Test ojetiny: Dacia Duster - dostupné SUV má řadu příznivců

SUV se jménem Duster vyjelo na silnice v roce 2010 a ve výrobě vydrželo ve své první generaci do roku 2017, kdy jej nahradil stejnojmenný nástupce.

Automobil se dodával jak s pohonem všech kol, tak ve verzi s pohonem pouze přední nápravy. Právě těchto vozidel je přitom na trhu nejvíce a tak by si zájemci o čtyřkolku měli dát pozor, aby náhodou nekoupili auto s pohonem jen dvou kol.

Výhodou Dacie Duster je opravdu dobrá nabídka místa pro posádku. Tísnit se tak nebude žádný cestující, ať už se usadí na sedadlech vpředu, nebo vzadu. Samotné sedačky jsou však tvarově jednoduché a nemusejí tak uspokojit každého. Naproti tomu zavazadlový prostor o objemu 408 litrů bude pro většinu motoristů dostačující.

K minusům vozu patří jednoznačně již na první pohled laciné zpracování prostoru pro cestující, kde vládnou tvrdé plasty, které jsou u některých ojetin při přejezdu nerovností zdrojem pazvuků. Navíc do interiéru proniká hluk více, než je obvyklé. Duster zkrátka nezapře, že se řadí k levným automobilům.

Naladěné podvozku je však povedené, když vůz na SUV potěší slušnými jízdními vlastnostmi. Dobře tlumí nerovnosti a chová se předvídatelně. Jen řízení by mohlo mít výrazně lepší zpětnou vazbu a řazení přesnost. Zle si auto nestojí mimo zpevněné komunikace, kde má jasnou výhodu provedení 4WD s pohonem všech kol. Samozřejmě ani v tomto případě nejde o off road, a tak jsou rajonem Dusteru spíše louky a polní či lesní cesty.

U vozidel s pohonem všech kol se tento jízdní režim dá navolit i ručně, a pak dochází k rozdělení točivého momentu v poměru 50:50 mezi přední a zadní nápravu (stálý pohon všech kol se vypne při rychlosti nad 80 km/h). Jinak lze vše nechat na elektronice. Ta už sama rozhodne, jak točivý moment přerozdělit. Ručně se dá nastavit i výhradně pohon předních kol, což se hodí při jízdě na silnici za dobrých podmínek.

Většina ojetin má pod kapotou buď zážehový agregát 1.6 16V nebo turbodiesel se vstřikováním systémem common rail 1.5 dCi. Oba motory pocházejí z produkce automobilky Renault. Benzinová šestnáctistovka se montovala i v úpravě na LPG. Není to však nejlepší volba, protože přímaz ventilů se v těchto vozech běžně nevyskytuje a motory po čase odcházejí právě na ventilech. Ovšem klasické benzinové provedení doporučit lze.

Výhrou rozhodně není ani turbodiesel 1.5 dCi, který se nechvalně proslavil už v renaultech, když řadu motoristů zastavil při jejich cestě a z výfuku jejich vozu udělal dýmovnici. Kromě turba zde nezřídka odcházejí vstřikovače a vysokotlaké čerpadlo. Kdo se pro tento motor rozhodne, určitě by měl zapomenout na doporučený třicetitisícový interval na výměnu oleje a měnit jej maximálně po patnácti tisících kilometrech! Velkým obloukem rozhodně obejděte přeplňovanou pohonnou jednotku 1.2 TCe, kde dochází k potížím se řetězovými rozvody – kromě řetězu je třeba měnit i ozubená kola, druhovýroba neexistuje a originální díly jsou extrémně drahé!

„Rozhodně nepodceňte kontrolu vozu na zvedáku. Klidně si přizvěte automechanika, solidní prodejce nebude nic namítat. Důvodem je fakt, že některá SUV jejich majitelé používají i v terénu, do něhož nepatří a u takových aut pak nezřídka dochází k různým poškozením podvozku, případně výfuku“ upozorňuje Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO.

Občas se objevují problémy s elektronikou nebo chybně ukazujícím palivoměrem. „Některé vozy trápí únik převodového oleje skrz gufero přední poloosy,“ nabádá zástupce AAA AUTO, co dalšího na podvozku prověřit. Pozornost věnujte také stavu brzd, a to jak destiček, tak kotoučů. „Rozhodně prověřte veškerou výbavu, včetně klimatizace – tedy pokud ji automobil má,“ pokračuje Jindřich Topol z AAA AUTO. Nefunkční klimatizace může mít hned několik příčin, včetně mechanického poškození chladiče třeba právě v terénu.