Test: Hyundai i40 sedan 1.7 CRDi

Model i40 byl strategicky představen a uveden na trh až dlouhé dva roky po ukončení výroby Sonaty, která zrovna nepatřila k etalonu segmentu. Nestává se to často, aby na trh byla nejdříve uvedena verze kombi před ostatními karosářskými verzemi. Automobilka Hyundai však zvolila opačnou cestu a nástupce Sonaty, model i40 představila nejprve v dlouhé verzi kombi. Tu jsme již dříve otestovali s benzínovým dvoulitrovým motorem ve spojení s automatickou převodovkou (test si můžete přečíst zde). Dnes je proto na čase se podívat na verzi sedan, kterou pro změnu pohání vznětová čtyřválcová sedmnáctistovka CRDi, rovněž ve spojení s automatem.

Atraktivní kabát
Krátká příď, svalnaté boky a výrazné prolisy zůstaly zachovány. Přední maska chladiče se liší od dlouhé verze CW dvojicí chromových linek oproti jedné a kulatým víčkem palivové nádrže oproti čtvercovému. Zadní partie jsou pak zcela odlišné, ale příbuznost k modelové řadě je na první pohled zřejmá. Záď působí velmi elegantně a její provedení přispívá k dobré aerodynamice karoserie (činitel odporu vzduchu dosahuje hodnoty pouhých 0,28 cx). Luxusní notu testovaného sedanu podtrhovala černá barva, zatmavená okna a osmnáctipalcová lita kola s nizkoprofilovým obutím 225/40.

Téměř premiový
Uvnitř vozu nalezneme vyhřívaný volant nastavitelný ve dvou osách s optimálním průměrem věnce. Volant zdobí tlačítka ovládání tempomatu, autorádia, palubního počítače, telefonu a hlasového ovládání. Za volantem najdeme pádla pro manuální ovládání automatické převodovky a nalevo pod volantem našlo své místo tlačítko již zmíněného vyhřívání volantu. Největší ovladač uprostřed středové konzole slouží po nastavování intenzity proudění vzduchu ventilace/klimatizace. A to je škoda. Tato funkce se nevyužívá tak často jako například ovládání hlasitosti nebo změny teploty (ta se nastavujete titěrnými tlačítky po stranách). Kabina poskytuje dostatek odkládacích prostorů. Středová schránka pod palubní deskou obsahuje 12V zásuvku, iPod/USB a AUX přípojku. Námi testovaný vůz byl vybaven inteligentním klíčem (startování probíhá tlačítkem, odemykání a zamykání pomocí tlačítka na klice řidiče a spolujezdce, nebo pouhým vzdálením se od vozidla).

Na sedadle řidiče lze elektricky nastavit podélný posuv, výšku, úhel opěradla, vyboulení v oblasti zad a úhel podepření stehen spodního sedáku. Přední vyhřívaná a ventilovaná sedadla sází spíše na pohodlí, a tak je nutné se smířit s horším bočním vedením. Na zadních sedadlech se pak budou vyšší osoby (stejně jako u ostatních sedanů) proklínat svažující se střechu. Naopak dostatek prostoru je podélném směru či v oblasti ramen. Sedadla mají vcelku příjemný sklon a dostatečně dlouhý sedák. Prostřední sedadlo je použitelné jen v případě nouze (má hodně tvrdé a nepohodlné opěradlo, což je dáno tím, že se v něm skrývá opěrka s držáky nápojů). Asymetricky dělená opěradla zadních sedadel nejsou na rozdíl od kombi polohovatelná. Sklápějí se přímo na pevné sedáky, čímž vzniká lehce nakloněná plocha, která díky vyrovnávacím přepážkám navazuje na podlahu kufru plynule. Samotný zavazadelník pojme na 525 litrů zavazadel, což je pouhých 28 litrů méně než u kombi. Jeho využitelnost snižují však ramena závěsů víka.

Mohl by být úspornější
Pod kapotou dlouhé i40 CW můžete mít benzínovou jedna-šestku GDI s výkonem 99 kW, dvoulitr GDI nebo dvojici vznětových sedmnáctistovek CRDi (85 kW nebo 100 kW). Posledně jmenovaná vznětová sedmnáctistovka poskytuje výkon 100 koní při 4000 ot./min. a maximum točivého momentu 330 Nm je dostupné v rozmezí 2000-2500 ot./min. Výkon je běžně přenášen na přední kola pomocí manuální šestistupňové převodovky nebo jako v našem případě prostřednictvím šestistupňového automatu, který je dostupný za příplatek 40.000 Kč. Samotná převodovka nepatří mezi zrovna nejrychlejší (dvouspojková převodovka je rozhodně rychlejší). Přesto automat řadí při pohodové jízdě plynule a téměř nepostřehnutelně. Automatu vyhovuje rozvážná a klidná jízda, potom řadí velmi hladce. Samotný diesel stačí na i40 tak akorát (přes kratší zpřevodování - při 130 km/h točí 2500 ot./min. působí konkurenční dvoulitry při zrychlování ve vyšších rychlostech živěji a po nastartování jsou i tišší).

