Test: Toyota Yaris 1.5 Dynamic Force v mnoha ohledech překračuje třídu malých aut

Skvěle vybavený Yaris aktuálně za 404 000 Kč nás mile překvapil hned po prvních pár kilometrech. Jakmile jsme opustili město, znatelně levnější model nám začal okamžitě dávat větší smysl, než před týdnem zkoušený hybrid.

V běžném ceníku přijde hybridní Yaris ve druhém výbavovém stupni na nemalých 470 tisíc, kdežto námi testované provedení s manuálem je o 90 tisíc levnější (akční ceník aktuálně nabízí zkoušené provedení Comfort navíc s paketem Style za výsledných 389 000 Kč, díky čemuž ušetříte 20 tisíc korun). Na hybrid ve vyšších výbavách nestačí půl milionu, kdežto i nejlépe vybavená verze s benzínovým motorem nikdy nepřekročí magickou hranici. Testovaný kousek byl navíc vybaven paketem Style a Tech. První za 30 000 korun přidává diodové přední světlomety, koncová LED světla, šestnáctipalcové liťáky a zatmavená zadní okna, zatímco druhý paket přijde na 15 000 Kč, za což dostanete vyhřívané přední sedadla, digitální budíky, šest reproduktorů nebo multimediální systém s osmipalcovou dotykovou obrazovkou. Za kombinaci obou paketů zaplatíte místo 425 000 Kč aktuálně 404 000 Kč. Pokud Vám výbava nestačí a potřebujete třeba head-up displej s promítáním na čelní sklo, bezklíčové odemykání, vyhřívaný volant nebo hudební systém JBL s osmi reproduktory, musíte sáhnout po modelu Premiere Edition za 444 000 Kč.

Vzhled karoserie se podle nás povedl a příplatková zelená metalíza (+13 000 Kč) Yarisu vyloženě sluší

Yaris se podle nás designově povedl. Má atraktivní tvary, zepředu vyceněnou masku a zezadu působí rozkročeně s vyboulenými blatníky. Yaris s novou generací stále nepřerostl čtyřmetrovou hranici, do té mu chybí šest centimetrů. Rozvor se ovšem protáhl o 50 mm a nově se sedí o něco níže. Na šířku je uvnitř dostatek místa a špatné to není ani s prostorem na výšku. Opět nás trápil akorát malý úhel otevírání dveří. Slavné to není ani se zavazadelníkem. Udávaných 286 litrů je těžkým podprůměr. Výhodou je ovšem přítomnost rezervního kola.

Kabina působila o něco chuději než v případě hybridu. Nevadila nám ani přítomnost manuální klimatizace, jelikož jednotlivé prvky jsou ideálně rozmístěné. Multimediální systém nepůsobí zrovna nejmoderněji, nabízí ovšem funkce Apple CarPlay a Android Auto. Originální přístrojový štít tvoří dva kulaté tubusy, mezi kterými našel své místo displej palubního počítače, který se ovládáte pomocí tlačítek vlevo na volantu. Zobrazované údaje jsou ovšem příliš malé a to je škoda, jinak by pojetí interiéru nemělo chybu.

Přístroje jsou analogové, digitální dostanete s paketem Tech nebo až ve vyšších výbavách

Pochvala směřuje také k asistenčním systémům. Ty lze snadno vypínat/zapínat a v případě potřeby nastavit i jejich citlivost v menu palubního počítače. Jelikož sledování jízdního pruhu se aktivuje při každém nastartování lze tuto pro nás otravou funkci jednou vyřadit dlouhým stiskem samostatného spínače.

Nové srdce se povedlo

Základem dostupným ve dvou nejnižších stupních výbavy je atmosférický tříválec 1.0 VVT-i (53 kW), který známe například z Ayga či předchozí generace Yarisu. Druhým čistě benzinovým motorem je tříválec 1.5 Dynamic Force (92 kW), který nahradil čtyřválec 1.5 VVT-iE. Nový agregát poskytuje výkon 92 kW při 6 600 otáčkách a točivý moment 153 N.m v pásmu mezi 4 800 až 5 000 otáček. Nevadí mu nízké otáčky, s rostoucími otáčkami pak poskytuje slušnou pružnost. Jeho tříválcovou koncepci poznáte pomocí vibrací jen chvilku po startu. Rozjezdy s ním jsou plynulé a problémem není ani popojíždění v kolonách. Při výletech mimo město, zejména pak na dálnici mu v běžných rychlostech nedochází dech, jen při plném obsazení může trvat zrychlení v dálničním stoupáním o něco déle. Jinak lze úplně v pohodě upalovat stošedesátkou. Manuální převodovka funguje znamenitě, má sice tužší chod, ale dráhy jsou přesné a krátké. Nutné je počítat s jadrným zvukem tříválce, který se dostavuje po překročení třech tisíc otáček.

Nový tříválec nemá stop-start, mild-hybrid ani přeplňování, přitom umí jezdit za pět litrů a ve zrychlení na stovku pokoří přeplňované jednotky

Velké překvapení Yaris prokázal při sledování spotřeby paliva. Ve městě se vždy vlezete do šesti litrů, ktežto mimo město je možné jezdit pod pět litrů. Dálniční jízda maximální povolenou rychlostí na šestý rychlostní stupeň znamená 3 200 otáček a odběr kolem 6,5 l/100 km, což není vůbec špatné. Závěrečná spotřeba po týdnu testování se ustálila na hodnotě 6,0 l/100 km, v čemž jsou započítané i rychlé dálniční přesuny a jízdy ucpané Praze či klikatých okreskách s nohou na pedálu.

Nová platforma přinesla nejen nižší těžiště, ale i celkově příjemnější nastavení podvozku než u předchůdce. Yaris má poddajněji nastavený podvozek, který je ve srovnání s předchůdcem měkčí a lépe odhlučněný. Ocenit tak musíme dospělejší jízdní projev, naladění na komfortnější notu a výrazně příjemnější filtrování nerovností. Měkčí odpružení přineslo o něco větší náklony a mírné houpání karoserie, jízdní komfort se ovšem zlepšil. Yaris přitom zůstal stále mrštný a obratný (poloměr otáčení činí 4,9 metru).  Lépe dávkovatelné jsou i brzdy a řízení je přirozenější. Yaris neztratil ani touhu sportovat, jelikož funguje čitelně a vyváženě. Yaris poslouchá řidiče na slovo, a i když se v zatáčkách trochu zhoupne nebo zavlní, pořád je jistý a nepanikaří. Na vše dohlíží stabilizace, která není přehnaně opatrná.

Čtvrtá generace Yarisu se povedla a benzínového tříválce se nemusíte bát. Je kultivovaný, má solidní výkon a moc si toho nežádá. Yaris pak jezdí podobně jako o třídu větší modely, k čemuž přihazuje zajímavý design a nejmodernější bezpečnostní výbavu. Yaris tak ztrácí na své konkurenty pouze velikostí zavazadlového prostoru.