Recenze ojetin: Volkswagen Touran - ceněný a občas zlobivý

Touran uvedený na trh v roce 2003 byl již třetím jednoprostorový modelem automobilky Volkswagen. Po Sharanu a Multivanu potřebovala německá automobilka další MPV. Touran tak vstanul na nové podvozkové platformě, kterou později dostala dvojková Octavia nebo Golf páté generace.

Tip: vozy Volkswagen Touran na prodej

Poměrně krátký Touran poskytoval překvapivou dávku prostornosti a variability. Od počátku výroby byl tento model dostupný v pětimístném nebo sedmimístném provedení, přičemž třetí řadu sedadel bylo možné považovat spíše za nouzovou nebo vhodnou jen pro menší děti (sedmimístné uspořádání rapidně snižuje využitelnost zavazadelníku). V pětimístném uspořádání dává Touran větší smysl - pohodlně převeze pět cestujících a k tomu 695 litrů zavazadel. Volkswagen u prvních exemplářů vychytával nedostatky, a tak lepší volbou jsou verze vyrobené od prosince 2006, kdy Touran prošel modernizací. Zlepšil se nejen vzhled, ale hlavně komfort pérování.

Jak šel čas?
2003: zahájení výroby a spuštění prodejů s motory 1.6/75 kW, 1.6 FSI/85 kW, 2.0 FSI/110 kW, 1.9 TDI-PD/74 kW (během roku i 77 kW), 2.0 TDI-PD/100 kW (později 103 kW)
2004: možnost převodovky DSG ve spojení s diesely, koncem roku nejslabší diesel 1.9 TDI/66 kW
2005: vrcholný diesel 2.0 TDI-PD/125 kW s filtrem pevných částic
2006: nový motor 1.4 TSI/103 kW (turbo+kompresor) nahrazující motory 1.6 FSI a 2.0 FSI, v závěru roku facelift
2007: silnější verze motoru 1.4 TSI/125 kW a verze EcoFuel s motorem 2.0 (80 kW), verze Cross Touran
2009: nově 1.4 TSI EcoFuel s výkonem 110 kW, konec dvoulitru EcoFuel
2010: rozsáhlá modernizace, konec motorů TDI-PD, nově 1.2 TSI, 1.6 TDI-CR a 2.0 TDI-CR
2015: nová generace

V druhé řadě sedadel vždy najdete tři samostatná sedadla, které lze naklápět, překlápět a dokonce i vyjímat. Sedadla váží 16 kg a manipulace s nimi je vcelku snadná. Sedadla jsou zároveň zdrojem častých rušivých zvuků v kabině. Pohledem na palubní desku hned poznáte, že sedíte ve Volkswagenu. Strohé, ale dobře provedené díly se vyznačují solidním slícováním, přesto se můžete setkat s rozvrzaným interiérem a opotřebovanou povrchovou úpravou některých ovladačů (černá barva leze dolů). Palubní deska je ve vyšších výbavách vyvedena ve dvoubarevném provedení, přičemž spodní části jsou světlé. Základní čtyřramenný volant působí příliš levně, lepší je ten tříramenný.

Přední náprava překvapivě dlouho vydrží. Uložení spodního ramene je trvanlivé, stejně tak nápravnice vyrobená z lehké slitiny nevykazuje předčasné opotřebení. Spodní čepy ramene lze měnit samostatně, což snižuje náklady na údržbu. Rovněž poměrně složitá zadní náprava vydrží celkem dost. Vyjímkou nejsou předčasně opotřebovaná ložiska kol, nestejnosměrně sjeté pneumatiky, výskyt zvlněných brzdových kotoučů nebo koroze výfukové soustavy. Karoserie oproti tomu vyniká dobrou ochranou před korozí. U Touranů můžeme však narazit na slepnoucí mlhové světlomety (vinou netěsnosti), na zlobící zámek zavazadelníků (u prvních ročníků), na pokles účinnosti elektromechanického posilovače řízení (na vině je většinou servomotor) nebo na zablokovaný imobilizér. U modelů vyrobených do poloviny roku 2005 se narušením těsnosti potrubí recirkulace výfukových plynů EGR je vůz uveden do nouzového režimu a je vyžadována oprava. První ročníky postihla svolávací akce týkající se šestistupňové manuální převodovky a její zvýšené hlučnosti. Svolávací akcí byl rovněž řešen problém se svítící kontrolkou airbagů a svítící kontrolkou diagnostiky u motorů TDI. U šestnáctistovky FSI se objevovaly vadné zapalovací cívky nebo svítící kontrolky vstřikování.

Základní pohonnou jednotkou byla od počátku výroby zastaralá benzínová osmiventilová šestnáctistovka o výkonu 75 kW, kterou ocení nenároční řidiči. Tento motor znají majitelé Octavií a jedná se o čtyřválec prověřený praxí. Ve spojení s rozměrnějším Touranem se hodně nadře a při plném obsazení ztrácí na dynamice, za což může zejména nutnost plnění emisní normy Euro4. Lepší volbou není ani papírově silnější šestnáctiventilová 1.6 FSI s přímým vstřikem paliva, která ze sebe dostává 85 kW výkonu. Ta v praxi o moc lépe nejede, ale oproti slabší jedna-šestce má rozvody poháněné řetězem. Na druhou stranu bylo nutné pro její bezproblémový provoz tankovat benzín s oktanovým číslem 98 (pro tankování Naturalu 95 bylo nutné nahrát modifikovaný software). Nutné je také počítat s vyšší spotřebou paliva. U motoru FSI se objevují vadné zapalovací cívky. Podobně je na tom i benzínový dvoulitr FSI, který se objevil až druhý rok výroby. Všechny benzínové čtyřválce jsou spojeny s šestirychlostní manuální převodovkou, která vyniká přesným řazením. V létě roku 2006 se pod kapotu Touranu dostala ideální pohonná jednotka v podobě čtrnáctistovky TSI. Ta se mohla pochlubit šestnáctiventilovým rozvodem a unikátním dvojitým přeplňováním v kombinaci turbodmychadla a mechanicky poháněným kompresorem. O rok později se pod kapotu dostala i silnější verze s výkonem 125 kW a dvanáctistovka TSI.

