Piëchovo luxusní dítě, Volkswagen Phaeton, slaví dvacátiny. Díru do světa neudělal

Volkswagen se s modelem Phaeton poprvé odvážil vstoupit do automobilové luxusní třídy a okamžitě prokázal prémiové kompetence. Phaeton pozvedl celou značku a připravil půdu pro další prémiové produkty, jakými jsou například Touareg nebo Arteon. Rozloučení s Phaetonem přišlo v roce 2016. Představenstvo značky rozhodlo o zastavení výroby limuzíny ve prospěch důsledného zaměření na elektromobilitu – přitom nástupce s projektovým označením „Phaeton D2" v té době již usedal do startovních bloků.

Jozef Kabaň, šéfdesignér značky Volkswagen, hledí dnes na Volkswagen Phaeton D2, který se sériově nikdy nevyráběl, s respektem: „Tento vůz působí stále velmi atraktivně, má krásné proporce a vyzařuje vnímatelnou hodnotu a vysokou kvalitu.“ Kabaň v současnosti utváří design budoucích modelů značky Volkswagen společně se svými kolegy, jimiž jsou Marco Pavone, vedoucí vnějšího designu, a Tomasz Bachorski, vedoucí vnitřního designu. I dnes přitom hrají u značky Volkswagen důležitou roli atributy, jakými jsou kvalita nebo vnímatelná hodnota, jimiž se od začátku vyznačoval také Phaeton a na nichž byly založeny prémiové ambice tohoto luxusního modelu.

Prototyp modelu Phaeton D2 vzešel z interní soutěže mezi čtyřmi různými koncepty. Vítězný vůz navrhli Pavone a Bachorski, kteří přesvědčili sportovně laděným tvarovým řešením nízké karoserie a velmi kvalitním designem interiéru. Následně byl pro rozhodovací proces v dozorčí radě vyroben koncepční vůz v podobě blízké sériové výrobě, jehož základem byla modulární platforma MLB (Modularer Längsbaukasten) pro automobily s motorem uloženým vpředu podélně. Značka Volkswagen se však v té době rozhodla, že veškeré své síly zaměří na elektromobilitu, a finální rozhodnutí tak nakonec padlo v neprospěch limuzíny vyšší třídy.

Přestože plánovaný nástupce nebyl nakonec realizován, ukázal první Phaeton svým luxusním komfortem, inovativními pohony a průkopnickou kvalitou zpracování, čeho byl Volkswagen již před 20 lety schopen. To mělo pozitivní vliv na celou značku, z čehož dodnes těží mnoho jejích modelů. Tomasz Bachorski, který tehdy nesl odpovědnost za interiér prémiového modelu, k tomu říká: „Také Phaeton D2 předběhl svou dobu. To je dnes patrné například na prvcích jeho výbavy. Mezi ně patřil ‚zakřivený displej‘, s nímž se počítalo pro nástupce Phaetonu a který nakonec přišel na trh v roce 2018 v modelu Touareg jako součást přístrojové desky Innovision Cockpit.“

Phaeton byl od začátku ctižádostivým projektem, který na konci devadesátých inicioval tehdejší předseda představenstva společnosti Volkswagen Ferdinand Piëch. Jeho cílem bylo získat s luxusní limuzínou nový tržní segment pro značku Volkswagen a současně celou značku posunout na novou úroveň.

Vnější délka 5,06 metru, vnější šířka 1,90 metru, vnější výška 1,45 metru – Phaeton se zařadil mezi konkurenty v luxusním segmentu již svými rozměry. Navzdory své velikosti byl vizuálně zdrženlivý. Jeho ladný design s mírně klenutým obloukem střechy byl nadčasově decentní, pouze při pohledu zezadu přitahoval pozornost nápadnými kruhovými zadními svítilnami pod obdélníkovými krycími skly.

Harmonicky tvarovaná karoserie obklopovala interiér se stylově vytříbenou elegancí. Chrom, dřevěná obložení složená z až třiceti vrstev materiálu a kůže – tato trojice materiálů se koncentrovala na páce voliče automatické převodovky, která působila stejně masivně a silně jako páka pro ovládání pohonu motorové jachty. Dřevěné ozdobné panely zakrývaly výdechy ventilační soustavy a v závislosti na nastavení automatické klimatizace a dopadu slunečních paprsků se elektricky a nehlučně otvíraly podle potřeby. Ventilace pracovala i na plný výkon téměř bez průvanu.

