Test: Toyota Corolla 1.6 Valvematic - už víme, proč je nejprodávanějším autem na světě

Aktuální, v pořadí již jedenáctá generace, se prodává čtvrtým rokem. Letos přišel facelift, změn bylo více než dost, ale podstata vozu zůstala stejná.

Corolla je věrná pouze karoserii sedan, hatchback a kombi se prodává pod jménem Auris, který japonská automobilka vybavila sofistikovanější technikou včetně modernějších motorů a prodává ho také v hybridní verzi. Corolla se zaměřuje hlavně na Asii, proto musí být odolná, reprezentativní a zároveň musí poskytovat dostatek prostoru i pohodlí.

Modernizace se nejvíce projevila na přední části - světlomety se protáhly a nárazník doznal výraznějších změn. Zezadu poznáte omlazení jen podle nové grafiky svítilen.

A co je nového uvnitř? Přístrojový štít s trojicí budíků je minulostí, nově zůstaly jen krajní ciferníky, mezi kterými se ukrývá displej palubního počítače - ten je v základní výbavě monochromatický 3,5", kdežto ve vyšších specifikacích dostanete 4,2" barevný displej, který zároveň využívají bezpečnostní systémy Toyota Safety Sense (varování před kolizí, varování před opuštěním jízdního pruhu nebo rozpoznávání dopravních značek).

Sedmipalcová dotyková obrazovka (je k dispozici od druhého stupně výbavy) přišla o všechna hardwarová tlačítka. Skleněné provedení působí luxusně, ovládání ovšem vyžaduje cvik. Mohlo zůstat alespoň klasické ovládání hlasitosti, to ale naštěstí zvládnete i z volantu. Nový je rovněž panel klimatizace, který známe z Priusu.

Corollu můžete mít ve třech výbavách (Live, Active a Executive). Už základní verze přináší vše potřebné a můžete se spolehnout mimo jiné na sedm airbagů, manuální klimatizaci, výškově nastavitelné sedadlo řidiče, palubní počítač s ovládáním na volantu, elektricky ovládaná přední okna, rádio s CD přehrávačem, asistent rozjezdu do kopce nebo dálkově ovládané centrální zamykání. Testované nejvyšší provedení Executive pak přináší výbavu srovnatelnou s vozy střední třídy. Nechybí Bi-LED přední světlomety, automatické nastavení výšky světlometů, vyhřívání předních sedadel, dešťový senzor, inteligentní parkovací systém, posuvná loketní opěrka nebo bezklíčkové odemykání a startování.

Sedan poskytuje dostatek prostoru čtyřem cestujícím. Zejména nabídka podélného prostoru je výtečná. Sám za sebe si sedne člověk vysoký 190 cm a ještě mu zbude místo v oblasti kolen i nad hlavou. Ne nadarmo Corollu využívají v Asii taxikáři k pohodlné přepravě obtloustlých američanů.

Základní pohonnou jednotkou zůstal po modernizaci zážehový čtyřválec 1.33 Dual VVT-i o výkonu 73 kW, kdežto silnější alternativu představuje testovaná 1.6 Valvematic s výkonem 97 kW. Zájemcům o turbodiesel Toyota nabízí pouze jediný agregát v podobě čtyřválce 1.4 D-4D o výkonu 66 kW, který má stejné dynamické parametry jako základní benzínová třináctistovka (0-100 km/h za 12,5 s, nejvyšší rychlost 180 km/h). Všechny motory mohou být spojené s šestirychlostní převodovkou, u motoru šestnáctistovky můžete mít za příplatek 35 000 Kč samočinnou převodovku CVT, které u Toyoty říkají Multidrive S.

Atmosférická šestnáctistovka Valvematic je v dnešní době přeplňovaných jednotek velkým zázrakem. Nové přeplňované dvanáctistovce zůstala Corolla ušetřena a je to dobře. Japoncům se podařilo naprosto skvěle sladit charakter vozu s šestnáctistovkou a manuální převodovkou. Samotný agregát tiše přede, klidně jezdí a v případě potřeby umí být dynamický (Corolla je lehká a 97 kW na necelých čtrnáct metráků v pohodě stačí). Hladké rozjezdy nejsou problém, motor si nechá líbit i rozjezdy na dvojku. Čtyřválec je úžasně tichý, na volnoběh a pod nízkou zátěží prakticky neslyšitelný. Nejlépe pracuje mezi dvěma až pěti tisící otáčkami, přičemž nad hranicí čtyř tisíc otáček zní stále příjemně. Hlavice padne skvěle do ruky, kulisa řazení je krátká a přesná. A k tomu ještě klasická páka ruční brzdy. Tleskáme! Někdo by mohl Corollu považovat za retro, my však Toyotu chválíme, vše zmíněné dovedla k dokonalosti.

A spotřeba paliva? Jezdit za udávaných šest litrů v kombinovaném cyklu při pohodové jízdě nečiní žádný problém. A pokud budete jezdit (jako my) v mrazivých dnech o něco rychleji, spotřeba se zhorší zhruba o litr. Se spotřebou souvisí jedna drobnost, Toyota jde proti proudu a do Corolly montuje o 4 litry větší nádrž než před modernizací. Na 55 litrů benzínu tak ujedete bez problémů osm stovek kilometrů.

Asi si teď říkáte, že dosud byla Corolla až moc dobrá a že v jízdních vlastnostech určitě pohoří. Omyl. Corolla jedenácté generace jezdí naprosto bezproblémově a na dnešní poměry komfortně. Nepotřebuje k tomu adaptivní podvozek ani jiné vychytávky. Spoléhá se léty prověřenou techniku a dobře odladěný podvozek, přestože zadní náprava je pouze vlečená s torzní příčkou. Díky měkkému nastavení podvozku posádka neví o většině nerovností a je jí poskytován komfort srovnatelný s vozy střední třídy. Ladný projev není na škodu, a v běžných situacích Corollu nedostanete do závažnějších problémů. Pokud patříte mezi závodníky nebo hodně dynamicky jezdící řidiče, je jasné, že se musíte podívat po jiném modelu. Corolla se umí při vyhýbacím manévru, plných brzdách nebo rychlé změně směru mírně zavlnit, ale nic tragického to není a ničemu to nevadí. Tento model je určen na pohodlné cestování a to plní na jedničku.

A co pořizovací cena? Věřte, že testovaný model se vejde do půl milionu korun (444 900 Kč). Z příplatků zkoušený vůz měl navíc jenom metalízu (15 000 Kč), paket chromovaných dílů (8 700 Kč) a paket ochranných prvků karoserie (4 900 Kč).

Verdikt: Aktuální Toyota Corolla si na nic nehraje, je pohodlná, prostorná, kvalitně zpracovaná a cenově dostupná. Japonská automobilka tento model neustále vylepšuje a jedenáctá generace po omlazení plní své povinnosti víc než dobře.

Plusy
+ pořizovací cena
+ výbava
+ komfortní podvozek
+ prostornost
+ přesné řazení i řízení
+ nemá stop-start systém
+ na nic si nehraje
+ moderní bezpečnostní prvky
+ nízká hmotnost

Mínusy
- odhlučnění podvozku
- vlnění karoserie na brzdách
- jízdní vlastnosti v extrému