Test ojetiny: Fiat Stilo Abarth - pomalu se stává nedostatkovým zbožím
Sportovně střižená verze Fiatu Stilo vlastně není jízdně a technicky až tak výjimečná. Náročná údržba a obliba tohoto cenově dostupného vozu v okruhu tunerů z něj ale pomalu dělají cenný sběratelský kousek – tedy pokud je v originálním stavu.
Model Stilo uvedla italská automobilka Fiat už v roce 2001. Vedle tří a pětidveřového hatchbacku či praktičtějšího kombi SW se objevila také sportovněji laděná verze Abarth. Ta vyjela jak ve tří, tak pětidveřové karoserii typu hatchback, navíc se dočkala i limitovaného provedení Michael Schumacher. To dnes už představuje ceněný sběratelský kousek, zatímco „obyčejné“ Stilo Abarth zatím sběratelsky dozrává.
Na trhu je celá řada ojetin v mizerném stavu nebo naprosto znehodnocených "plasty z Tesca" a jiným tunerským odpadem. Právě proto začíná cena zachovalých vozů v originálním stavu stoupat, a to dokonce i v případě jejich vyššího nájezdu.
V nabídce vozidel na prodej na serveru Autanet.cz najdete také vozy Fiat Stilo.
Fiat Stilo Abarth vsadil na překvapivě bohatou standardní výbavu, naproti tomu za příplatek byly prvky, z nichž některé by člověk očekával v základu. Standardem se tak stala šestice airbagů, dvouzónová automatická klimatizace, tempomat, světelný a dešťový senzor, audiosystém o výkonu 260W s osmi reproduktory a subwooferem v zavazadelníku nebo navigační systém Connect Nav+. Naproti tomu za příplatek byly sedmnácti palcová kola z lehkých slitin a paradoxně dokonce i prahové lišty a zadní spojler, bez nichž prostě Stilo Abarth není Abarthem a vypadá úplně obyčejně. Právě z tohoto důvodu se tyto optické doplňky prodávaly prakticky je každému vozu, a to i díky nízké ceně. Za příplatek byly ale i další prvky, jako je třeba kožené čalounění interiéru.
Právě výbava se tak stala jedním z rozeznávacích znaků, díky němuž lze Stilo Abarth oddělit od běžného Stila s identickým motorem, které řada prodávajících za Abarth vydává ve snaze vůz lépe zpeněžit. Jednoduše řečeno, jakmile auto nemá barevný displej s navigačním systémem, nejde o Abarth ani náhodou – ať už by vás prodávající přesvědčoval, jak by chtěl. Když už jsme nakousli pohonnou jednotku, věřte že pod kapotou se ukrývá pětiválec o objemu 2,4 litru a naprosto famózním zvukem. Jeho výkon 125 kW (170 koní) stačí pro příjemně sportovní svezení, což podtrhuje i zvuk výfuku ve vyšších otáčkách. Na druhou stranu 170 koní z auta trhače asfaltu neudělá – i když v rukou dobrého řidiče je to i tak fajn svezení.
Interiér vozu nabízí dostatek prostoru pro posádku, zavazadelník o původním objemu 335 litrů o pár litrů zmenšuje z výroby montovaný subwoofer. Palubní desku tvoří celkem kvalitně vypadající plast, avšak tlačítka se rychle ohmatají a pak jsou dost nevzhledná. Pochvalu si zaslouží do rukou dobře padnoucí multifunkční volant, velice pohodlná jsou sedadla. Těm předním však musíme vytknout mezeru mezi sedákem a opěradlem – její velikost závisí na nastavení výšky sedáku.
