Test ojetiny: Peugeot 206 - holčičí záležitost
Kdysi velice populární "dvěstěšestka" ani dnes nestojí zcela stranou. V současnosti už skutečně levná ojetina se stává kořistí zejména začínajících motoristů, zpravidla řidiček, které dodnes okouzluje zaoblený tvar vozu.
Malý hatchback Peugeot 206 vyjel na silnice už v roce 1998, a to ve tří a pětidveřovém provedení. Tím ale nabídka karosářských variant ani zdaleka nekončí. V roce 2001 prodělal vůz modernizaci a na trh přišla verze 206 CC – čtyřmístný kupé-kabriolet se skládací střechou z pevných dílců. Hned rok na to dostalo slovo kombi 206 SW, které se dnes líbí především seniorům. Rok 2002 je ale důležitý i z důvodu montáže tvrdších silentbloků podvozku, čímž došlo k určitému zlepšení jízdních vlastností.
Další modernizace přišla na jaře 2003 a do prodeje se dostala sportovněji laděná verze 206 RC s atmosférickým dvoulitrem o výkonu 130 kW (doposud byla vrcholem nabídky verze 206 S16 s dvoulitrem o výkonu 99 kW). V roce 2006 byl na trh uveden nástupnický model Peugeot 207, stále populární „dvěstěšestka“ se ale vyráběla dál, i když jen s omezenou nabídkou pohonných jednotek. Dokonce se dočkala další karosářské verze. V Íránu vyráběný sedan byla ale určen pouze pro trhy v Rusku, Turecku, Alžírsku a Brazílii, kde dokonce vyjel pod označením 207. Aby v tom byl pořádný zmatek, v Číně se „dvěstěšestka“ vyráběla pod jménem Citroën C2.
Dalším zlomovým rokem je 2009, kdy model 206 prodělal facelift, kterým se jeho vzhled částečně přiblížil mladší „dvěstěsedmičce“. Modernizovaný vůz dostal označení 206+ a vydržel na trhu až do roku 2012, kdy byla jeho výroba definitivně ukončena. Existenci poslední evoluce s názvem 206+ si logicky ale lze jen těžko vysvětlit. Vždyť tento levnější model musel zákonitě odvádět zákazníky, kteří by si jinak pořídili konstrukčně mladší Peugeot 207. Každopádně díky němu se život modelu 206 ve výrobním programu automobilky prodloužil na neuvěřitelných 14 let.
Malý Peugeot 206 není nijak velkorysý, pokud jde o nabídku prostrou pro posádku. Vpředu ho není moc a vzadu je ho málo. Vyšší cestující tak mohou mít trochu problém. Zavazadelník o objemu 245 litrů v případě hatchbacku není ničím překvapivý, ale kombi SW by rozhodně slušel větší nákladový prostor, než je nabízených 313 litrů. Samostatnou kapitolu představuje kupé-kabriolet, který má zavazadelník o objemu 320 litrů, avšak když sundáte střechu, zmenší se na pouhých 150 litrů (střecha se skládá do zavazadelníku).
Měkce naladěný podvozek Peugeotu 206 sice dobře tlumí nerovnosti, ale při vjetí do zatáčky zjistíte, že to rozhodně není žádné terno. Z hlediska jízdních vlastností je „dvěstěšestka“ jasně podprůměrné auto, a to platí i pro sportovněji pojatou verzi 206 RC, jejíž podvozek vůz ve vyšších rychlostech vůbec nezvládá ani s pomocí stabilizačního systému. Všechna provedení mají navíc nepřesné řazení, atmosférický dvoulitr o výkonu 130 kW montovaný do 206 RC navíc postrádá zátah v nižších otáčkách.
Přízni se zpravidla těší benzinové motorizace o objemech 1,4 a 1,6 litru. Základní čtyřválec 1.1 s výkonem 40 kW je slabý a neochotný, proto je lepší se mu vyhnout. Výhrou není ani těžký atmosférický diesel 1.9 D s výkonem 51 kW, nebo snad později montovaný turbodiesel 1.6 HDi vyznačující se nespolehlivostí a řadou drahých závad. Špatný není tubodiesel 1.4 HDi, i když má jen omezený výkon 50 kW a podmínkou je, že dostával odpovídající servis. Turbodiesel 2.0 HDi je dostatečně výkonný, úsporný, ale i poměrně těžký na přední nápravu malé „dvěstěšestky“, což se nepříznivě projevuje na životnosti zavěšení kol, podobně jako u atmosférického motor 1.9 D.
„U 1.6 HDi prověřte stav turba, známé jsou problémy s EGR ventilem nebo vstřikovači,“ upozorňuje Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO. Naftová šestnáctistovka může mít problémy s podtlakovým okruhem, který ovládá práci turba, EGR ventilu a škrticí klapky, známé jsou také úniky motorového oleje. Turbo odchází z důvodu ucpaného sítka v přívodu oleje a pouhá repase turba je tak jen dočasným řešením – nutné je vyčistit i sítko, což někteří „odborníci“ řeší jeho propíchnutím, čímž nové turbo bezpodmínečně odsoudí k záhubě.
Turbodiesel 1.4 HDi se může potkat s úniky oleje, osmiventilové zážehové motory mají nezřídka hlučné vršky. Benzinové šestnáctistovky zase mohou odstavit visící ventily a běh na tři válce. Benzinová jedenáctistovka a čtrnáctistovka se někdy potýkají s nepravidelným během. „Na vině bývají vadné zapalovací cívky Sagem, montované v hranaté liště mezi sacím potrubím a víkem ventilů,“ vysvětluje zástupce AAA AUTO a dodává: „Peugeot montoval také cívky Electricfil, které jsou spolehlivé a poznají se podle lišty se zaoblenými hranami.“
Známé jsou také poruchy elektroniky. „Obehranou písničkou jsou opotřebené přepínače pod volantem. Tyto páčky se přitom mění i s příslušnou elektronikou a nejsou vůbec levné,“ upozorňuje Jindřich Topol z AAA AUTO. U modelu 206 CC mnohdy nefunguje elektrické ovládání střechy. Často je na vině uražená pojistka v zavazadelníku, kam se střecha skládá, ale před tím je nutné zatáhnout roletku oddělující prostor pro střechu od prostoru pro zavazadla a její zatažení detekuje právě zmíněná pojistka.
Kupé-kabriolet ale někdy trápí i netěsnosti bočních oken a špatně dosedající střecha, což je následek kroucení vozu v zatáčkách. Bez ohledu na verzi se může objevit také utržená aretace předního sedadla, která jej zajišťuje proti posunu. „Nepříjemnosti dokáže způsobit zkorodovaný držák rezervy pod vozem. Řada ojetin jej má ve stavu, kde rezerva nejde v případě potřeby spustit,“ dodává zástupce AAA AUTO. Prevencí je mechanizmus pravidelně promazat.