Test ojetiny: Fiat Stilo - Levný, pohledný a zlobivý

Italský Fiat Stilo měl konkurovat takovým vozům, jako jsou Ford Focus, Opel Astra nebo Volkswagen Golf. Nikdy se ale výrazně neprosadil, když jej prakticky od uvedení na trh pronásledovala nedobrá pověst plynoucí z vysoké poruchovosti. Také na trhu ojetých vozů zůstává na chvostu zájmu, což se výrazně odráží na cenách ojetin. Ty ale často zrcadlí i mizernou antikorozní ochranu. Zejména prahy dokáže koroze rozhlodat takovým způsobem, že by se za takové díry nestyděl ani ementál.

Historie Fiatu Stilo se začala psát v roce 2001, kdy byla oficiálně zahájena výroba vozu. Automobil nejprve vyjel s karoserií hatchback, ve tří i pětidveřovém provedení, přičemž se tyto verze výrazněji liší provedením dveří zavazadelníku a koncových světel. Odlišná je i záď o rok později uvedeného kombíku, který má odklápěcí nárazník, čímž se snižuje nákladová hrana zavazadelníku.

Dle většiny motoristů je nepohlednější třídveřové provedení, to však vychází jako nejméně praktické. Vůz se dočkal i sportovně laděné verze Abarth s benzinovým pětiválcem 2.4 20V o výkonu 125 kW (170 koní). Živý motor dělá ze Stila Abarth skvělou řízenou střelu. Bohužel ale dojíždí na problematickou dostupnost olejového filtru, který proto řada majitelů při výměně oleje nemění, což následně vede k poškození pohonné jednotky. Nevýhodou je také extrémní cena spojkového ložiska.

Převodovka Selespeed zde pracuje překvapivě spolehlivě, i když vyloučit problémy zde zcela nelze. Od roku 2005 se do Stila Abarth montovala i manuální pětistupňová převodovka. Stilo ale vyjelo i v úsporné a přitom sportovněji střižené variantě Racing – Michael Schumacher, vybavené turbodieselem 1.9 JTD o výkonu 110 kW (150 koní). Do prodeje se dostala také verze Uproad, vycházející z kombíku a sázející na „allroad vzhled“ díky zvýšenému podvozku a oplastování.

Hatchback se přestal vyrábět v roce 2006, respektive v roce 2010 byla ukončena výroba i v Brazílii, kde se produkovaly vozy pro jihoamerický trh. Kombi pod označením Stilo Multiwagon vydrželo ve výrobě do roku 2007. Jeho velkým kladem je zavazadelník o objemu 510 litrů, což jej favorizuje v očích rodin hledající prostorné a laciné kombi. Navíc, pokud u něj sklopíte zadní sedadla, nákladový prostor se rozroste na 1480 litrů. Hatchback disponuje zavazadelníkem o objemu 335 litrů.

Interiér potěší pohlednými plasty příjemnými na dotyk. Tlačítka ale podléhají rychlému opotřebení a proto jsou u ojetin často dost nevzhledná. Výtku máme k sedadlům, kde v závislosti na nastavení výška sedáku vzniká mezera mezi sedákem a opěradlem, kterou v zimě v nevyhřátém voze nepříjemně táhne na záda.

Pochvalu si zaslouží dobrá nabídka místa pro posádku a především komfortně naladěný podvozek. Ten nezklame tlumením nerovností, ani schopnostmi v zatáčkách. Jen škoda přeposilovaného řízení, které hatí zpětnou vazbu. Vůz je vybaven jeho dalším zesílením pomocí funkce City, její používání je zcela zbytečné. U řady vozidel navíc nefunguje. To je důsledek toho, že jej řidič nevypínal (dle výrobce slouží pro zesílení posilovače při parkování).

Od počátku výroby byly k dispozici benzinové i naftové pohonné jednotky. Základ představoval živý benzinový motor 1.6 16V pracující s výkonem 76 kW. Od roku 2002 jej na postu nejmenšího motoru vystřídal čtyřválec 1.2 16V/59 kW, avšak po modernizaci a faceliftu se objevil živější motor 1.4 16V disponující výkonem 70 kW. Od počátku výroby byla v nabídce velice svižná šestnáctiventilová osmnáctistovka s výkonem 98 kW, pětiválec 2.4 20V ve verzi Abarth a turbodiesel 1.9 JTD/85 kW. V roce 2002 jej doplnil výrazně slabší přeplňovaný naftový agregát 1.9 JTD/59 kW.

Modernizace v roce 2004 přinesla nový turbodiesel 1.9 JTDm s výkonem 103 kW i s výkonem 110 kW ve verzi Sport – Michael Shumacher. U všech turbodieselů pozor zejména na váhu vzduchu a stav turbodmychadla, bezinové motory zase někdy zlobí zapalovací cívky. „Potíže bývají s elektrickou výbavou, řadě ojetin nefunguje klimatizace,“ varuje Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO.

Častěji praskají žárovky v potkávacích světlech, pozor také na stav brzd, kde dochází k vlnění brzdových kotoučů. „Ověřte také funkčnost vrtule chlazení a to dostatečně dlouhou testovací jízdou. Ne vždy spíná a v takovém případě samozřejmě dojde k přehřátí motoru,“ vysvětluje zástupce AAA AUTO. Vůle se častěji objevují na předním příčném stabilizátoru.

„Prověřte stav zadní nápravy, kde taktéž mohou vznikat vůle. U kombíků někdy nejsou v ideálním stavu zadní tlumiče a totéž platí i pro ložiska kol,“ pokračuje Jindřich Topol z AAA AUTO. Koroze napadá zejména prahy, lemy blatníků a výfuk. Určitě vůz zkontrolujte na zvedáku. Zkrátka jde o laciný automobil, jehož cena má své opodstatnění. Proto jej vůlí ti, co při pořízení ojetiny nechtějí sáhnout hlouběji do kapsy.