Test: Peugeot e-Rifter je praktický elektromobil s rychlým dobíjením a několika vychytávkami
Rifter se vrátil na trh v plné parádě. Vybírat můžete mezi spalovacími motory a bateriovou verzí, která nás očarovala.
Nedávno přijel na trh zbrusu nový Rifter od francouzské automobilky se lvem ve znaku a je nabízen se spalovacími motory (benzín dostanete pouze ve verzi N1) nebo jako čistý elektromobil. Zkraje ještě upřesníme, že Rifter má hned několik sourozenců – Citroën Berling, Fiat Doblo, Opel Combo nebo Toyotu Proace City Verso. Tak pokud takový vůz chcete, můžete kromě Peugeotu zkusit štěstí i u jiných značek.
Nejen pro příznivce dobíjecích aut je tu elektrická verze s 50 kWh Lithium-ionovou baterií a elektromotorem o výkonu 100 kW. Toto provedení vyhoví všem, kteří jezdí často kratší trasy zejména po městě nebo jedincům, pro které je ze všeho nejdůležitější tichý jízdní komfort. Další nespornou výhodou je úsporný provoz, pokud máte doma nebo na chalupě soláry, budete jezdit prakticky zadarmo. A vůbec špatně si tento elektromobil nevede při nabíjení u rychlonabíječek, ale hezky postupně.
Mezigenerační největší výhodou elektrického Rifteru je možnost dobíjení 100 kW. Na nabití baterie z 20 % na 80 % kapacity se u rychlodobíjecího stojanu vlezete do půl hodiny – vyzkoušeno dvakrát u 150 kW stojanu PRE, kde vůz dokázal dlouhodobě nabíjet v prvním případě 103 kW, v druhém 98 kW. Další mezigenerační výhodou je možnost nastavení rekurperace pomocí pádel na volantu ve třech stupních intenzity (u předchůdce bylo nutné si vystačit pouze s jednou intenzitou tvořenou tlačítkem B na jízdním voliči, který u novinky zcela vymizel).
Kromě toho můžete naprogramovat vychlazení nebo vytopení kabiny. Stejně jednoduše můžete sledovat stav baterie na dálku. Zajímavostí zkoušeného peugeotu byla multifunkční střecha Zénith, která zahrnuje nejen panoramatické střešní okno s elektrickou sluneční clonou, ale i podélný průhledový středový panel s podsvětlením, který je vzadu doplněn objemnou stropní schránkou přístupnou nejen ze zavazadlového prostoru ale i ze zadních sedadel.
Kabina je dostatečně prostorná, vpředu je situace příkladná, i přestože středový tunel pokračující z palubní desky je velmi široký. Zadní vyjímatelná sedadla vystřídala sedadla sklopná, která mají pro vyšší osoby nižší opěradla. Zavazadlový prostor pak nabídne objem 597 litrů a zároveň velmi solidní využitelnost. Po sklopení zadních opěradel vzniká naprosto rovná ložná plocha pravidelných tvarů. Přítomnost baterií tak neomezuje posádku ani náklad.
O pohon vozu se staral 100 kW elektromotor, který zaručuje zrychlení z 0 na 100 km/h za 11,2 sekundy. Pružnost není díky krabicovému tvaru vozu tak výrazná, jako u menších koncernových modelů využívající stejnou techniku. Stejně tak maximální rychlost 132 km/h může odradit řadu zájemců. Pokud budete mít možnost a s elektrickým Rifterem najedete stovky kilometrů, nebudete se už chtít vrátit do klepajícího a vibrujícího se dieselu či benzínového tříválce. Ve voze totiž panuje naprosté ticho, nedostavují se žádné vibrace ani jiné rušivé hluky. Díky omezené maximálce se nedostavuje ani aerodynamický hluk.
Dojezd má činit 340 km, což při pohybu po městě je naprosto reálná hodnota. S nižším dojezdem je nutné počítat akorát na dálnici. Tam nám baterie o hmotnosti 380 kilogramů vystačila zhruba na 250 km. Sedm stovek ujetých kilometrů ve smíšeném provozu znamená průměrnou spotřebu 16,7 kWh/100 km, což představuje mezigeneračně značný posun.
Elektrický Rifter pořídíte za 925.000 Kč v základní výbavě Allure, za provedení GT se připlácí 50.000 Kč a za dlouhé provedení Long pak vždy 25.000 Kč. Záruka činí 8 roků nebo 160.000 km.
Proč si tedy elektrický Rifter pořídit? Má nulové emise, je zbaven vibrací a hluku. Jízda s ním je daleko komfortnější než u spalovacích motorů (ani po stovkách kilometrů jsme na sobě nepozorovali známky únavy). Jízda je mnohem hladší a návyková, dobíjení mnohem rychlejší než dříve. Bonusem jsou pak nižší náklady na údržbu (neměníte tu olej ani jiné provozní kapaliny). Samozřejmě, pokud denně najezdíte stovky kilometrů, berte vznětovou patnáctistovku.
Plusy:
+ komfort (ticho, nulové vibrace)
+ přijatelná spotřeba
+ rychlost nabíjení
+ výbava
+ praktičnost (úložné prostory a sklopná opěradla zadních sedadel do roviny)
+ lepší aerodynamika (zakrytování podvozku)
+ stropní panel s podsvícením
+ přední sedadla pohodlná i na dlouhých trasách
Mínusy:
- nekonzistentní chod brzdového pedálu
- zadní sedadla nelze z vozu vyjímat
- maximální rychlost jen 132 km/h