Pátá generace Toyoty Prius v Česku výhradně jako plug-in hybrid

Nová (pátá) generace hybridního systému pohonu pro Prius znamená komplexní zlepšení jízdního chování plug-in hybridního provedení včetně vyššího výkonu a nižší spotřeby. Spalovací motor 2,0 litru pro podvozkovou platformu TNGA disponuje výkonem 152 koní (112 kW) a spolupracuje s novým elektromotorem o výkonu 163 koní (120 kW) na přední nápravě. Maximální systémový výkon pak činí 223 koní (164 kW). Oproti dosavadnímu plug-in hybridu o maximálním výkonu 122 k (90 kW) tak nová generace přináší velmi robustní a dynamické zrychlování.

Toyota klade důraz na uhlíkovou neutralitu, přičemž její hybridní technologie, se kterou jako první přišel právě Prius, i nadále výrazně podporuje přechod k bezemisní dopravě. Nový plug-in hybridní Prius znamená v rámci značky další posílení multi-technologické strategie pohonů, která dále zahrnuje bateriové elektromobily (BEV) a pohony na bázi palivových článků (FCEV). Přináší ještě efektivnější provoz a dostupnou cestu ke snižování emisí.

Prius coby průkopník nových technologií vždy inspiroval budoucnost jiných modelů a stejnou průkopnickou cestou se vydává i nová generace tohoto modelu. Představuje novou generaci plug-in hybridního pohonu od Toyoty, který přináší celou řadu vývojových vylepšení včetně vyššího výkonu díky nárůstu kapacity baterie a ultra nízkých kombinovaných emisí CO2 na úrovni 19 g/km (podle WLTP, čeká se na finální homologaci) – což je v případě modelu Prius doposud nejnižší hodnota.

Prius se tak stává vozem se skutečně dvojím charakterem: čistě elektrický dojezd postačuje ke zvládnutí většiny každodenních potřeb, ale vůz nabízí i flexibilitu a praktičnost velmi hospodárného hybridního pohonu na delších trasách.

Každá cesta, ať již v podobě krátkého popojíždění po městě nebo delší výpravy za jeho hranice, bezpochyby probudí všechny vaše smysly – o to se již postará výkonnější motorgenerátor a dvoulitrový spalovací motor s celkovým výkonem 223 k (164 kW) ve prospěch robustní akcelerace a bleskové odezvy.

Výrazné stylistické ztvárnění, které je již typickým znakem modelu Prius, se posouvá na novou dynamičtější úroveň díky siluetě připomínající kupé, okamžitě přitahující pozornost a evokující ještě silnější emoce. Vůz je postaven na druhé generaci podvozkové architektury TNGA (Toyota New Global Architecture) velikostní kategorie GA-C, přinášející nižší hmotnost a vyšší tuhost ve prospěch radosti za volantem a kultivovaného cestování.

Cílem konstruktérů bylo, aby vůz umožňoval zvládnout většinu každodenních jízd v režimu EV; díky nové lithium-iontové baterii o kapacitě 13,6 kWh nyní elektrický dojezd dosahuje 69 kilometrů. Články s vyšší hustotou energie umožnily optimalizovat zástavbu bateriového modulu, který se díky svým kompaktním rozměrům vměstnal pod zadní sedadlo, což samo o sobě přispělo ke snížení těžiště vozu.

Snahu o maximální hospodárnost dokládá i skutečnost, že čistou energii lze získávat prostřednictvím fotovoltaických článků na střeše vozidla (dle výbavového stupně). Fotovoltaická střecha dokáže vyprodukovat energii k prodloužení elektrického dojezdu o 8 km denně – nebo k úplnému dobití baterie vozidla zaparkovaného několik dní na místě.

Ikonický klínový tvar karoserie, který je typickým znakem Toyoty Prius od její druhé generace, po stylistických úpravách zaujme elegantními a moderními křivkami. Uhlazená a elegantní silueta karoserie je nyní o 50 mm nižší při současném posunutí nejvyššího bodu střechy o něco dozadu. Vůz dále obouvá větší pneumatiky o rozměru až 19".

Návrháři odstranili všechny zbytné tvary a křivky, kdy ponechali pouze jednoduchý a čistý celkový design, jehož předobrazem bylo přirozené proudění vzduchu. K markantnímu tvaru přispívá i rozvor, který se oproti předchozí generaci zvětšil o 50 mm. Vůz je však o 46 mm kratší, a jeho délka tak nyní činí 4599 mm.

