Test: Hyundai Tucson 1.6 T-GDI - překročilo vlastní stín

Reklamní kampaň Hyundaie je docela odvážná. Nový model Tucson pasuje na krále kompaktních SUV a tváří se lepší než konkurenti. Do testu jsme si nevzali diesel, ani základní motorizaci. Zajímala nás kombinace přeplňované zážehového čtyřválce a automatické převodovky, kterou by mohly ocenit zejména ženy při jízdách ve městě.

Z hezouna krasavcem
Přestože dosluhující ix35 po faceliftu se lidem líbila, nástupce v podobě modelu Tucson k povedenému vzhledu přidává nadčasové linie a celkové zjednodušení designu. Automobilce se podařilo sladit dynamiku a konzervativnost. Karoserie působí sebevědomě a zároveň elegantně. Nově lze vybírat z jedenácti laků karoserie, přičemž vůz mohou zdobit až devatenáctipalcová kola.

Interiér s nádechem prémie
V nejvyšší výbavě se to hemží chytrými tlačítky, porty a středová konzole profituje z velkého dotykového displeje, kterým se ovládá nejen audiosystém a navigace, ale také slouží parkovací kameře. Ovládání a ergonomie je příkladná až na jednu maličkost - kruhové ovladače (např. hlasitosti audiosoustavy) jsou příliš utopené (příliš nízké). V praxi tak nejdou pořádně uchopit do prstů, natož při jízdě.

Kabina poskytuje dostatek odkládacích prostor a celá řada drobných vychytávek. Příjemně malý volant skvěle padne do rukou a již od druhého stupně výbavy je nejen potažený příjemnou kůži, ale také vyhřívaný. Na ramenou volantu můžete ovládat tlačítka palubního počítače, audiosoustavy, telefonu či tempomatu.

Skvěle čitelký je i barevný displej mezi rychloměrem a otáčkoměrem v přístrojové kapličce. Ten zobrazuje data palubního počítače, informace navigace či jiných asistentů. Většinu věcí však nelze nastavit při jízdě.

Velkou pochvalu zaslouží sedadla s dlouhými sedáky a výrazným tvarováním. Oproti předchůdci se zlepšila celková prostornost. Vzadu nebudou mít problém ani vysocí jedinci klidně 190 cm. Opěradla zadních sedadel se dají polohovat. Ve své kategorii patří nový Tucson k neprostornější kompaktním SUV.

Vrcholná verze se chlubí celou armádou bezpečnostních asistentů. V testovaném voze nechyběl asistent hlídání jízdních pruhů, který disponuje hned třemi různými režimy své aktivity. Nastavit ho však musíte před jízdou, během provozu to již nelze. První mód jen varuje, pokud jízdní pruh přejedete, přičemž druhý režim dokáže zamezit přejetí bílé podélné čáry a vůz udrží v jízdním pruhu. Třetí režim umí udržet vůz uprostřed jízdních pruhů, přičemž problémem nejsou ani zatáčky na dálnici při maximální povelené rychlosti. Systém po chvilce řízení však vyzve řidiče, aby se chopil volantu. Systém funguje skvěle za předpokladu dobře viditelných čas, pokud však narazíte na vybledné značení, systém přestane fungovat. Proto je lepší se na systém nespoléhat a brát ho jen jako bezpečnostní pojistku.

Dobře fungoval i systém varování před srážkou s vepředu jedoucím vozem. I zde lze nastavit tři úrovně fungování upozornění. Pokud řidič neraaguje na akustickou i vizuální výstrahu, systém začne sám brzdit, aby zmírnil následky nehody, nebo zcela zastavil (ve městě do rychlosti 70 km/h a mimo město do 80 km/h používá plný brzdný výkon a snaží se Tucsona zastavit).

Zavazadlový prostor nabízí v klasickém pětimístném uspořádání 513 litrů, v případě rezervního kola pak stále solidních 488 litrů. Výhodou je rovná ložná plocha po sklopení zadních sedadel. Sklápění zadních sedadel se provádí velmi jednoduše pomocí páčky. Nákladová hrana leží ve výšce 72 cm a vstupní otvor je příjemně široký. Od druhého stupně výbavy potěší plnohodnotné rezervní kolo (v základní výbavě je nutné se smířit pouze s lepící sadou).

Nový motor s novou dvouspojkou
Testovaný Tucson poháněl přeplňovaný čtyřválec 1,6 T-GDi s výkonem 137 kW/186 koňských sil. To stačí na maximálku 201 km/h a zrychlení z nuly na 100 km/h za 9,1 sekundy. Točivý moment nabízí maximální hodnotu 265 Nm v rozmezí 1500-4500 ot./min. Motor využívá přeplňování turbodmychadlem, přímé vstřikování paliva a dvojité nezávislé časování sacích a výfukových ventilů. Výkon se na všechna kola přenáší prostřednictvím nové automatické sedmistupňové dvouspojkové převodovky DCT, která se chová plynule a řadí směrem nahoru jak má.

