Test: Škoda Scala 1.0 TSI - jak si poradila s horskými přejezdy a 3 tisíci kilometry?

Naší snahou bylo ověřit, jak si nástupce Rapidu povede na dálnicích cestou do Alp, jak zdolá horské přejezdy a kolik bude žádat paliva.

K desetidenní cestě jsme zvolili Scalu poháněnou silnějším litrovým tříválcem TSI o výkonu 85 kW spojený s manuální šestirychlostní převodovkou. Vůz jsme naložili přesně tak, jak to Čeští motoristé umějí při výletu na hory, tzn. až po střechu. První přesun vedl z Prahy kousek za rakouský Villach, odkud bylo v plánu cestovat na zajímavá místa. V Korutanech totiž nejsou jen jezera, ale celá řada zimních středisek, kde není nouze o několikakilometrové horské silničky.

Tříválec pod kapotou překvapil hned zkraje svou živostí a skvělým odhlučnění. Už od startu běží litrový agregát s minimálními vibracemi. Po překročení 1500 ot./min. se začíná probouzet a příjemně plynule táhne až nad hranici čtyř tisíc otáček. Samotná pružnost motoru není vůbec špatná. Po osmi hodinách cesty překvapily sedadla, ze kterých nebolí záda a poskytují tělu skvělou oporu. To samé platí o ergonomii, ta je zde příkladná a prakticky si nelze na nic stěžovat.

Scala zůstala věrná klasickým ovladačům u klimatizace, za což má naši pochvalu. Multimediální systém se ovládá dotykově, což ale vůbec nevadí. Domovská stránka displeje může totiž vypadat jako u chytrého mobilního telefonu. Na dlaždice je možné navolit údaje z mnoha možností nabídky, díky čemuž nemusíte dlouze lovit v menu. Sledovat můžete navigaci, stav auta, multimédia, ale i automatické čtení značek a další věci, aniž byste na displej museli sáhnout. Stejně tak potěší digitální přístrojovka za drobný příplatek, u které lze nastavit styl zobrazení a přizpůsobit si ji k obrazu svému.

Problém může nastat, pokud chcete připojit starší mobilní telefon k infotainmentu. Ve Scale už nenaleznete klasické "staré" USB, ale jen konektor USB-C, kterým disponují nejnovější telefony. Pokud máte starší mobil, nemusíte zoufat, existují redukce.

Ale zpět do Rakouska. Tam si Scala po stránce spotřeby vedla znamenitě. Při dodržování rychlostních limitů se litrový motor za plného obsazení odvděčil průměrnou spotřebou rovných pět litrů, což znamenalo milé překvapení. Horské přejezdy mezi Villachem a Nasfeldem vyhnaly spotřebu k šesti litrům, ale zpáteční cesta do Prahy opět srazila konečný účet na 5,6 l/100 km. Ještě se sluší připomenout, že této spotřeby se podařilo dosáhnout na trase dlouhé tři tisíce kilometrů za plného obsazení.

Litrový tříválec jasně ukázal, že na vůz velikosti Scaly v pohodě stačí, když se nezadýchával na dálnici ani při zdolávání horských silniček. Je pravdou, že v několika největších stoupáních a vracečkách bylo nutné řadit jedničku, to ale nic nemění na faktu, že silnější tříválec je plnohodnotnou motorizací.

Škoda Scala se povedla a naprosté dokonalosti jí chybí jen maličkosti (ve výplních dveří bychom uvítali gumové koberečky a možnost nastavovat intenzitu ventilace fyzickými tlačítky a ne jen dotykově).