Ovládání auta je vyloženě příjemné a za jeho volantem zažijete spoustu zábavy. Bát se nemusíte ani vozidel se samočinnou (robotizovanou) převodovkou Selespeed, kterou lze ovládat pádly pod volantem. Řada motoristů ji pomlouvá, ale to je dáno tím, že ji neumějí správně ovládat. Fiat zde použil elektroniku řazení, která se přizpůsobuje jízdnímu stylu, avšak adaptace vždy chvilku trvá: pokud tedy pojedete s lehkou nohou, řazení bude pomalé, když pak budete chtít zostřit tempo a motor budete více vytáčet, řazení bude chvilku trvat, než se adaptuje. Pak ale budou změny převodových stupňů znatelně rychlejší a při podřazení se můžete těšit na meziplyny s občasnými výstřely do výfuku. To vše navíc doprovází příjemně „chraplavý“ poctivý zvuk linoucí se z výfuku – ne jako u dnešní moderních sportovně střižených aut, u nichž se zvuk vytváří uměle a pak se line z reproduktoru (volkswageny, peugeoty a další).
Obávat se nemusíte ani spolehlivosti Selespeedu. Pokud má správnou údržbu, nejsou s ním problémy. Důležitý je používat přesně ten olej, který předepisuje výrobce. Totéž platí i pro motor, kde je nejvhodnější použít Selenii Racing, nebo Selenii Abarth – dnes je vyrábí Petronas, ale název zůstal zachován. Právě výměny motorového oleje jsou u Stila Abarth mnohdy odfláknuty, což pak vede k fatálnímu poškození motoru - důvodem je hůře přístupný olejový filtr, který proto řada nepoctivců nemění!
„Velkou pozornost věnujte rozvodům. Mnoho prodávaných ojetin je má už za hranicí životnosti,“ upozorňuje Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO. Výměna rozvodového řemene je přitom u tohoto pětiválce poměrně náročná, navíc ji komplikuje kratší ze dvou drážkových řemenů pomocných agregátů, který na rozdíl od toho delšího nemá napínák a musí se nasazovat speciálním přípravkem. Některá ojetá Stila Abarth navíc nemají správné brzdové komponenty či tlumiče, protože se předchozímu majiteli nechtělo investovat do dílů, které na vůz patří. To pak znamená další investice. Zde je na místě říci, že verze Michael Schumacher má vylepšený podvozek, kde jsou ještě lepší komponenty a tedy i dražší, než u běžného Stila abarth.
„Slabší stránkou Fiatu Stilo obecně je elektronika a Abarth není výjimkou. Nezřídka zde nefunguje automatické rozsvěcení světel nebo dešťový senzor,“ vysvětluje zástupce AAA AUTO. „Taktéž bývají problémy s posilovačem řízení, zejména pokud řidič nevypíná režim City,“ dodává. Pozor si dejte také na stav brzd, které jsou nezřídka nadměrně opotřebené. Výjimkou není nefunkční klimatizace.
Zvolíte-li auto s nadměrně opotřebenou spojkou, připravte se na nemalou investici, protože jen spojkové ložisko zde stojí to, co u jiných aut celá třídílná spojková sada. U vozidel s prosklenou otevírací střechou jsou velice časté netěsnosti a poruchy ovládání, proto je lepší se těmto verzím vyhnout, a to i z důvodu menší tuhosti karoserie. „Velkým nepřítelem Fiatu Stilo je koroze, která postihuje zejména prahy. Proto vybraný vůz důkladně prohlédněte,“ radí Jindřich Topol z AAA AUTO. Objevuje se ale i na kapotě motoru nebo okolo zámku na dveřích zavazadelníku.
Fiat Stilo Abarth se pomalu stává zajímavým sběratelským vozem, k čemuž nemalou měrou přispívá náročnější údržba. Své udělala také řada mladých nevyzrálých řidičů nevhodným zacházením s vozem a také mnoho těch, co cítí potřebu na auto navěsit nejrůznější plasty. Tihle všichni se zasloužili o současný stav, kdy je Stilo Abarth v originálním vzhledu a dobrém technickém stavu už dnes vzácností. To ceny zachovalých kusů pomalu šponuje a to dokonce bez ohledu na jejich nájezd. Že dále ceny těchto aut porostou, je naprosto jisté.