Recenze ojetiny: Opel Zafira II.- rodinný ideál?

První generace Zafiry zaznamenala díky důmyslně vyřešené třetí řadě sedadel na trhu velký úspěch. Druhá generace se na úspěch pokoušela v sílící konkurenci navázat v roce 2005. Po třech letech výroby přišla omlazovací kůra. Příznivci dobře vybavených automobilů si u Zafiry přijdou na své (rozsah příplatkové výbavy byl dlouhý). Připlatit si bylo možné například za adaptivní xenonové světlomety, panoramatickou střechu nebo variabilní nastavení odpružení podvozku. Druhá generace je také názorným příkladem, jak Opel zapracoval na zlepšení kvality svých vozů.

Prostorná kabina dokáže v případě potřeby převést až sedm cestujících. Klasické pětimístné uspořádání lze rozšířit o další dvě místa pomocí výklopných sedadel v zavazadlovém prostoru. Dvojice samostatných sedadel je totiž skyta v podlaze zavazadelníku. Pro jejich vyklopení je nutné nejprve posunout druhou řadu úplně dopředu. Vyrazíte-li v sedmi, počítejte s omezenou přepravní kapacitou zavazadleníku, který nabídne využitelný objem pouhých 140 litrů. V pětimístném uspořádání je situace naopak výtečná, zavazadelník slupne 645 litrů zavazadel. Ze Zafiry v případě potřeby lze udělat i dodávku. Stačí zadní sedadla sklopit a odsunout za přední, čímž vykouzlíte 1 820 litrů. Celkovou variabilitu snižuje fakt, že sedadla v druhé řadě nelze z vozu úplně vyjímat. Do zavazadlového prostoru je velmi dobrý přístup a jeho práh leží v jedné úrovni s podlahou. U některých ojetých Zafir můžeme narazit například na panoramatickou střechu s dvěma prosklenými pruhy po stranách, mezi kterými našly své místo velké uzavíratelné schránky táhnoucí se prostředkem stropu (v době největší slávy Zafiry bylo nutné za panoramatickou střechu připlatit nemalých 46 000 Kč).

Jak šel čas?
2005: start výroby druhé generace
2006: verze OPC s motorem 2.0 Turbo, varianta 1.6 CNG
2007: nové diesely 1.7 CDTi nahrazující nejslabší 1.9 CDTi
2008: facelift a modernizace
2009: verze 1.8 LPG a 1.6 CNG ecoFlex Turbo
2010: konec produkce motorů 2.0 Turbo a 1.9 CDTi
2011: představení třetí generace

Jak jezdí?
U zafir můžete narazit celkem na tři druhy podvozku. Nejrozšířenější základní podvozek je vcelku komfortní, nedokáže však dokonale odfiltrovat ostřejší nerovnosti. Sportovní podvozek ZQ8 nabízený za příplatek pak slovo komfort nezná a je lepší se mu vyhnout. Nejlepší volbou je podvozek IDS Plus s elektronicky řízenými tlumiči, se kterými jezdí Zafira komfortně a neztrácí nic z dobrých jízdních vlastností. Vyšší cenu těchto tlumičů vyvažuje slušná životnost.

Jaký motor?
Benzínové motory za předpokladu pravidelného nešizeného servisu fungují bez větších problémů. Nutností je včasná výměna motorového oleje, svíček, rozvodů včetně vodní pumpy.  Osmnáctistovka je dobrou volbou pro všechny, kteří nejezdí často na dálnici. Tam díky krátkému zpřevodování jen pětirychlostní manuální převodovky roste spotřeba i hluk. V druhé generaci prošla jedna-osmička modifikací a již nehrozí poruchy řídících jednotek. Spojení s automatizovanou pětistupňovou převodovkou Easytronic není příliš šťastné, celková životnost převodovky je nižší a rozjezdu jsou trhané a řazení pomalejší. Pokud se spokojíte s šestnáctistovkou, sáhněte po verzi o výkonu 85 kW nabízené od roku 2008.

