Test: Hyundai i40 CW 2.0 GDI AT - premiant z Koreje

Pohledný a prostorný
Krátká příď, svalnaté boky, výrazné prolisy společně se střešním spoilerem prodlužují karoserii v oblasti střechy. Celkově i40 CW působí velmi dynamicky k čemuž přispívá pás diod pro denní svícení a deseti-paprsková kola obutá do pneumatik 215/50 R17. Uvnitř vozu nalezneme vyhřívaný volant nastavitelný ve dvou osách s optimálním průměrem věnce. Volant zdobí tlačítka ovládání tempomatu, autorádia, palubního počítače, telefonu a hlasového ovládání. Za volantem najdeme pádla pro manuální ovládání automatické převodovky a nalevo pod volantem našlo své místo tlačítko již zmíněného vyhřívání volantu. Největší ovladač uprostřed středové konzole slouží po nastavování intenzity proudění vzduchu ventilace/klimatizace. A to je škoda. Tato funkce se nevyužívá tak často jako například ovládání hlasitosti nebo změny teploty (ta se nastavujete titěrnými tlačítky po stranách).

Na sedadle řidiče lze elektricky nastavit podélný posuv, výšku, úhel opěradla, vyboulení v oblasti zad a úhel podepření stehen spodního sedáku. Přední vyhřívaná sedadla sází spíše na pohodlí, a tak je nutné se smířit s horším bočním vedením. Na zadních sedadlech se ani vyšší postavy nemusí obávat delšího cestování (prostoru je dostatek, zejména pak v podélném směru). Dostatek prostoru je i v oblasti ramen či nad hlavami cestujících. Sedadla navíc mají příjemný sklon a dostatečně dlouhý sedák. Prostřední sedadlo je použitelné jen v případě nouze (má hodně tvrdé a nepohodlné opěradlo, což je dáno tím, že se v něm skrývá opěrka s držáky nápojů). Další místo, kde se nešetřilo prostorem, je zavazadelník, který nabízí využitelný objem 553 litrů. Po sklopení zadních sedadel lze objem zvýšit až na hodnotu 1719 litrů, přičemž vzniká rovná ložná plocha. Praktickou věcí je posuvná zábrana proti pohybu nákladu v kufru. Pod dvojitou podlahou se nalézá plnohodnotná rezerva.

Kabina poskytuje dostatek odkládacích prostorů. Středová schránka pod palubní deskou obsahuje 12V zásuvku, iPod/USB a AUX přípojku. Námi testovaný vůz byl vybaven inteligentním klíčem (startování probíhá tlačítkem, odemykání a zamykání pomocí tlačítka na klice řidiče a spolujezdce, nebo pouhým vzdálením se od vozidla).

Komfortní plavba
Sedmnáctipalcová kola zaručují dobrý komfort ke kterému přispívá i zadní víceprvková náprava. Hyundai i40 CW jezdí velmi dobře a je plně srovnatelné s lepším průměrem střední třídy. i40 CW skvěle drží zvolenou stopu, ochotně zatáčí a s testovaným benzínovým motorem netrpí nedotáčivostí. Přesto nemůžeme ani po stisknutí tlačítka Sport* mluvit o sportovních zážitcích. i40 nejlépe vyhovuje pohodový jízdní styl, kdy poskytuje komfortní svezení. Podvozek se lehce pohupuje, přesto zvolený směr drží i při vysokých rychlostech statečně a nerovnosti tlumí plně odpovídajícím způsobem. Navíc samotné odhlučnění kabiny je velmi povedené (vadil nám při vyšších rychlostech jen hluk od střechy). Brzdy se nedají jentak utahat, fungují znamenitě i po několikátém brždění. Ostré brždění však zapříčiní odlehčení zádě, což může méně zkušené řidiče zaskočit. Doslova otravným prvkem je při razantnějším brždění automatické spouštění varovných světel, které musíte vždy ručně vypnout. Pokud tedy pojedete ostřeji a před každou zatáčkou budete více brzdit, musíte stále opakovaně po vyjetí ze zatáčky pomocí varovného tlačítka vypínat blikače, což je zcela obtěžující. Stejně je na tom fungování ESP, které je až příliš horlivé. Naštěstí lze vypnout. Pokud tak učiníte, musíte se mít na paměti při rychlém průjezdu zatáčkou. V extrémní situaci se i40 CW chová přetáčivě, na což je nutné pamatovat. Samotné řízení je mírně přeposilované, ale k charakteru auta se hodí.

* -  Po stisknutí tlačítka Sport se nic neděje, pouze na plně automatický režim převodovky lehce povyskočí otáčky. Nedočkáte se tak lepší odezvy na plyn či ztuhnutí podvozku. Tlačítko Sport zde postrádá smysl.

Vrchol nabídky
Pod kapotou dlouhé i40 CW můžete mít benzínovou jedna-šestku GDI s výkonem 99 kW, námi testovaný dvoulitr GDI nebo dvojici vznětových sedmnáctistovek CRDi (85 kW nebo 100 kW). Testovaný dvoulitrový atmosférický čtyřválec poskytuje výkon 177 koní v 6500 ot./min. a maximum točivého momentu 213 Nm při 4700 ot./min. Výkon je běžně přenášen na přední kola pomocí manuální šestistupňové převodovky nebo jako v našem případě prostřednictvím šestistupňového automatu, který je dostupný za příplatek 40.000 Kč). Samotná převodovka nepatří mezi zrovna nejrychlejší (dvouspojková převodovka by byla rozhodně lepší). Automatu vyhovuje rozvážná a plynulá jízda, kdy řadí plynule a hladce. Bohužel vyšší hmotnost vozu a spojení automatu s výkonným dvoulitrem stojí za vyšší spotřebou paliva. Ani při velmi klidné jízdě se mi nedařilo v kombinovaném cyklu jezdit pod 9,0 l/100 km. Většinou jsem jezdil za 10-12 l/100 km, a to je hodně.

Hyundai již není nejlevnější
Ve střední třídě v současné době pořídíte mnoho aut levnějších než je i40 CW, která startuje na cenovce 564.990 Kč. Základní výbava Classic ve spojení s benzínovou 1.6 GDI/99 kW však není nejrozumnější volbou. Daleko lepší je z kapsy vytáhnout 614.990 Kč a sáhnout po druhém stupni výbavy (Experience) spojené s motorem 2.0 GDI/130 kW. Pokud jezdíte svižněji, zůstaňte u manuální šestirychlostní převodovky, pokud si chcete užívat pohodu rozvážněji řadícího automatu, připlaťte si za něj 40.000 Kč. Námi testovaný exemplář přišel díky řadě příplatků na 825.990 Kč (+40.000 Kč automat, +35.000 Kč navigační systém, +120.000 Kč paket Premium, +16.000 Kč metalický lak). Korejcům se podařilo postavit vůz plně srovnatelný s Passatem, který je při srovnatelné výbavě stále ještě levnější než německý konkurent.

plusy
vynikající brzdy
řízení
design
zpracování
bohatá výbava
poskytovaný komfort
prostornost
sedadla
zavazadelník

mínusy
vyšší spotřeba paliva
občas záludnější chování
rychlost řazení při rychlejší jízdě
el. ruční brzda nefunguje automaticky