Samotný čtyřválec je maximálně kultivovaný a příkladně tichý. Při stání na semaforu o šestnáctistovce pod kapotou vůbec nevíte. O jeho přítomnosti se dozvíte až při razantním sešlápnutí plynového pedálu, kdy převodovka podřadí klidně o tři rychlostní stupně dolů a agregát vytočí to vysokých otáček. Zhruba nad hranicí čtyř tisíc otáček přichází výraznější přísun dynamiky a produkovaného zvuku.

Vyšší váha způsobená čtyřkolkou a automatem si vybírá svou daň v podobě vyšší spotřeby paliva. Pohybovat se za udávaných 7,5 l/100 km se nám dařilo vždy jen krátce. V praxi je nutné počítat s reálnou spotřebou kolem devíti až desíti litry. Jízdy po ucpaném hlavním městě si pak žádaly odběr 10,3 l/100 km. Nejlepší to bylo při ustálené rychlosti 90 km/h, kdy jsme naměřili odběr pouhých 5,5 l (motor toučí na sedmý rychlostní stupeň pouhých 1 750 otáček za minutu). Dálniční jízda ustálenou 130 km/h spotřebu posunula na 8,6 l a otáčky se držely na stále velmi pěkných 2 550 ot./min.

Jízdní vlastnosti vyladěné
Testovanému Tucsonu nejvíce vyhoval klidný jízdní styl. Za vším totiž stála sedmistupňovaná automatická převodovka vlastní konstrukce. Dvouspojková převodovka řadí plynule, hladce a rychle. Problém ji nedělá ani razatní sešlápnutí plynového pedálu, kdy dokáže podřadit klidně o tři stupně dolů. Ve sportovním režimu je motor vytáčen zbytečně do příliš vysokých otáček, kde již tolik netáhne. Předjíždění nečiní závažnější problém, ale po opětovném povolení plynového pedálu chvíli trvá, než převodovka opět zařadí sedmičku. Rychleji převodovka reaguje v manuálním módu, přičemž je nutné se smířit s absencí řadících pádel za volantem.

Řízení je přeposilované a nejlépe funguje v režimu Sport, kdy trochu ztuhne. Pohyby volantem jsou příliš snadné kolem středové polohy i ve vyšších rychlostech.

Hned první kilometry ukázaly, že se korejské automobilce podařilo neuvěřitelně zapracovat na jízdních vlastnostech, zejména pak na poskytovaném komfortu. Podvozek skvěle zvládá nedostatky českých silnic a v každém případě se po stránce tlumení dostává mezi nejpohodlnější kompaktní SUV. Tucson může obouvat až devatenáctipalcová kola, která rovněž nečiní závažnější problém.

Jízdní vlastnosti odpovídají segmentu a díky použití nezávislého zavěšení všech kol testovaný model jezdil velmi noblesně. V zatáčkách se trochu naklání, ale onic strašného nejde. Vyšší těžiště se prostě nezapře. Vůz skvěle drží zvolenou jízdní stopu a ani ostrá jízda neznamená náznak nedostatku stability. Dobře si Tucson vede i na nezpevněchý silnicích, kde je nutné dávat pozor na světlou výšku vozu.

Cenou nenadchne
Dosluhující generace modelu ix35 nebyla špatná, avšak pomyslné jazýčky vah dokázala vždy zvrátit na svou stranu především výhodnou cenovou politikou. Nový Tucson si však hodně věří a nemusí se podbízet nízkou cenovkou. Tucson aktuálně startuje v limitované edici "Welcome 1.7 CRDi" na částce 569 990 Kč, přičemž od března příštího roku se objeví benzínová šestnáctistovka GDi v základní výbavě "Tucson" s cenovkou 529 990 Kč. Všechny uvedené modely disponují pouze pohonem přední nápravy.

Za Tucson s pohonem všech kol zaplatíte minimálně 699 990 Kč (2.0 CRDi/100 kW, Trikolor+). Námi testovaná kombinace přeplňované šestnáctistovky a pohonu všech kol přijde ve spojení s manuální převodovkou na 729 990 Kč, což není zrovna málo. K ceně je nutné ještě připočítat padesátitisícový příplatek za dvouspojkovou převodovku DCT. V ceně je však zahrnuta pětiletá záruka bez omezení kilometrů s celoevropskou působností. Dalším bonusem je v případě záruční opravy zapůjčení náhradního vozu zdarma či sedm let bezplatných aktualizací mapových podkladů navigace.

Plusy:

+ vzhled
+ jízdní vlastnosti a poskytovaný komfort
+ odhlučnění
+ pohon 4x4
+ bohatá výbava
+ ovládání navigace
+ plnohodnotná rezerva

Mínusy:

- vyšší spotřeba paliva
- nepraktické provedení kruhových ovladače