Vzhledem k rozšíření karoserie o 22 mm se nový Prius chlubí dynamičtějším postojem. Do markantního motivu žraloka kladivouna na přídi vozu jsou elegantně začleněna světla k dalšímu zvýraznění tohoto tvaru. Při pohledu na záď zaujme lineární světelný prvek s trojrozměrným efektem, jenž poukazuje na pokrokový design a přitahuje pozornost k výraznému emblému Prius.

Prostorná kabina se též nese ve znamení radosti za volantem, kdy využívá novou „ostrovní architekturu“ k vytvoření nekomplikovaného a prostorného interiéru, zde se třemi samostatnými zónami, které tvoří okolní prostředí, modul řidiče a plovoucí přístrojový panel.

Okolní prostředí řidiče i zbytku posádky se vyznačuje prostorností a stylovými hodnotnými materiály, které jsou dále vylepšeny harmonickými akcenty s poukazem na sportovní atmosféru a účelnost.

Modulu řidiče dominuje 7" obrazovka typu TFT přímo v zorném poli pro maximální bezpečnost bez odklánění zraku od vozovky.

Nově koncipovaný přístrojový panel klade důraz na pohodlí v kabině, čisté uspořádání s co nejmenším blokováním výhledu řidiče směrem vpřed, využitelnost a celkový vzhled. Součástí panelu je přirozeně umístěná centrální obrazovka ve spodní části a subtilní ovladače klimatizace. Osvětlení přístrojové desky je propojeno s oznámeními bezpečnostního systému Toyota Safety Sense včetně zobrazování výstrah formou úpravy barev.

Nový Prius překonává očekávání v otázkách výkonu, hospodárnosti a estetických kvalit, ale též klade mimořádný důraz na bezpečnost. Vůz je vybaven nebývale širokou řadou funkcí pro rozpoznávání rizik a zajištění aktivní bezpečnosti. Opírá se přitom o paket Toyota T-Mate, zahrnující nejnovější generaci systému Toyota Safety Sense (TSS), nyní s pohodlnými aktualizacemi pomocí vzdáleného přístupu.

Vylepšený senzor přední kamery nyní podporuje dvojnásobnou detekční vzdálenost, jakož i záběr ve vodorovném i svislém směru; je tak schopen rychleji rozpoznat okolní překážky a detekovat širší spektrum možných nebezpečí včetně motocyklů a objektů po okrajích vozovky. Nově přidané radarové senzory na bocích předku vozu pomáhají k lepšímu fungování předkolizního bezpečnostního systému (PCS), asistenta pro udržení v jízdním pruhu a funkce upozorňování na křižující objekty před vozidlem.

Díky vylepšenému detekčnímu rozsahu nyní předkolizní bezpečnostní systém rozpoznává vozidla přijíždějící v protisměru a motocykly; dále účinněji pomáhá vyhnout se střetu s vozidly i chodci. Ruku v ruce s uvedeným systémem pracuje nová technologie pro předcházení nehodám na křižovatkách, která reaguje na protijedoucí i křižující vozidla a rozpoznává chodce na přechodu při odbočování.

Součástí nového proaktivního asistenta řízení (PDA) je asistent upozorňující na potenciální rizika, který možným rizikům také pomáhá zamezit; rozpozná-li asistent překážku ve směru jízdy, aktivně podporuje funkce řízení a brzdění (prostřednictvím asistenta pro předvídání překážek). Asistent pro zpomalování zajišťuje inteligentní zpomalování vozidla po uvolnění akceleračního pedálu, kdy reguluje míru zpomalování podle blížících se zatáček nebo okolní dopravy. Asistent řízení rozpoznává trajektorii vozovky ve směru jízdy a souběžně s tím upravuje účinek servořízení ve prospěch co nejhladšího zdolávání zatáček.

Model Prius od svého uvedení v roce 1997 ušel po všech stránkách velmi dlouhou cestu. Pátá generace opět posouvá tradiční kvality modelu na ještě vyšší úroveň, kdy staví na filozofii průkopnických technologií a zasazení značky Toyota o lepší budoucnost.

Současnou lavinu elektrifikace spustil původní Prius jako celosvětově první sériově vyráběný hybridní elektromobil, jehož uvedení doprovázel trefný slogan „právě včas pro 21. století“. Vůz si okamžitě získal pozornost poněkud zvláštním stylistickým ztvárněním čtyřdveřové karoserie.

Z bližšího zkoumání vyplývá, že nová hybridní technologie byla ve své době skutečně mimořádná. Speciálně navržený benzínový motor 1,5 litru VVT-i v kombinaci s elektromotorem o vysokém točivém momentu nabízel jízdní schopnosti odpovídající jiným vozům podobné velikosti, nicméně s poloviční spotřebou paliva a emisemi CO2.