Interiér modelu Phaeton byl luxusním salonkem na kolech, v němž se sofistikovaně uspořádané technické detaily snoubily s nekompromisní kvalitou a ušlechtilými materiály. Cestující byli od vnějšího okolí izolováni dveřmi, které se zavíraly s uspokojivým zvukem evokujícím neotřesitelnou bytelnost, a tlustými skly oken. Mezi jednotlivými díly byly extrémně úzké spáry s přísně paralelním průběhem. I náročné posluchače rozmazloval zvuk na přání dodávaného audiosystému Dynaudio.

Phaeton se dostával do svého živlu především při cestování na dlouhé vzdálenosti. Nad dálnicí se bezmála „vznášel“ díky sériově dodávanému vzduchovému odpružení včetně adaptivních tlumičů. Karoserie s extrémně vysokou torzní tuhostí neznala žádné klapání, vrzání nebo jiné nežádoucí pazvuky. Kapota motoru, dveře a víko zavazadlového prostoru byly vyrobeny z hliníku. Jako šoférská limuzína byla nabízena o 120 milimetrů prodloužená verze Phaetonu s opulentní nabídkou místa na zadních sedadlech. Na přání byla i pro normální verzi k dispozici samostatná sedadla s funkcemi masáže a odvětrávání.

Exkluzivní postavení velké limuzíny symbolizovalo také označení Phaeton, které odkazovalo nejen na řeckou mytologii, ale také na stejnojmenné klasické modely značek Horch a Škoda.

Ferdinand Piëch se při zahájení výroby v Drážďanech v prosinci 2001 vyjádřil výstižně: „Na tomto místě budeme vyrábět špičkový vůz značky Volkswagen pro automobilovou vyšší třídu. Nejjemnější ruční práci a nejmodernější technologie zde bude možné vidět i cítit.“

Pro novou vlajkovou loď bylo dostatečně dobré jen to nejlepší – to platilo i ve výrobě. Na okraji centra Drážďan byla vybudována Skleněná manufaktura, průmyslová stavba vysoké architektonické kvality. V jejích světlem zalitých halách probíhala téměř kompletně ruční montáž vozů Phaeton. Zaměstnanci měli bílé oděvy, mnoho z nich nosilo rukavice. A podlahy v halách byly obloženy světlým javorovým dřevem z Kanady a tmavým dřevem dubů z německých vřesovišť.

Exkluzivní charakter limuzíny završila paleta motorů. První zákazníci měli pro svůj Phaeton na výběr dva atmosféricky plněné zážehové motory a jednu jednotku TDI. Vstupním motorem byl kompaktní vidlicový šestiválec 3.2 V6, jehož řady válců svíraly ostrý úhel 15 stupňů. Jeho nejvyšší výkon byl 177 kW (241 k). Také druhý zážehový motor, W12, byl neobvykle krátký – byl složen ze dvou vidlicových šestiválců do W. Ze zdvihového objemu 6 litrů dosahoval nejvyššího výkonu 309 kW (420 k).

Nejneobvyklejším agregátem byla jednotka V10 TDI. Díky zdvihovému objemu 5 litrů, dvěma turbodmycadlům s nastavitelnou geometrií rozváděcích lopatek, nejvyššímu výkonu 230 kW (313 k) a maximálnímu točivému momentu 750 N.m byl Phaeton s tímto motorem tehdy nejvýkonnější limuzínou na světě se vznětovým motorem. Stejně jako u motoru W12 byla hnací síla přenášena na všechna kola prostřednictvím automatické převodovky a pohonu všech kol 4MOTION. Verze s motorem 3.2 V6 měla sériově pohon předních kol.

V průběhu 15 let výroby se nabídka motorů postupně rozvíjela. V roce 2003 se pod kapotou luxusní limuzíny zabydlel motor V8 4,2 litru, o rok později jej následoval turbodiesel 3.0 V6 TDI, který se záhy stal nejprodávanější variantou pohonu. Ve své poslední vývojové variantě poskytoval nejvyšší výkon 180 kW (245 k). Desetiválcový turbodiesel vypadl z nabídky v roce 2006, W12 o pět let později. A jednotku 3.2 V6 nahradily šestiválce se zdvihovými objemy 3,6 litru a 3,0 litru.

Phaeton byl udržován na výši své doby čtyřmi dílčími modernizacemi, k nimž došlo v období mezi roky 2007 a 2014. V jejich rámci byly do výbavy zavedeny inovace, mezi něž patřily kromě multimediálního systému s dotykovým displejem a brzdové soustavy s karbon-keramickými kotouči pro W12 také asistenční systémy Rear Assist a Side Assist, vylepšený adaptivní tempomat ACC, kamerové rozpoznávání dopravních značek a dynamická regulace dálkových světel. Po několik let se dodávalo také osvětlení registrační značky elektroluminiscenčními diodami. Velká modernizace v roce 2010 přinesla nový vzhled přídě a zádě, který se trefil do vkusu především zákazníkům v Číně.