Test ojetiny: Mazda MX-5 z roku 2006 - Méně je více!

Žijeme v uspěchané a přetechnizované době, která si žádá stále víc. Extrémně vysoké nároky, díky kterým v moderních vozech najdeme nepřeberné množství elektroniky, palubních systémů a asistentů, se samozřejmě odráží i v automobilovém průmyslu. Kvůli tomu se už mnohým zdá, že se automobily starají spíše o své řidiče, než aby to bylo naopak. Dnešní vozy jsou navíc i mnohem bezpečnější, chytřejší a co se týče uživatelské náročnosti, dalo by se říci, že je dnes může obsluhovat i zkušené desetileté dítě. Při výčtu tak skvělých a oslnivých vlastností, jakými nejchytřejší ze současných vozů oplývají, se může zdát, že je vše skvěle postaveno a že žádat od automobilů stále více, je přece správné. Byla by to i pravda, pokud by se nezapomínalo na to hlavní. Na jeden z nejdůležitějších pocitů a hybatelů všeho lidstva - radost…

Jezdíme ve vozech, které nás izolují od okolního světa v zájmu ochrany před námi samými. Jezdíme ve vozech, které jsou více bezpečné, než zábavné, a co je nejsmutnější, jezdíme ve vozech, ve kterých už stačí jen sedět namísto toho, aby byla potřeba je skutečně řídit a vtáhly nás do děje. Určitě to není tak úplně špatně, ale opravdu musí být všechny vozy natolik uživatelsky nenáročné a sterilní? Kde je ta doba, kdy jste ze sportovního vozu vylezli s upocenými zády (je jedno zda měl klimatizaci) a upřímně se smáli od ucha k uchu? Zapátrali jsme proto v bazaru a ke konci léta vytáhli na projížďku něco, co tolik kýžený úsměv na tváři skutečně vykouzlí, abychom dokázali, že se i dnes v tak přetechnizované době dá takové auto ještě najít.



Mazda MX-5 je už od počátku své existence jistou ikonou a ne nadarmo se jedná o nejprodávanější sportovní vůz vůbec. Kombinací neuvěřitelné porce řidičské zábavy, mrštných dovedností malého roadsteru a velmi příznivé ceny se Mazdě nevyrovná prakticky žádný z konkurentů (pokud vůbec existují). Když si navíc přičtete i rozumné provozní náklady, máte před sebou až nečekaně silné argumenty, proč se právě pro „MX-5ku“ rozhodnout. Té naší navíc zářivá modř propůjčovala výrazné charisma a tak i malý roadster působil velmi nevšedně. Podívejme se blíž.

Exteriér – Starý, ale pořád moderní
Vnější design Mazdy MX-5 se s příchodem třetí generace (označení NC) lehce změnil. Automobil dostal několik výrazněji řezaných tvarů, vyrostl ve všech směrech a především působí o mnoho modernějším dojmem než jeho předchůdci. Třetí generace se navíc pouze s drobnými obměnami vyráběla až do letošního roku a na trhu nových automobilů tak vydržela dlouhých deset let (na dnešní dobu takřka nevídané). „NC-čko“ přitom ani dnes nevypadá vůbec staře. K dispozici byly dvě verze. Jedna s klasickou plátěnou a druhá s pevnou střechou označovanou také jako Hard-top. Ta při natažení na Mazdě vypadá o něco lépe, ale vyžaduje složitý systém elektromotorů a celé auto tak váží o zhruba 30 kilogramů víc. Malý roadster je ale stejně nejvíc sexy bez střechy!



Interiér – Nač zbytečnosti
V interiéru „MX-5ky“ nenajdete žádné složitosti. To výrazně umožňuje mnohem více vnímat automobil. Perfektní! Vše je jednoduché, přehledné a snadno dostupné. Jedinou věcí, která s přehledností úplně nekoresponduje, je umístění táhla od otevření víčka nádrže. To je v přihrádce mezi opěradly sedadel (zasvěcení vědí).

Za zmínku stojí velmi dobrá sedadla, která ač nevypadají, výborně podrží jak v horní, tak v dolní polovině těla. Zároveň nejsou ani přehnaně tvrdá, takže se na nich dá příjemně trávit i delší čas. Velkou pochvalu si odnáší také umístění řadicí páky a výborný tvar volantu, u něhož se výrobce nesnažil hledat žádné zbytečné složitosti. Jediné výtky tak směřují ke kvalitě zpracování některých plastových částí a k opravdu nešikovně umístěnému držáku nápojů ve výplni dveří, kvůli kterému si větší řidiči musí svou levou nohu přesouvat do méně pohodlné pozice. Jinak je ale vnitřek vozu přesně takový, jaký má být. Dost příjemný na to, aby člověku neztěžoval život, ale dost nudný na to, aby se jím dál nezaobíral na úkor zážitku z jízdy. Výborné!



