Test: Ford Mondeo Kombi - ještě neřeklo poslední slovo

Čtvrtá generace dnes testovaného Mondea přišla na trh v polovině roku 2007 a již v příštím roce se showroomech objeví její následovník. Ford Mondeo po pěti letech výroby nepůsobí zastarale. V polovině výrobního cyklu si totiž prošlo omlazením, které přineslo osvěžení v podobě evoluce kinetického stylingu. Omlazená příď dostala nový nárazník s lichoběžníkovým otvorem ve spodní části. Nová je maska a také kapota, která zohledňuje vyšší nároky na bezpečnost chodců (je více klenutá). Směrovky se z blatníku přesunuly na vnější zpětná zrcátka a blatníky dostaly falešné ventilační mřížky. Na zadní části nalezneme nová koncová světla s diodovou technikou. Mondeo se stále nabízí ve třech karosářských verzích (sedan, liftback a kombi). Zajímavostí je hrdlo nádrže, které nedovolí natankovat jiné palivo, než je pro daný vůz určené. Po letošní modelový rok 2012 bylo Mondeo doplněno o pás denního svícení.

Ani interiér nepůsobí zastarale. Nalezení polohy za volantem je otázkou chvilinky. Startování probíhám tlačítkem. Změnou si před třemi lety prošel středový panel, který dostal nový audio-navigační zařízení. Na pohled i dotek se majitelé modernizované verze mohou těšit z kvalitnějších materiálů. Změnám neušel ani přístrojový štít, který dostal novou grafiku. Stále je však potřeba si zvykat na relativně složité menu palubního informačního systému, který se ovládá kolébkovým ovladačem na rameni volantu. Věnec volantu je relativně tenký. Zavazadelník nabízí dostatečný objem, který můžete zvětšit sklopením zadních sedadel. Nejdříve je nutné vyklopit sedáky. Teprve poté je možné sklopit opěradla zadních sedadel, čímž vznikne rovná ložná plocha. Prostoru je na všech sedadlech dostatečně.

Mondeo nezaostává za svými konkurenty ani v oblasti moderních technologií. Testované Mondeo bylo obdařeno systémem sledování jízdních pruhů, které fungovalo znamenitě. V případě nechtěného opuštění jízdního pruhu je řidič informován pomocí vibrací ve volantu. Samozřejmostí je adaptivní tempomat. Testované Mondeo rovněž umělo automaticky spínat stěrače nebo přepínat dálková světla.

Dvoulitrový celohliníkový čtyřválec EcoBoost SCTi se objevil pod kapotou Mondea poprvé po vyřazení pětiválce o objemu 2,5 litru (ten pocházel od automobilky Volvo). Ford díky plnění emisních norem přistoupil k populárnímu downsizingu (stejně jako to udělal Volkswagen s motory TSI). Musíme si tak zvykat, že charismatické atmosférické motory v nabídce již nenajdeme. Ford přeplňované benzínové motory pojmenoval EcoBoost. Námi testovaný dvoulitr byl po příchodu na trh dostupný pouze v kombinaci se šestistupňovou automatickou převodovkou Powershift. To se však změnilo. Nyní je v nabídce i manuální šestikvalt, který jsem měl možnost týden testovat. Motor se hladce vytáčí a zátah je lineární. Někomu tato charakteristika může vadit, jelikož není cítit hrubá síla. Samotný motor se vytáčí nenuceně. Až pohled na tachometr odhalí, jak rychle jedete. S dvoulitrem umí jet Mondeo až 233 km/h, přičemž stovku umí za 7,9s. A to vše za příplatek 60.000 kč oproti slabší 1.6 EcoBoost, která má o 23 km/h nižší maximálku a na stovce je o 1,7 sekundy pomalejší. S dvoulitrem EcoBoost jsem jezdil v průměru za 8,5 l/100 km, přičemž Ford uvádí pro kombinovaný provoz spotřebu 7,6 l/100 km.

Mondeo je po stránce jízdních vlastností na samém vrcholu. Podvozek se podařilo naladit téměř ideálně. Není mu cizí dostatečný komfort ani vysoká stabilita. Přes nerovnosti se Mondeo přenáší plavně a v zatáčkách drží velmi dlouho zvolenou stopu. Samotné zatáčky Mondeo projíždí nenuceně a výrazněji se nenaklání. Je až zázračné, jak se konstruktérům podařilo podvozek vyladit. Na dálnici je komfortní a stabilní i při vysokých rychlostech, přičemž v zatáčkách se Mondeo přes své nemalé rozměry chová lehce a obratně. Lehčí řízení je přesné, převodovka přesná a brzdy fungují znamenitě.

Mondeo je stále tím dobrým Mondeem, kterým bylo před příchodem nových přeplňovaných zážehových motorů a převodovek. Bohužel v mých očích trochu ztratilo na přitažlivosti, která spočívala především v charizma pětiválcového agregátu. Mondeo sice papírově plní požadované emisní normy a má nižší normovanou spotřebu, realita je však jiná. Přestože je úspornější než již zmiňovaný pětiválec nebo čtyřválcová dva-trojka, stále musíte počítat s průměrnou spotřebou mezi 8-11 litry v závislosti na jízdním tempu. Ve všech ostatních ohledech patří Mondeo na špičku zábavných aut střední třídy a před příchodem nové generace se ukazuje v nejlepší formě. Za testovaný exemplář ve výbavě Titanium zaplatíte ve verzi kombi 736.790 Kč (sedan i pětidveřový hatchback pořídíte o 30.000 Kč levněji). Komu postačí slabší 1.6 EcoBoost, může sáhnout po zajímavé edici Winner, která přijde v dlouhé verzi na 667.890 Kč.

(plusy)
ergonomie
jízdní vlastnosti
prostornost
tichý a pružný motor
řízení
bezpečnostní systémy
stárne pomalu

(mínusy)
vyšší spotřeba paliva
ovládání palubního počítače
až příliš hladký projev motoru