Test ojetiny: Mercedes-Benz E 350 CDI - stvořen k úspěchu

Pokud jste pravidelnými čtenáři našeho magazínu, pak jste si všimli, že u nás již loni v létě bazarový test mercedesu W212 vyšel. V Auto ESA jsme tenkrát objevili skromnější provedení E250 CGI, které hostí nadopovanou osmnáctistovku s výkonem lehce přes 200 koní. A právě kvůli nedůstojně malému motoru nenacházel vůz zájemce.

Jízdní komfort však použitím osmnáctistovky neutrpěl ani v nejmenším. Motor je díky dodatečným vyvažovacím hřídelům úžasně klidný, a když se smíříte s tím, že si při sešlápnutí plynu rád a poměrně hlasitě zakřičí, nebudete s ním mít potíž. A vlastně ani se spotřebou. Tu lze udržet pod více než přijatelnými 8 litry benzínu na 100 kilometrů. Skutečnost, že jsme s tímto "éčkem" bez výraznější únavy obrazili téměř polovinu Evropy, pak definitivně hovoří za vše.
Vyvstává proto otázka, proč jsme si další Mercedes-Benz třídy E půjčovali?

Aby v tom nebyl zmatek, shrnu pár základních příčin hned úvodem. Na zbytek pak odpovím v průběhu dnešního testu.
Předně proto, že zapůjčení maloobjemového benzínového modelu stále znamenalo částečný kompromis, který třídu E nevystihl v pravém slova smyslu. Dalším důvodem byl fakt, že šlo o karosářské provedení sedan, které v hlavách většiny Čechů evokuje spíše vůz taxi služby, nežli něco luxusního. A v neposlední řadě jste to byli Vy - naši čtenáři. Poptávka po testu "plnotučného éčka" byla z vaší strany již delší dobu neuspokojena, což dokládá i několik prosebných emailů právě na tento konkrétní vůz. Když se proto v Auto ESA objevil černý kousek původem z České republiky a kompletní servisní knihou, bylo jasno. A navíc... (pokračování v následující kapitole).

Exteriér - Za vším hledej ...muže?
...no je opravdu krásný. Slovy jako extravagance, prozíravost, či sportovní vzhled obvykle popis zavalitého kombi nezačíná. Vnější paket AMG však změnil mnohé. Z nudných hran testované generace dokázal vytěžit maximum a vzhled doplnil přesně v těch místech, ve kterých začínal být letitý design testovaného mercedesu nudný. Přesněji řečeno - hodně nudný. Nadneseně si tak zkratku AMG dnes můžeme rozklíčovat trojslovným označením - AutoMéhoGusta. V případě kombi W212 totiž právě toto spojení dokonale vystihuje působení celého vozu. "Éčko" se najednou doslova vymanilo ze spárů taxikářského pytle, do nějž bylo hozeno, a díky obrovským koncovkám výfuků (ještě pravým, dnes tomu je bohužel jinak) si na své přijdou zejména pánové. Palec nahoru.

Video k testu ojetiny: Mercedes-Benz E 350 CDI

Interiér - chladná oáza klidu
Chtělo by to trochu více emocí, co říkáte? Netvrdím, že si při konstrukci palubní desky stuttgartští nedali moc práce, pojem jako "vřelé přivítání" jim však očividně nic neříkal. Ne nadarmo se říká, že interiér testované generace byl starý již při svém příchodu. Chladnost a maskulinní vyzařování je však tou jedinou vlastností, kterou lze vnitřnímu prostoru vytknout.

Každý, přísahám, že každý, koho jsem za uplynulý týden vezl, odhadoval nájezd kilometrů mezi 60 až 100 tisíci. Ti bystřejší si pak neodpustili poznámku, že se Mercedes zhoršil s kvalitou kůže na volantu, který je při podobných kilometrech daleko více oleštěný. Jenomže on není!

Tip: Aktuální nabídka vozidel Mercedes-Benz třídy E na prodej.