Větší zážehová dva-dvojka dostala přímý vstřik benzinu, bohužel je méně spolehlivá než slabší jednotka (trápí ji problémy s rozvodovými řetězy, závady vysokotlakých čerpadel či regulátorů tlaku). Navíc udržet spotřebu pod deseti litry je vcelku problém.

Špatně neuděláte s benzínovými přeplňovanými motory, které jsou při pravidelném servisu (včasné výměny oleje, svíček, rozvodových řemenů včetně vodní pumpy atd.) vcelku bezproblémové. Přeplňované dvoulitry s výkonem 147 kW nebo 177 kW ve verzi OPC zaručují v každém případě dostatek až přebytek výkonu. Dle našich zkušeností lze s 2.0T o výkonu 147 kW jezdit v rozmezí 8 - 13 litrů na 100 km, což není vzhledem k poskytované dynamice vůbec špatné.

Vznětové devatenáctistovky CDTi původem od Fiatu se objevily ve třech výkonnostních verzích. Podle našich zkušeností je nejvhodnější prostředí 88 kW varianta (nejlépe bez filtru pevných části), která má osm ventilů a díky absenci vířivých klapek sání nehrozí jejich zatuhnutí jako u nejsilnější šestnáctiventilové verze (110 kW). Devatenáctistovka plynule zrychluje téměř od volnoběžných otáček a spotřeba paliva plně odpovídá poskytované dynamice (běžně lze jezdit dlouhodobě za 5,5 l/100 km). Slabší osmiventilová verze s výkonem 74 kW se hodí spíše pro kratší vzdálenosti. Základ devatenáctistovek je robustní a při vyšším kilometrovém nájezdu je nutné počítat s opotřebovaným dvouhmotovým setvrvačníkem, turbodmychadlem nebo vstřikovači. Dvě silnější verze 1.9 CTD-i mohly být spojeny s manuální šestirychlostní převodovkou nabo šestistupňovou automatickou převodovkou Aisin, kterou můžeme doporučit. Jedinou nevýhodou je v průměru o litr vyšší spotřeba paliva.

Facelift v roce 2008 přinesl nové vznětové motory 1.7 CDTi od Isuzu. Ty patří k hlučnějším, avšak velmi úsporným. Sedmnáctistovky mají hrubší chod, pomalu se sbírají z nízkých otáček a trápí je netěsnosti olejového čerpadla. Všechny 1.7 CDTI mají filtr pevných částic, který většinou funguje bez větších obtíží.

Alternativou k uvedeným pohonným jednotkám mohu být šestnáctistovky spalující zemní plyn (CNG). Tyto modely disponují nádrží pro devatenáct kilogramů CNG a čtrnáctilitrovou nádrží na benzín, což může vzhledem k horší dostupnosti CNG být problém. Pozor si dejte na samotné tlakové nádoby, které ráda postihuje koroze.

Jak na servis?
Jediný benzínový čtyřválec 2.2 Direct/110 kW má rozvody poháněné řetězem. Všechny ostatní pohonné jednotky mají rozvodový řemen, který se mění v intervalu 90 000-150 000 km, přičemž záleží na typu a roku výroby (například benzín 1.6i nebo diesel 1.9 CDTi kW mají předepsaný interval výměny rozvodového řemene po 150 000 km nebo deseti letech provozu (doporučujem stejně jako u ostatních agregátů měnit raději po 90 000 km). Pokud u Zafiry nastane čas pevného servisního intervalu, zobrazí se na displeji počítadla kilometrů na 10 sekund symbol InSP (při zapnutí zapalování). Výrobce v tomto případě doporučuje zajet nejdéle do 1 týdne nebo do ujetí 500 km (podle toho co nastane dříve) do servisu. Zafiry využívání tzv. Flexibilní servisní interval, který je založen na několika parametrech vycházejících z používání vozidla. Specifická data jsou neustále zaznamenávána a využívají se k výpočtu zbývající vzdálenosti do provedení servisní prohlídky (pokud je zbývající vzdálenost kratší než 1500 km, zobrazí se na displeji symbol InSP a hodnota 1000 km). Pokud si chcete ověřit, kolik kilometrů ještě zbývá do prohlídky, vypněte zapalování, stiskněte nulovací tlačítko počítadla kilometrů a podržte ho zhruba 2 sekundy. Tím se objeví InSP doplněné o aktuálně zbývající kilometry.

