Test: Honda Jazz 1.3 i-VTEC CVT - Tohle mi nedělejte!

Hned na úvod ale jedno malé upozornění, na které, prosím pamatujte: „Na rozdíl od verze s manuální převodovkou se dnes testovaný Jazz hodí jen a pouze do města.“ Můžeme pokračovat…

Ještě před samotným testem bych si dovolil osvětlit pár principů, na nichž převodovka CVT vlastně funguje. Zcela běžná totiž není a málokdo opravdu ví, jaké výhody a nevýhody skýtá. Skříň s plynulou změnou převodu (zkráceně CVT) je fakticky obyčejný variátor. Někteří se teď možná ztratili, ale nebojte, zjednoduším to. Stačí si vzpomenout na zvuk odjíždějícího skútru a rázem jste v obraze. Malá Honda samozřejmě nezní tak autenticky, jistá podobnost tu ale skutečně je a nejvíce se projeví po výrazném sešlápnutí plynového pedálu. Naopak při klidném rozjezdu o motoru ani převodovce absolutně nevíte a vše probíhá bez sebemenšího škubání. Čím to?

Variátor od hondy používá pro vstup hnací síly od motoru rozjezdovou třecí vícelamelovou spojku, díky které se v zásadě ani jinak než plynule rozjet neumí. Rozjezdy proto na jedničku. Problém však nastává při ustáleném tempu někde za městem. Přenášení točivého momentu od motoru probíhá díky kluznému řetězu po kuželových kolech, ve kterých může řetěz po delším čase vybrousit jemnou drážku a kuželová kola tak trvale poškodit. Díky neustálému tření navíc při konstantní jízdě dochází i ke zvyšování spotřeby paliva, z čehož je jasné, že vůz s převodovkou CVT by měl být určen výhradně do městského provozu.

Japonský výrobce si při konstrukci převodovky s názvem Honda CVT dal ale skutečně záležet na tom, aby si zákazníci na její chování nemohli stěžovat. Z toho důvodu opatřil software převodovky sedmi imaginárními rychlostními stupni, v nichž se hýbou přednastavené úrovně otáček. Řidič by se tak měl cítit v daleko lepším spojení s pohonným ústrojím. Ačkoliv k přímému kontaktu hnané nápravy a motoru díky třecí vícelamelové spojce, kterou Honda používá, nikdy nedojde.

Jízda – nejezděte se mnou za město

A jak Jazz jezdí v praxi? V první řadě velmi pomalu. V té druhé pak velmi úsporně. Malý motor s atmosférickým plněním je díky nízkému točivému momentu 123 Nm nutné opravdu týrat, a jelikož nad 4 000 otáčkami již dost řve, každé zrychlení (můžeme-li mu tak říkat) se odehrává za velmi hlasitého doprovodu. Jakkoliv byl zvuk motoru s manuální převodovkou příjemný, zde je ho přespříliš. Předjíždět potichu se nedá a tendenci nasadit si sluchátka máte i v každém delším kopci, kdy motor vysloveně brečí a nejede.

Paradoxní je ovšem jedno. V případě motoru 1.3 i-VTEC jde o báječné, atmosférické ústrojí, které miluje otáčky. Jede zkrátka tím lépe, čím více jej točíte. Do rychlosti 120 km/h však převodovka motoru nedovolí, aby šel do plných otáček, a zastaví se těsně pod hranicí 5 000, v níž se nachází pouze maximum nízkého točivého momentu. Nejvyšší výkon (75 kW) však leží až v 6 000 ot./min-1 a právě ten by se v případě, že chcete zrychlovat, hodil ze všeho nejvíce. Jazz tak zcela zbytečně přichází o citelnou část dynamiky, kterou by potřeboval jako sůl.

A ve městě? No budete si pískat, ovšem jen pokud nikam nespěcháte… Nikdy bych nečekal, že budu vůz hodnotit podobným výrokem, právě se však stalo. Zkoušený Jazz je skutečně první auto, které doslova miluje městské zácpy. Téměř nic při nich nežere (dlouhodobě se dostanete k rovným 5 litrům benzínu) a díky konstrukci převodovky nemusíte ani vyřazovat do neutrálu. Vyslovenou baladou jsou pak rozjezdy. Neustálé popojíždění vám tak brzy přestane vadit a v přeplněných ulicích se budete cítit jako ryba ve vodě. I když trochu pomalejší ryba…

Závěr – raději manuál

Před deseti měsíci jsem se vyjádřil v tom smyslu, že nová Honda Jazz představuje nejlépe jezdící malé auto na našem trhu, za čímž si stojím dodnes! Pokud se ale najde člověk, který si vyzkoušel pouze provedení s převodovkou CVT, bude mě mít za blázna. Variátor doslova zdecimoval agilní schopnosti celého vozu a předurčil jej k použití výhradně pro městský provoz. Pokud tedy bydlíte v srdci naší stověžaté metropole, nikam nespěcháte a vaše každodenní řidičská rutina spočívá v poskakování po městě, našli jste dokonalé auto. V opačném případě si kupte manuál. Je výborný!

Plusy
+ plynulé rozjezdy
+ spotřeba benzínu v městském provozu
+ komfortní odpružení podvozku
+ bohatá výbava
+ prostorná kabina
+ variabilita a velký zavazadelník
+ vyspělý infotainment se skleněným displejem

Mínusy
- vlažné reakce motoru
- hluk při snaze o akceleraci
- vyšší pořizovací cena
- obtížně použitelné mimo město

Technické údaje: