Test: Honda Civic 5D - UFO na konci kariéry

Přestože je nový Civic již na světě, budeme si na něj muset ještě nějaký ten měsíc počkat. Do té doby je stále v nabídce osmá generace, na kterou v případě zážehových pohonných jednotek poskytuje český importér slevu ve výši 70.000 Kč. Díky tomu tento model nižší střední třídy startuje v základní verzi s benzínovou čtrnáctistovkou na přijatelné cenovce 329.900 Kč. Honda navíc posílila možnosti pětidveřové verze. K dispozici je dokonce ve spojení s automatickou pětistupňovou převodovkou, kterou jsme celý  týden testovali ve spojení s benzínovou osmnáctistovkou o výkonu 103 kW. Přestože většina Civiců se v Česku prodává s benzínovou jedna-osmičkou v kombinaci s šestirychlostní manuální převodovkou, může být pro někoho automatická převodovka rozhodující volbou. Nás zajímalo, komu bude Honda Civic s automatem vyhovovat a do jakého prostředí se nejvíce hodí.

Překvapivě variabilní
Kabina pětidveřového Civicu překvapí svou prostorností. Přední sedadla nabízejí prostor srovnatelný s průměrem nižší střední třídy. O něco lépe jsou na tom zadní sedadla - vcelku rozumně se zde usadí tři dospělí. Snad jen místa nad hlavami cestujících by mohlo být více a vstupní otvor dveří by mohl být rozměrněji dimenzován a tvarován. Nastupování na druhou stranu vylepšuje velký úhel otevírání samotných dveří. Civic válcuje naprosto veškerou konkurenci ve variabilitě interiéru. Opěradla zadních sedadel lze sklápět, čímž vzniká rovná ložná plocha. Pod sedáky sedadel druhé řady nenajdeme klasicky umístěnou palivovou nádrž a díky tomu lze po vyklopení sedáků vzhůru převážet vysoké předměty (stejně jako u Jazzu). V klasickém pětimístném uspořádání překvapí zavazadlový prostor, který je dobře tvarován a pojme více zavazadel, než by jste si mohli z udávané hodnoty 415 litrů myslet. Pochvalu zaslouží i nízko umístěná nakládací hrana.

Vesmírná inspirace
Při prvním setkání s futuristickou palubní deskou si většina lidí myslí, že se na ní někdo pořádně vyřádil. Nějaký škodolibý designér. Opak je pravdou. Audiosystém, klimatizace i důležité ukazatele mají své místo. Vše potřebné je tak v dobrém dosahu řidiče. Díky tomu po pár kilometrech budete vše intuitivně a jednoduše ovládat. Kombinace analogových a digitálních ukazatelů nemá chybu, v zorném poli řidiče se nachází rovněž vše potřebné. Oproti dříve testovanému sedanu zobrazuje pětidveřový hatchback aktuální hodnoty spotřeby paliva pomocí sloupců. Malý trojramenný volant padne skvěle do rukou, potěší možnost sedět příjemně nízko. Samotné startování probíhá trochu komplikovaněji. Nejdříve je potřeba zasunout běžný klíček do zapalování a otočit s ním. Pak teprve je možné vůz oživit stlačením červeného tlačítka "Start" umístěného nalevo od volantu.

Příkladná variabilita
Kde však Civic válcuje naprosto veškeré konkurenty, je variabilita interiéru. Opěradla zadních sedadel lze sklápět, čímž vzniká rovná ložná plocha. Pod sedáky sedadel druhé řady nenajdeme klasicky umístěnou palivovou nádrž a díky tomu lze po vyklopení sedáků vzhůru převážet vysoké předměty (stejně jako u Jazzu). V klasickém pětimístném uspořádání překvapí kufr, který je dobře tvarován a pojme více zavazadel, než si můžete z udávané hodnoty 415 litrů myslet. Pochvalu zaslouží i nízko umístěná nakládací hrana.

Výtečnou osmnáctistovku sráží automat
O pohon Civicu se stará všem již dobře známá jednotka 1.8 i-VTEC s výkonem 103 kW při 6300 ot./min. a maximem točivého momentu 174 Nm dostupných při 4300 ot./min., která si vystačí v dnešní době bez turba a miluje vysoké otáčky. Hnací síla byla u testovaného kousku přenášena na přední kola skrze pětistupňový automat Hondamatic. Jde o zvláštní převodovku, jejíž konstrukce se velmi podobá manuálu, pouze namísto synchronizačních hlav spoléhá na lamelové spojky. Řadit v tomto Civicu nemůžete (automat nedovoluje sekvenční řazení). Volit lze pouze klasický jízdní režim D, zpětný chod R, neutrál N, jízdu pouze na jedničku (1), dvojku (2) - pro rozjezd např. na sněhu nebo režim D3, kdy převodovka řadí pouze v rozsahu 1-3, což je vhodné například pro tažení přívěsu.