Motorový olej se mění podle výrobce u dieselů po jednom roce provozu nebo 30 000 km. My však doporučujeme jeho výměnu zkrátit raději na polovinu. Výrobce u všech motorů udává spotřebu motorového oleje 0,6 l/1000 km, proto je nutné čas od času zkontrolovat aktuální stav oleje. U automatických převodovek s hydrodynamickým měničem se mění převodový olej po 60 000 km nebo čtyřech letech provozu. U osmiventilových 1.9 CDTi je doporučená kontrola ventilových vůli každých 50 000 km.
 
Co dokáže pozlobit?
V interiéru pečlivě prozkoumejte displej, který ne vždy zobrazuje všechny znaky. Problémy se mohou vyskytnout i u palubního počítače či podsvětlení palubní desky, které ztrácí na intenzivitě. Objevují se také vinklající přední sedadla nebo nadměrné opotřebení čalounění sedadel. U klimatizace kontrolujte její správnou funkci.

Na podvozku se nejčastěji objevují vůle v táhlech stabilizátorů, v spojovacích tyčích řízení a v čepech ramen přední nápravy, které lze měnit samostatně. Ložiska zadní nápravy při vyšším zatěžování mají pouze průměrnou životnost. Narazit můžete na zatuhnuté brzdové třmeny a při svižnějším stylu jízdu pak na rychlé opotřebení brzdových segmentů přední kol. 

U dieselu 1.9 CDTi původem od Fiatu Opel umístil filtr pevných částic daleko od motoru, díky čemuž nedochází k ideální regeneraci. Řada majitelů tak byla nucena nechat časem filtr z vozu odstranit. Narazit můžete i devatenáctistovky bez filtru pevných částic z výroby. Takovou Zafiru poznáte podle výrobního štítku na béčkovém sloupku, kde hodnota 1,3 jasně hovoří o absenci filtru ve voze (všechny vozy vybavené filtrem mají na štítku hodnotu 0,50). Problémy umí způsobit snímač otáček vačkového hřídele (nelze nastartovat a svítí oranžová kontrolka). Porouchat se může i alternátor většinou díky spálenému diodovému regulátoru. Při vyšším nájezdu si o výměnu říkají vstřikovače Bosch, které nejsou tak drahé. Diesely 1.7 CDTi trápí netěsná olejová čerpadla a při vyšších kilometrových nájezdech opotřebovaný dvouhmotový setrvačník, EGR ventily nebo drahé vstřikovače Denso. U benzínových motorů odcházejí občas lambda sondy, EGR ventily či elektronika motoru. Koroze se nevyhybá výfukové soustavě a do roku 2008 ani nosníku chladiče.


Plusy:
+ dobré jízdní vlastnosti
+ variabilita a systém Flex7
+ rozmanitá příplatková výbava
+ odolné diesely
+ výkonný 2.0 Turbo
+ komfortní projev podvozku IDS plus
+ výdrž podvozku

Mínusy:
- vysoké ceny náhradních dílů
- horší výhled přes A sloupek
- tlumení větších nerovností
- pomalé topení u dieselů
- rychlé opotřebení některých dílů v interiéru
- tužší řazení
- automatická převodovka easytronic
- problematické ovládání některých prvků

 

Vůz zapůjčil autobazar Auto ESA