Automobilový design působí na lidské emoce

V rámci tohoto experimentu vedeného společností Volvo Cars ve spolupráci s EEG specialisty z Myndplay byly u respondentů analyzovány reakce mozku při pohledu na automobil a bylo zkoumáno, jak estetika jeho ztvárnění ovlivňuje jejich pocity.

Výzkumníci z EEG zaznamenávali elektrickou aktivitu podél vlasové pokožky a měřili kolísání napětí iontového toku mozkových neuronů. Tento výzkum prokázal, že lidé emocionálně reagují na tvar vozu, přičemž jsou obzvláště muži snad až geneticky naprogramováni k obdivování štíhlých tvarů s ladnými křivkami.

Experiment byl uskutečněn při příležitosti prezentace Volva Concept Coupé. To je první expresivní interpretací nové strategie společnosti Volvo v oblasti designu, jejímž cílem je vytvořit u zákazníků citovější propojení se značkou. Účastníci byli požádáni o zhodnocení série obrázků, při jejichž sledování měli nasazenu náhlavní senzorickou soupravu EEG měřící aktivitu přední kůry mozkové. Mezi promítanými obrazy bylo nové Volvo Concept Coupé společně s vozidly, jejichž design je obecně vnímán jako „nehezký“ či „zastaralý“, dále zde byly snímky šťastných i plačících dětí a fotografie atraktivních mužů a žen.

Thomas Ingenlath, ředitel pro design ve společnosti Volvo Cars, říká: „Tento průzkum ve výsledku prokazuje to, co jsme vždy předpokládali. Krásný design vozu může vyvolat silné emoční reakce sahající od pozitivního naladění až po pocit sebejistoty.“

• U mužů se při pohledu na obrázky krásného vozu zvedla větší míra emocí než při pohledu na plačící dítě.
• Emocionální reakce žen na obrázek nešťastného dítěte byla oproti mužským účastníkům téměř dvakrát intenzivnější.
• 74 % mužů potvrdilo, že mají při pohledu na líbivý design příjemný pocit.
• Pouze 33 % žen ohodnotilo design vozu výše než fotografii pohledného muže.
• 60 % dotázaných mužů potvrdilo, že jim řízení pěkného automobilu přináší pocit uspokojení a sebejistoty.

Dr. David Lewis, britská špička v oblasti neurovědy zabývající se konzumerismem a komunikací, tvrdí: „Ocenění esteticky příjemného designu je zážitkem, který v sobě spojuje pochopení a emoce. Tyto sféry jsou si natolik blízké, že je mezi nimi nemožné rozlišovat. Estetický zážitek představuje jednotu smyslového potěšení, správné interpretace sledovaného a emocionální účasti.“

V současně probíhajícím výzkumu vedeném společností OnePoll bylo zjištěno, že 43% mužů shledává tvar a design vozu jeho nejpřitažlivějším aspektem, který je pro ně důležitější než interiér, funkce, kola nebo motor. Pro muže byla nejatraktivnější částí automobilu jeho příď, oproti tomu u žen získala největší ohlas jeho zadní část.

Jediný výjev, u kterého byla reakce žen i mužů ve srovnání s dalšími obrazy shodně nejintenzivnější, bylo plačící dítě. U obou skupin došlo k nejvyšší emocionální reakci, která byla v rámci promítaných obrázků provázena nejvíce negativními pocity. Ženy se nejvýrazněji projevovaly při reakci na dětský smutek, zatímco muži dávali při pohledu na obrázky hezkého auta najevo větší vzrušení než při sledování nešťastného dítěte.

Smyslem studie společnosti Volvo „Emocionální stránka designu“ bylo změřit emoční reakce respondentů, zatímco sledují sérii vybraných obrazů. Aby bylo možné reakce zúčastněných změřit, měli nasazenu náhlavní soupravu s jednou suchou elektrodou vedoucí z levé části čela (Fp1) do středu čela (FpZ), jejímž účelem bylo změřit aktivitu přední kůry mozkové. Tento experiment se soustředil především na nabuzení a vrcholnou aktivitu beta a gama frekvencí. Při testu byly využívány algoritmy pro měření pozornosti a soustředění, respondenti tak měli zároveň zapisovat svá hodnocení, aby bylo možné výsledky vzájemně porovnat. Účastníci experimentu byli požádáni o okamžité zaznamenání svých pocitů v souvislosti s daným obrázkem.

Aby bylo k dispozici srovnání s reakcí na dobře známý pozitivní emocionální stimul, byl do výběru zařazen obrázek smějícího se dítěte. Zároveň byl do série přidán také snímek 30 let starého vozu, aby bylo možné porovnat reakci na objektivně zastaralý design s odezvou na automobil zcela nový. Součástí experimentu byla také prázdná stránka, která měla sloužit jako měřítko normální aktivity. V návaznosti na tento experiment byla provedena jiná studie, do níž jsme zahrnuli další známé pozitivní podněty, aby bylo možné lépe změřit míru vzrušení. Pro správné vyhodnocení míry vzrušení jsme během druhého pokusu využívali přístroj ECG, který měřil změny srdečního tepu v závislosti na konkrétních obrazech.