Naše týdenní testování prozradilo několik zajímavostí. Automatická převodovka především tlumí dynamiku skvělé osmnáctistovky (stovku automat zvládá o 2,1 sekundy pomaleji než manuál, stejně tak maximální rychlost je o 8km/h nižší). Automat také občas žene pohonnou jednotku do zbytečně vysokých otáček, kde je hlučnější a nepřináší žádnou úsporu. Samotný chod převodovky není zrovna "nejměkčí", přesto mezi pětirychlostními automaty patří k lepšímu průměru.

Pětidveřový hatchback je cílen na sportovněji zaměřené jedince od čehož se odvíjí i tužší nastavení podvozku. Pro vyznavače komfortu Honda nabízela sedan, který poskytoval pohodlnou houpavou jízdu s dostatečným tlumením nerovností (bohužel v nabídce českého importéra ji však nenalezneme). Podvozky Civiců vždy patřily k tomu nejlepšímu, co jste mohli dostat. S příchodem osmé generace se musel Civic v provedení hatchback vzdát víceprvkového zavěšení zadní nápravy a musel se na rozdíl od sedanu smířit s klasickou tuhou zadní nápravou. Tu však konstruktéři pořádně odladili a pro běžné řidiče není žádnou překážkou. Řízení je ostré a přesné. Navíc potěší dostatečná komunikace s předními koly. Doslova příkladné je rozmístěný pedálů. Brzdy fungují rovněž adekvátně.

Důkladně otestováno
Pětidveřového Civica jsem chtěl za týden testování pořádně proklepnout. Zvládl jsem s ním proto zhruba dvě stovky kilometrů po hlavním městě, tři stovky kilometrů po dálnici a šest stovek kilometrů po "okreskách" různých tříd. Abych se dostal Civicu do morku kosti, bylo nutné vyrazit na silnice plné zatáček. Volba padla na Jeseníky. Opakovaný přejezd Červenohorského sedla dá zabrat leckterému sportovnímu automobilu. Před rokem mě zde Civic osmé generace poháněný jedna-osmičkou s manuální převodovkou dokázal mile překvapit. Jednalo se o model ve verzi GT po faceliftu, který prodělal drobné změny na podvozku, což se odrazilo v celkově dobrém chování. Stejně dobrý výkon podvozku podal i dnes testovaný Civic s automatickou převodovkou. Ten se však v táhlých stoupáních doslova trápil. Automat i při klidné jízdě občas vyhnal otáčky zbytečně vysoko a často tápal co zařadit. Na divokou jízdu není tento automat prostě stavěný. Velmi dlouhé odstupňování (na trojku dokáže Civic uhánět až 156 km/h) snižuje na dálnici spotřebu, ale v praxi se projevuje celkově horší dynamikou.

Pojďme ale zpět do města. Tam je Civic docela tvrdý a občas si nedovede poradit s rozbitým povrchem komunikací. V tomto ohledu stačí pouze na průměrné hodnocení. Naopak na dálnici překvapil příkladnou stabilitou i při vysokých rychlostech (právě zde se kladně projevuje tvrdší nastavení podvozku). Civica nerozhodí ani poryvy proudícího vzduchu o kamiónu či nárazového větru. Dálnice testovanému Civicu vyhovují paradoxně nejvíce. Jízda stotřicítkou na tempomat je velmi příjemná a spotřeba paliva únosná (zhruba 7 l/100 km). Silnice první třídy vyhovují Civicu ještě více. Pokud se budete pohybovat s lehkou nohou tachometrových 90-100 km, počítejte se spotřebou necelých 5,0 l/100 km. Průměrná spotřeba po více než tisícovce najetých kilometrů se ustálila na hodnotě 7,6 l/100 km. Paradoxně po městě byl Civic úspornější než na okreskách nebo dálnicích při svižném tempu. Dvě stovky ujetých kilometrů po Praze znamenaly odběr pouhých 6,9 l/100 km, oproti výrobcem uváděných 10,0 l/100 km.

Stále dává smysl
Osmá generace Civicu se v Evropě dobře prodává a patří vůbec k nejúspěšnější řadě v historii. Aktuální verze před příchodem nové generace přináší řadu drobných vylepšení, které z aktuálního Civicu dělají díky zajímavé cenovce stále lákavou nabídku. Osobně doporučuji sáhnout po osmnáctistovce s manuální šestirychlostní převodovkou, kterou ve výbavě Comfort (zahrnující vše potřebné) přijde po slevě 70.000 Kč na výtečných 359.000 Kč. Zmlsanější sáhnout po výbavě Sport za 399.900 Kč, která navíc přináší mlhovky, automatické zapínají světel, alarm, tempomat, dešťový senzor, vyhřívaná sedadla, kůží potažený volant, zadní parkovací senzory, vstup USB, 6x repro a 17" palcová kola.

(plusy)
nadčasový design
variabilita interiéru (výklopná zadní sedadla)
příkladná ergonomie
solidní prostornost
výbava
zavazadelník
skvělý tříramenný volant
přesné řízení
brzdy

(mínusy)
chování automatické převodovky
horší odhlučnění podvozku
neschopnost tlumení větších nerovností
absence zadního stěrače díky rozdělenému oknu
komplikované startování