Test: Kia Stonic 1.0 T-GDi 7DCT je vlastně nejlepší, ale bez DCT

Kia Stonic je typickým zástupcem novodobých „trendy aut“, který by nebýt módy SUV zcela určitě nevznikl. Pozor - paradox! V tomto případě se vůbec nebavíme o špatném autě. To se o většině crossoverů říci nedá. A i když je Stonic cenově porovnatelně s větším a mnohem praktičtějším Ceedem (vždyť námi testovaná verze stojí 550.000 Kč), dokáže vás v případě, kdy namísto praktičnosti vyznáváte vyšší posed, prostě a jednoduše přesvědčit. Proti existenci Stonicu tak míti námytek.

Snad se nám nelíbí pouze šedivé plasty v interiéru (a zejména pak ve výplních dveří), které ve voze s takovouto cenovkou opravdu nečekáte. Zbytek je ale velice solidní. Pozice za volantem je příjemná, kožené obšití volantu zrovna tak, a ovládací prvky hýří přehledností. Stonic posádku navíc překvapí tím, jak dobře umí být za zmiňovanou částku vybavený. Jsou tu vyhřívaná přední sedadla, vyhřívaný volant, aktivní asistent jízdy v pruzích, který mimochodem funguje velmi dobře, dešťový senzor, senzor přepínání dálkových světel, couvací kamera, parkovací čidla, loketní posuvná opěrka a spousta dalších, někdy i zbytečných věcí, které ale člověk čas od času ocení. Námytek proto nelze mít ani podruhé. Poměr cena/výbava, palec nahoru!

Pohonná soustava umí potahat

Osobně bych však váhal nad nejsilnějším litrovým tříválcem v kombinaci s dvouspojkovou převodovkou DCT. Zatímco motor táhne jako ďas a nepříliš těžká Kia s ním dokáže být podobně jako pubertální tygr velmi svižná, převodovka mi bohužel ono mládě připomíná zrovna tak. Občas prostě neví, co se po ní chce a plynulé rozjezdy jsou ve většině případu tabu. Stonic se od prvního sešlápnutí plynu honí za kořistí podobně jako nedorostlá kočičí šelma, takže když se chcete například v dopravní koloně pohybovat plynule, bývá to trochu o trpělivosti. Rychlost mezi jednotlivými přeřazeními je ale samozřejmě ukázková a na delších cestách dva namísto tří pedálů jednoznačně oceníte. Majoritně tak záleží především na tom, jak chcete Stonic používat. Díky dobrému aerodynamickému odhlučnění a vyššímu podvozku zvládá jak dálnici, tak město.

A teď k tomu, co mě neuvěřitelně a zároveň velmi příjemně překvapilo. Řeč bude o podvozku a o řízení. S lehoučkým motorem pod přední kapotou se totiž Stonicu vážně líbí na okresních silnicích, a protože podvozek je i přes vyšší stavbu stále poměrně tuhý, dozví se řidič od kol dostatek zpětné vazby. Umisťovat auto do zatáček na klikatých cestách předepsanou devadesátkou? No to je prostě paráda. Možná namítnete, že nejde o sportovní svezení. Ale co na tom, když vás to baví a ještě ke všemu u toho jedete za zhruba 6 litrů benzinu na 100 kilometrů.

No a řízení? Udivuje mě, že vlastně všechny automobily značky Kia mají dnes lepší řízení než například nová BMW. Příjemná tuhost, strmost, dostatečná komunikace do rukou (nebo alespoň něco, co ji připomíná - a díky za to „něco“!), to je přesně to, proč máme rádi auta. Člověk za volantem přece nechce jen tupě sedět, poslouchat hudbu a čekat, až dojede do cíle. Člověk za volantem chce mít pocit, že je naživu a nová Kia Stonic s litrovým tříválcem mu tento pocit dokáže zprostředkovat.

Z auta je zároveň příjemně vidět ven, takže si nepřipadáte tak odstřihnutí od všeho dění a ve městě oceníte, že se vám díky dobrému výhledu lépe parkuje. Nakonec tak Stonicu dokážu odpustit i mizerně vysokou nákladovou hranu kufru, nebo ty nevzhledné výplně dveří. Jen bych si ho s nejsilnějším motorem vzal raději s manuální převodovkou a ještě bych ušetřil 40.000 Kč. Povedené auto.

Plusy

• obsáhlost příplatkové výbavy
• výkon a pružnost litrového turbomotoru
• odhlučnění interiéru
• příjemné řízení
• čitelný podvozek
• skvělý výhled
• zobrazuje údaje o těplotě převodovky

Mínusy

• vysoká nakládací hrana
• tvrdé plasty
• váhavost převodovky DCT