Ačkoliv zdání klame (a z fotografií dvojnásob - měli byste ten interiér vidět naživo(!)), překročil testovaný Mercedes 100 tisícovou hranici již pořádně dávno. Aktuálně měl najeto 173 tisíc kilometrů, což vzhledem k 6,5letému stáří odpovídá zhruba 26 tisícům kilometrům ročně. Stejný průběh dokládá i servisní kniha. Takže jde zkrátka o průměrně používané auto. Kvalita zpracování a potažmo i stálost materiálů mne však neodmyslitelně posílá k rčení, které obvykle používáme v souvislosti s milovanými osobami. Věk, v tomto případě tedy počet kilometrů, je vážně jen číslo. Nezapomínejme ale, že se stále bavíme pouze o interiéru. Jak si s tímto nájezdem rozumí motor, popřípadě přilehlé hnací části, si povíme za okamžik.

V aktuální kapitole nám zbývá probrat ještě několik témat. Od výbavy až po vnitřní prostor. Ale opravdu to všechno chcete číst?

Výbava: prémiová 3D audiosoustava harman/kardon, sportovní sedadla s dvojitým obšitím, systém Comand Online, elektricky ovládané víko kufru, ambientní osvětlení, a tak dále... Napadá mne, že zde chybí snad jen odvětrávání sedadel. V mrazivém období si na něj však ani nevzpomenete.
A praktičnost? Věřím, že už opravdu nemusím zabíhat do detailů. Zavazadlový prostor o minimální velikosti 600 litrů vás snad dostatečně přesvědčí. A 1 855 litrů po složení zadních sedadel? To abyste si založili malou stěhovací agenturu. Obrovské auto! Tedy dodávka. Pohodlná dodávka!



Mnozí motorističtí vlastenci mne teď jistě za výraz "dodávka" odsoudili. Je tu přece Superb. Superb s velkým S, kterému se co do kufru nikdo nemůže rovnat, a zapomínat na něj, když máte "jen" 600litrový zavazadelník, je přece drzost. Ti by však měli vědět jednu věc. Třída E v podstatě netuší, co znamená hučet od zadních kol. Kdežto škodovka… Kulantně řečeno, zlepšila se. V porovnání s druhou generací je nový Superb kombi výrazně lepší. Na "éčko" mu však stále pár let vývoje zbývá. Těch světelných samozřejmě. A to je bez debat. Jdeme na motor.

Motor – mouchy se dají spravit
Vidlicový šestiválec, jemuž v žilách koluje nafta, hostí označení 350 CDI. Z počátku produkce dosahoval motor výkonu 170 kilowattů a i po letech hýbe s 1 923 kilogramovým závažím veskrze obstojně. Motor díky vysokému točivému momentu spolehlivě táhne i při vyšších rychlostech a za všech podmínek disponuje poměrně slušnou výkonovou rezervou. Nabídne také příjemně hutný zvukový doprovod, a pokud jej chvíli držíte pod krkem, zahřejí se zvětšené koncovky od AMG paketu takovým stylem, že v nízkých rychlostech začínají dokonce pobublávat. Na naftový Mercedes upřímně až nečekaná zábava.

Výrobní řadě z let 2009 až 2012 (ano, i tomu našemu) se ale zpočátku nevyhýbaly dětské problémy, které motoru do značné míry zhatily pověst. Za vším stály nedostatečně dimenzované vstřikovače nafty. Ty odcházely mnohdy i před ujetím 10 000 kilometrů a někdejší majitele mnohamilionových mercedesů nekompromisně odkázaly do nejbližších servisů. V rámci záručních oprav byla samozřejmě většina vadných vstřiků vyměněna, při výběru bychom je ale přece doporučili pořádně zkontrolovat. Motor nesmí hučet při nízkých otáčkách (vada se projeví zvláště při studeném startu).

Se závadami však nekončíme. Díky plnění přísných emisních norem (Euro 5) se motoru nevyhýbají ani obtíže se zanášením EGR ventilu, který se po počátečním dunění projeví úbytkem výkonu v pásmu 1 500 - 3 000 a následně pak v celém spektru otáček. A smůlu můžete mít také na vadný snímač otáček vačky motoru. Tento problém ale nebývá častý.Je ovšem zajímavostí, že i přes přítomnost filtru pevných částic nebývá s tímto strašákem mnoho obtíží. Mercedes použil filtr, který je schopen skutečně kvalitní regenerace, a přestože v mnohých vozech najdete problémové kusy tohoto vynálezu, námi testované auto jezdilo s filtrem původním a jeho stav ani zdaleka nenaznačoval, že by se blížil termín jeho výměny.