I díky těmto parametrům se Prius v letech 1997-98 umístil na prvním místě japonské varianty soutěže Auto roku. Po zahájení vývozu v roce 2000 si rychle získal světovou scénu a přízeň ekologicky smýšlejících zákazníků v Evropě a Spojených státech.

V roce 2003 byl uveden zcela nový Prius druhé generace, jenž nastolil nová měřítka aerodynamiky s ultra nízkým součinitelem aerodynamického odporu 0,26 a již kultovním klínovým tvarem karoserie, na němž se podepsal přechod od sedanu k pětidveřovému hatchbacku. Uvedená generace zároveň v Evropě získala titul Auto roku 2005.

Hybridní technologie se rychle vyvíjela, přičemž nový systém pohonu Toyota Hybrid System II v Toyotě Prius druhé generace vykazoval o 15 procent nižší spotřebu a 50 procent vyšší výkon elektromotoru (zde v roli výkonové posily i prostředku ke snížení spotřeby). Díky vylepšenému bateriovému modulu o nižší hmotnosti při současném nárůstu výkonu se mohl Prius poprvé pohybovat čistě na elektřinu.

Prius druhé generace v souladu se svým původním posláním a jako předobraz nového způsobu cestování pomohl Toyotě překonat milník 1 milionu prodaných vozů s hybridním pohonem, a tak celosvětově podstatně přispěl ke snížení emisí.

Přední postavení značky Toyota na poli hybridních technologií v roce 2009 ještě posílil Prius třetí generace, jenž dorazil jako celosvětově technicky nejvyspělejší mainstreamový vůz, nyní se spotřebou ještě o 10 procent nižší a poklesem emisí CO2 o 14 procent díky vylepšené aerodynamice, většímu zdvihovému objemu motoru (1,8 litru) a elektromotoru nové konstrukce.

Hladkou a nenucenou jízdu s hybridem vybaveným výkonnější lithium-iontovou baterií si zákazníci mohli vychutnat i v dalších provedeních modelu Prius. V roce 2012 se představila plug-in hybridní verze Toyoty Prius, reprezentující jeden z úplně prvních plug-inů v Evropě. Vůz tak bylo možné dobíjet i z externího zdroje energie, aby se majitelé mohli těšit ze všech výhod čistě elektrické jízdy, jakož i jistoty a spolehlivosti hybridního pohonu. První Prius Plug-in Hybrid s elektrickým dojezdem 25 km a hospodárností na vrcholu třídy nastolil nová měřítka v oblasti mobility.

Prius v rámci značky Toyota dále kráčel cestou průkopníka neprobádaných cest, a to nejen ve smyslu hybridní technologie. Model čtvrté generace, uvedený v roce 2015, byl tak prvním vozem postaveným na podvozkové platformě TNGA (Toyota New Global Architecture).

Díky TNGA je Prius – a řada jeho následovníků – mnohem zábavnější za volantem, na čemž se podílí nízké těžiště, příjemnější poloha za volantem a menší náklony karoserie. K agilnějšímu jízdnímu chování přispělo i použití vysokopevnostní oceli, kdy Prius čtvrté generace vykazoval ve srovnání s předchůdcem o 60 procent vyšší tuhost karoserie.

S Toyotou Prius čtvrté generace je však spojen i další milník v oblasti konstrukčních technologií. Její nový motor vykazoval nevídanou maximální termodynamickou účinnost na úrovni 40 procent, nejvyšší v historii všech sériově vyráběných benzínových motorů. Rovněž se představila nová plug-in hybridní verze s elektrickým dojezdem 45 km a emisemi CO2 pouhých 28 gramů na kilometr (podle jízdního cyklu WLTP).

Uvedené průkopnické technologie jsou pro postavení tohoto modelu typické a dokládají vedoucí postavení značky Toyota na poli elektrifikace. Více než čtvrtstoletí poté, co se Prius jako první vydal po cestě hybridní technologie, je většina vozů Toyota prodávaných v Evropě vybavena právě hybridním pohonem; úhrnné prodeje elektrifikovaných vozů Toyota přitom celosvětově přesáhly 21 milionů. Jen pro Prius v hybridním nebo plug-in hybridním provedení se doposud rozhodlo přes 5,05 milionu zákazníků.

Nová kapitola jedinečného příběhu tohoto modelu se začne psát v polovině roku 2023, kdy se na evropských trzích představí pátá generace Toyoty Prius s plug-in hybridním pohonem.