Bohužel vyšší hmotnost vozu a spojení automatu s výkonnějším dieselem stojí za vyšší spotřebou paliva. Ani při velmi klidné jízdě se mi nedařilo v kombinovaném cyklu jezdit za udávaných 5,6 l/100. Na zkušební trati dlouhé 410 km si diesel řekl o 8,5 l/100 km, přičemž bylo dosaženo průměrné rychlosti 43 km/h za celkovou jízdní dobu 9 hod. 51 minut. Trasa vedla z Prahy po R10 na Turnov, odkud pokračovala do Rokytnice nad Jizerou, přičemž s vozem bylo několikrát zdoláváno velké převýšení (několik stovek metrů do nadmořské výšky 1000 m.n.m.). Jízda po asfaltové cestě se často odehrávala na první rychlostní stupeň, což vedlo k zvýšení spotřeby paliva spotřeba. Po deseti dnech testování se spotřeba paliva ustálila po 750 ujetých kilometrech na závěrečných 7,9 l/100 km.

Lepší než průměr
Hyundai i40 patří ve střední třídě k těm lepším autům na trhu. Čistě s ohledem na jízdní projev pak sedan dokáže hravě předčít kombi. Chování stabilizačního systému je díky lehčí zádi benevolentnější. Samotný podvozek sedanu působí o něco tvrdším dojmem než u kombi, přičemž v zatáčkách je obratnější. Na nerovnostech se sedan důstojně pohupuje, přesto je nutné počítat s tím, že o větších nerovnostech českých silnic budete vcelku solidně informováni. V našem případě situaci zhoršovala osmnáctipalcová kola (běžné jsou šestnáctky, přičemž příplatkové sedmnáctky jsou nejrozumnější volbou). Většinu zatáček zdolává sedan jistě a velmi lehce. V extrému se vůz chová čitelně a předvídatelně.Z hlediska jízdních vlastností i40 nedosahuje kvalit Mondea, ale blíží se svým charakterem nejvíce k Volkswagenu Passat. Řízení je velmi příjemné, citlivé, umožňuje lehké parkování a svižnou jízdu do zatáček. Je docela strmé a přitom má přirozený odpor posilovače, gumovost známá ze Sonaty je pryč. Hyundai i40 patří ve střední třídě k těm lepším autům na trhu. Čistě s ohledem na jízdní projev pak sedan dokázal předčít kombi. Dokonce i chování stabilizačního systému je benevolentnější.

Není nejlevnější, ale v poměru výbava/cena velmi výhodný
Ve střední třídě v současné době pořídíte mnoho aut levnějších než je i40, která startuje na cenovce 539.990 Kč. Základní výbava Classic není nejrozumnější volbou. Daleko lepší je z kapsy vytáhnout 589.990 Kč a sáhnout po druhém stupni výbavy (Experience) ve spojení s benzínovým motorem 2.0 GDI/130 kW. Pokud jezdíte svižněji, zůstaňte u manuální šestirychlostní převodovky, pokud si chcete užívat pohodu rozvážněji řadícího automatu, připlaťte si za něj 40.000 Kč. Námi testovaný exemplář poháněný vznětovou 1.7 CRDi/100 kW přišel díky řadě příplatků dokonce na 790.990 Kč. Korejcům se podařilo postavit vůz plně srovnatelný s Passatem, který je při srovnatelné výbavě stále ještě levnější než německý konkurent.


plusy
vynikající brzdy
řízení
design
zpracování interiéru
ventilovaná sedadla
bohatá výbava
poskytovaný komfort
prostornost
odkládací prostory
sedadla
pětiletá záruka
cena/výbava

mínusy
jízdní dynamika
projev motoru
vyšší spotřeba paliva
úchyty víka snižují objem zavazadelníku
pomalý automat v manuálním režimu řazení
hluk od kol
rozvážnější převodovka

Technické údaje	Hyundai i40 sdn 1.7 CRDi, 100 kW
Motor:	zážehový čtyřválec
Objem motoru:	1685 ccm
Výkon:	100kW(136k)/4000 ot./min.
Točivý moment max.:	330Nm/2000-25000 ot./min.
Max. rychlost:	197 km/h
Zrychlení 0 – 100 km/h:	11,6 s
Spotřeba - kombin.:	5,6 l/100 km
Spotřeba - město:	7,2 l/100 km
Spotřeba - mimo město:	4,8 l /100 km
Objem pal. nádrže:	70 l
Délka/šířka/výška:	4740/1815/1470 mm
Rozvor:	2770 mm
Zavazadelník:	525 l
Provozní/celková hmotnost:	1576-1695/2100 kg
Základní cena:	539.990 Kč (1.6 GDI/99 kW, Classic)
Cena test. modelu od:	619.990 Kč (2.0 GDI/130 kW, Experience)