A nezapomeňme také na převodovku. Sedmistupňový G-tronic řadí hladce a plynule. Děje se tak ovšem jen za předpokladu, že se předchozí majitel staral o pravidelné výměny oleje v hydraulické soustavě. Ty je dobré provádět vždy nejpozději po 60 000 kilometrech. Dlouhodobě zanedbávanou převodovku poznáte ihned. Stačí se při jízdě z kopce zastavit, posunout volič do pozice R a počkat, zda bude vůz při snaze o pohyb vzad citelně vibrovat. V takovém případě je nejlepší radou dát ruce pryč.

A spotřeba? V režimu cestování po německých dálnicích, kde se mohutné "éčko" cítí nejlépe, si řekne o zhruba 9 litrů nafty na 100 kilometrů. Ve městě počítejte s obligátními 12 litry, a pokud se pomalejším tempem podíváte za město, lze jet i za hodnoty začínající číslicí 7.

Jízda - všichni máme chyby, ale stále se máme rádi
Nyní již k samotnému svezení. Prostoru však nemáme mnoho, takže si povíme hlavně to podstatné. Hranaté generaci W212 bývají z pozice jízdního chování vytýkány dvě věci. Stále hodně pomalý převod řízení, který spolu s velkým věncem volantu evokuje kormidlování menší jachty, a vzduchový podvozek Airmatic, jehož tlumící schopnosti nejsou na takové úrovni jako u předchozí generace. (Trvanlivost podvozku je ale konečně daleko vyšší.) Se vší kritikou musím bohužel souhlasit, právě tyto důvody vedou ke skutečnosti, že si Mercedes neodnese nejlepší možné vysvědčení.

Tím samozřejmě neříkám, že se hranaté "éčko" špatně řídí, nebo že je nepohodlné. V přímém srovnání požitku z jízdy a samotného komfortu by ale s kulatým předchůdcem o pár bodů prohrálo. Jak je to možné?

Mercedesu při jeho vývoji již podstatnější měrou záleželo na tom, aby kromě dálničního pohodlí umělo také bezpečně a rychle projíždět zatáčky. (Ti, kteří vědí, si na W211 jistě vzpomenou. Tento vůz si s dynamickými průjezdy skutečně příliš nerozuměl.) Novější auto je proto citelně komunikativnější, a to jak na úkor jízdních otřesů, tak výsledné akustické pohody. A řízení? Navzdory faktu, že Mercedes přešel u třídy E z hydraulického posilovače na elektrický až v roce 2012, bylo i toto řízení z roku 2010 extrémně odizolované a snad až nepříjemně klidné. Spojte si jej navíc s již zmíněným převodem, který vás nutí neustále otáčet volantem kolem dokola, a je tu výsledek. Ten nemohl dopadnout lépe než za tři, mimoškolsky řečeno - průměrně. Jaká škoda.

Závěr – nová úroveň všedních dní
V širším úvodu jsem zmiňoval několik důvodů, proč jsme si hranatý Mercedes-Benz třídy E znovu vybrali. Pominu-li však skutečnost, že je tento test v podstatě na objednávku pro více než 2 desítky z vás, musím se upřímně vyjádřit v tom smyslu, že jsme si (a teď hovořím za celou redakci) chtěli takový vůz zkrátka připomenout. I s několika přešlapy se totiž za 520 000 Kč jedná o jedno z nejlepších kombi, jaké si lze vybrat.



Díky extrémně bohaté výbavě posune vaše všední dny do zcela nové roviny, a pokud vyberete kus s kompletní servisní historií, o který se někdo pečlivě staral, existuje výrazný předpoklad k tomu, abyste jezdili s co možná nejmenším počtem starostí.
Líbilo se vám testované "éčko", ale stále nad svým rozhodnutím váháte?

plusy
+ tichá a klidná jízda
+ poddajný podvozek
+ agilita v zatáčkách
+ vnitřní prostor
+ praktičnost
+ množství příplatkové výbavy
+ kvalita zpracování
+ bezpečnost

mínusy
- pomalé řízení
- příliš hranatý design
- riziko servisních nákladů