Základ dieselů tvořila osmiventilová devatenáctistovka TDI-PD, která je ideálním společníkem. Robustní litinová konstrukce čtyřválce ve spojení s nešizeným servisem je sázkou na jistotu. Populární diesel zvládá bez větších komplikací velké kilometrové proběhy a najdeme ho často i jiných koncernových modelech, co snižuje ceny případných oprav. Díky kratšímu zpřevodování si s Touranem hravě poradí, avšak nelze očekávat u krabicoidního Tourana stejně zázračnou spotřebu paliva jako v případě Octavie či Golfu. V reálu si 1.9 TDI bere nejčastěji sedm litrů. Špatnou volbou není ani dvoulitr TDI-PD s osmiventilovým rozvodem s výrobním kódem BMM. V praxi se jedná o převrtanou jedna-devítku, která nemá přímé konstrukční vazby na nepovedený šestnáctiventilový dvoulitr TDI-PD. Jedinou nevýhou osmiventilového dvoulitr TDI může být spojení s filtrem pevných částic, ten lze však odborně odstranit.

Dvoulitrové šestnáctiventilové diesely TDI-PD se vstřikováním "čerpadlo-tryska" nejsou příliš kultivované a postihují je fatální závady. Dochází u nich k rychlému opotřebení dvouhmotových setrvačníků nebo k úniku kapaliny z hydraulického ovládání spojky skrz defektní závit odvzdušňovacího šroubu. Objevují se prasklé hlavy válců (nejčastěji do roku 2005), za čímž stojí olej, který se dostal do chladící kapaliny. Problémy se nevyhnuly ani turbodmychadlům, které rády selhávají (zejména pak podtlakový regulátor) či dochází ke zničení jejich ložisek z důvodu dlouhých intervalů výměny oleje. U silnější verze dvoulitru TDI/125 kW se objevují zanesené trysky piezo PD vstřikovačů a ztráty výkonu v důsledku zanesení FAP filtru díky prvotně špatně nastavené řídící jednotce, která špatně regenerovala filtr (projevuje se škubání a vibracemi). U vznětových Touranů odchází vadný podtlakový regulátor turbodmychadla (VNT), který způsobuje výpadky výkonu a často bývá servisem mylně diagnostikován jako porucha samotného turbodmychadla. Výhrou není nebyly ani převodovky DSG, které zejména ve spojení s dvoulitrovými diesely TDI-PD kolabovaly v důsledku opotřebovaných kuželových ložisek. Daleko lepší volbou jsou proto modernější diesely TDI-CR, které netrpí na fatální závady a fungují při správném servisu bez větších potíží.

Samotný servis není příliš levný a levné nejsou ani náhradní díly. Volkswagen používá dva typy servisních intervalů. Možné je tak využít pevně daných intervalů nebo variabilního servisu značeného Long life. V případě pevných intervalů je nutné servis provádět každé roky nebo po 30.000 ujetých km (podle toho co nastane dříve), přičemž motorové oleje musejí splňovat přísné normy VW. Rozvody se mění v případě dieselů TDI vyrobených do roku 2007 každých 120.000 km, přičemž napínací kladka se mění při každé druhé výměně rozvodového řemene. Od roku 2007 je interval prodloužen na 150.000 km. U benzínového dvoulitru FSI je výměna rozvodů předepsána dokonce po 180.000 km. U základní osmiventilové šestnáctistovky je interval ovšem pouhých 90.000 km, u šestnáctiventilové FSI starosti s výměnou řemeny odpadají (je použit řetěz). Zapomínat se nesmí také na převodovku DSG. Ta vyžaduje pravidelnou výměnu oleje včetně filtru každých 60.000 km.

Volkswagen Touran je mezi ojetinami velice žádaný, přestože jsou jeho pořizovací ceny vyšší. Touran těží ze své image, kterou získal dobrým marketingem a reklamou. A to navzdory tomu, že v sousedním Německu byla řada Touranů provozována jako taxi nebo firemní vozidlo (zejména ve spojení s diesely). Právě u těchto dovezených vozidel je nutné počítat s vyšším kilometrovým proběhem. Za obdivuhodně dlouhou kariéru tento model vděčí mimo jiné dvěma výrazným faceliftům a kompletní obměně motorů – pod kapotami se objevily dvě generace koncernových pohonných jednotek, přičemž ty novější můžeme doporučit.

Plusy:
+ jízdní vlastnosti
+ přesné řazení a řízení
+ brzdy
+ prostornost
+ solidní variabilita
+ ergonomie
+ pohodlná sedadla
+ image
+ antikorozní ochrana
+ bezpečnost

Mínusy:
- vyšší pořizovací ceny
- slabý základní motor 1.6
- zastaralé diesely (nekultivovaný projev)
- vyšší ceny originálních náhradních dílů a servisních prací
- horší spolehlivost
- riziko odcizení
- horší dílenské zpracování prvních ročníků (pazvuky, vrzání)
- horší komfort pérování (do modernizace)
 

Vůz zapůjčil autobazar Auto ESA