Test: Hyundai i30 kombi - je lepší než ostatní?

V polovině roku představila korejská automobilka s novou i30 v provedení kombi, která je pro národ chalupářů a rodinných výletníků hodně důležitým přírůstem. Prodej odstartoval nedávno a ceny přijatelnější než u mladoboleslavské škodovky. Samotná automobilka si s tímto modelem hodně věří, když o něm v reklamních spotech prohlašuje, že se jedná o "nejlepší český kombík všech dob".

A rovnou začneme pro řadu Čechů tím nejdůležitějším - velikostí zavazadlového prostoru. Ten v případě nošovického produktu nabídne ve své třetí generaci 602 litrů, což je o 74 litrů více, než u předchůdce, ale stále o 8 litrů méně, než u Octavie Combi. Škodovka boduje i po sklopení zadních sedadel, když nabídne 1740 oproti 1650 litrům u i30 kombi. Praktičnost dovedli v Mladé Boleslavi téměř k dokonalosti, takže i Hyundai se musel hodně snažit a postavil dobře promyšlený "kufr". Například pod podlahou naleznete hned několik přihrádek (organizér) pod kterými se ukrývá ještě níže rezervní kolo. Nakládací hrana je nízko a po sklopení opěradel zadních sedadel docílíte téměř rovné ložné plochy bez schodu. Zkoušený vůz byl obdařen příplatkovými kolejnicemi a posuvnou přepážkou, což může být pro řadu velmi praktické. Horší je to ovšem s krycí roletkou, tak nejezdí v kolejnicích a manipulace s ní není zrovna nejjednodušší.

Co se týče zavazadlového prostoru, tak i30 kombi rozhodně uspěla. Horší je to ovšem na zadních sedadlech. V kombíku je ve srovnání s kratším hatchbackem víc místa nad zadními sedadly, s prostorem v podélném směru se ale nic nezměnilo. Člověk vysoký 180 cm mám problémy si sám za sebe sednout, což je vzhledem k rodinnému zaměření velká škoda. O pár centimetrů delší Octavie je na tom rozhodně lépe. Zadní sedadla dělená v poměru 60:40 uspokojí jen dva dospělé pasažéry, prostřední místo je nouzové.

Po otevření dveří mile překvapí mezigeneračně uklizený interiér vozu. Zejména palubní deska působí kvalitněji a také moderněji. Palubní desce vévodí až 8″ displej multimédií, který se ze středového panelu přestěhoval na vrch palubní desky. Je stejně jako konkurentů připevněn napevno, nedá se tedy zasunout ani jinak schovat. Díky vysokému umístění nemusí řidič odtrhávat pozornost od dění před vozem. Palubní deska se zbavila řady tlačítek, přesto zůstaly zachovány všechny důležité ovladače a ovládání se neomezuje na klikání na dotykovou obrazovku. Ovládací prvky klimatizace jsou umístěny v dobrém dosahu na středové konzole a lze je snadno ovládat prostřednictvím otočných prvků. Samotný infotainment má přehledné prostředí s hezkou grafikou. Znamenitě funguje i propojení s chytrým telefonem. Interiér lze čalounit dvěma barevnými provedení látky nebo kůží.

Hyundai použil tvrdý plast na místech, kde se palubní desky dotýkáte nejčastěji a ten měkčený na místech, kterých se naopak nedotknete nikdy. Díky tomu je celá středová konzola z nevzhledného tvrdého plastu. Pochvalu zaslouží zejména přední sedadla - ty jsou pohodlná a umějí podržet tělo v zatáčkách. Navíc z nich po dlouhé trase nebolí záda a ve vrcholné výbavě se chlubí nejen třístupňovým vyhříváním, ale také odvětráváním (to je prvek z vozů vyšších tříd).

Ve výbavě nechybí mimo jiné autonomní nouzové brzdění, chytrý adaptivní tempomat, asistent pro jízdu v jízdním pruhu, sledování pozornosti řidiče a sledování slepého úhlu. Konektivitu zajišťují systémy Apple CarPlay a Android Auto. Nová generace i30 nabízí také přihrádku pro bezdrátové indukční nabíjení mobilních telefonů. A narozdíl od krátké verze, zde fungují přední LED diodová světla znamenitě (o problému krátké verze se dočtete v tomto testu).

O pohon i30 kombi se starají výhradně zážehové nebo vznětové agregáty s nižším zdvihovým objemem než dosud. Volit můžete jeden ze tří benzínových motorů a jednoho dieselu ve třech výkonnostních verzích. Nabídka začíná u čtyřválce 1.4 MPI, pokračuje přes přeplňovaný tříválec 1.0 T-GDI a končí u nového přeplňované čtyřválce 1.4 T-GDI o výkonu 140 koní, který jsme vyzkoušeli v testu krátké verze. Vznětový čtyřválec CRDi o zdvihovém objemu 1,6 litru je nabízen ve třech variantách o výkonu 95, 110 nebo 136 koní. Motory jsou kombinovány buď s šestistupňovou mechanickou převodovkou, nebo se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou 7DCT (tak jako v našem případě).

Už delší dobu nelze hodnotit celou řadu i30 podle jedné zkoušené varianty. Každá varianta (stejně jako u konkurence) se chlubí trochu jiným nastavením podvozku. A u dieselového vrcholu se povedlo. Na příplatkových sedmnáckách vůz znamenitě filtruje nerovnosti českých silnic a je v každém případě komfortní. A to je dobře. V době tvrdých podvozků fungovalo zkoušené provedení znamenitě. Za své zajisté může i víceprvková zadní náprava, kterou mají narozdíl od Octavie všechny motorizace. Díky tomu je žehlení nerovností znamenité, kola neodskakují a v zatáčkách nedochází k přehnaným náklonům.

Oproti minulé generaci se podařilo doladit k dokonalosti stabilitu, která při vyšších rychlostech nebyla na dálnici zrovna ukázková. To se ovšem změnilo. V nošovicích vyráběný model v ničem neztrácí a má chování definitivně se vymanil z šedého jízdního průměru. Velký posun jsme zaznamenali i v řízení. To je přesnější, plynulejší a komunikativnější. Špatné to není ani se sedmistupňovou automatickou dvouspojkovou převodovkou, která hladce odřazuje, ale při rozjezdech mírně zadrhává. Brzdy nás překvapily ostřejším až zbrklým nástupem, na který si nešlo ani po týdnu ježdění zvyknout.

Aktuálně i30 v dlouhém provedení kombi pořídíte za 384 990 Kč. Koupí získáte vůz v akční výbavě Best of Czech poháněný přeplňovaným tříválce, přičemž ve výbavě nebude chybět klimatizace, rádio s USB a AUX vstupy, bluetooth handsfree, tempomat, palubní počítač, automatické světlomety či automatické přepínání dálkových světel. Problém ale nastane, když zatoužíte po testovaném dieselu spojeném s automatem a napěchovanou výbavou (Style Ultimate + Panorama). V takovém případě už budete potřebovat ntéměř třičtvrtě milionu korun. A to je dost.