Motor – Klasická atmosféra s příjemným projevem
Mazda MX-5 NC Miata byla v našich končinách dodávána se dvěma motorizacemi - 1.8 16v o výkonu 93 kW a silnější 2.0 16v s příjemným výkonem 118kW. V testu jsme měli k dispozici slabší ze dvojice nabízených motorů. Ani tak s Mazdou ale nebyla nuda!
„Osmnáctka“ se svými 124 koňmi (při 6500 ot./min.) jistě nikoho neoslní a údaj o točivém momentu (167 Nm) rozpráší i zbylá očekávání. Realita je ale odlišná.

Díky plynulému zátahu, který s přibývajícími otáčkami citelně graduje, velmi ostrým reakcím na plyn a slušné chuti po otáčkách je celkový projev motoru velice zábavný a rád se nechá točit až k hranici sedmi tisíc. Ani zvuk, který vyluzuje z výfuků, není špatný a navzdory tomu, že se nejedná o přehnaně tiché auto, vás jeho akustický projev nebude jakkoliv obtěžovat. Přidejte si k tomu hmotnost vozu 1085 kg a máte stroj jako ušitý k zábavnému svezení.

Jasně, není to „dvoulitr“ se svým charakteristickým sportovním zvukem sání (a ani nebude!), i tak ale motor k příjemnému svezení krajinou nebo k ukojení choutek po sportovnějším svezení plně dostačuje.



Pocitové dynamice ubírají pouze delší kvalty, za kterými stojí pětistupňová skříň převodovky, která je u testované motorizace použita.

A spotřeba? Koho by u „víkendovky“ zajímala… Ale pro pořádek. V klidu umí malý roadster jezdit za zhruba 6l/100km. Pokud si ale budete užívat poslední třetiny otáčkového spektra, kdy odladěná „osmnáctka“ příjemně táhne a občas jí naložíte někde na okresce, musíte počítat se spotřebou okolo 10 litrů. Dlouhodobý průměr se tak pohybuje někde okolo hranice 8l/100km, což je velmi přijatelná hodnota vzhledem k porcím zábavy za volantem.

Jízda – Úsměv na tváři a vítr ve vlasech
A konečně jsme u toho, na co se modrá „MX-5ka“ těší ze všeho nejvíc. U jízdy. Přesně to je ten důvod, pro který si ji už od roku 1989 (první generace NA) koupily nekončící davy spokojených zákazníků. A je to také důvod (spolu s příznivou cenou), proč je Mazda MX-5 celosvětově nejprodávanějším sportovním vozem.

Už jsem zmiňoval až překvapivě dobré sedačky. Ještě jsme se ale nedostali k pozici za volantem. Ta je totiž téměř dokonalá! Nejenže se hledá velmi snadno, ale snoubení prakticky kolmého natočení volantu a úžasně zvládnuté ergonomie z pohledu řidiče je skutečně výtečným společníkem. Poněkud charakteristické je pouze umístění ruční brzdy („po japonsku“), na které je třeba chvíli zvyku.



Vypusťte šelmičku, jedeme! Po studeném startu si malý roadster drží několik sekund vyšší otáčky pro rychlejší zahřátí olejů a všech provozních kapalin, čímž dává tušit, že se sportovního svezení vůbec nebojí. Zároveň také vynikne i zajímavý zvuk jinak skromného čtyřválce. Ale popořádku.

Spojka zabírá příjemně citlivě a tuhé řazení v přesně vymezených drahách musí udělat radost snad úplně každému. Pak je tu řízení. To je… především neskutečně zábavné! Vlivem vhodně zvoleného rozměru pneumatik - 205/50 R16 (vzadu je mimochodem stejný rozměr) vám volant přesně řekne, co se s předními koly děje. O těch zadních vás zase informuje vaše „zadnice“! Tím se z řízení malé „MX-5ky“ stává opravdový zážitek, protože přesně víte, co vůz dělá a co se mu dělat chce. „NC-čko“ je navíc stejně jako jeho předchůdci vybaveno hydraulickým posilovačem řízení (nastupující generace už má elektrický), který účinně spojuje řidičův mozek s předními koly. Bravo! Na limitu je vůz příkladně čitelný a díky poddajnějšímu podvozku vždy poskytuje dostatek času pro pár řidičských chyb.

Naprosto skvělá je i schopnost vtáhnout řidiče do děje. Precizní odladění klasické koncepce (motor s převodovkou vpředu s pohonem zadních kol) prostě nezevšední a budete se bavit každý den. A to hodně!

Tím nejlepším je na „MX-5ce“ něco jiného. Její konstruktéři jsou si dobře vědomi toho, že více neznamená vždy lépe. U vývoje auta se proto nesnažili, aby mělo více přilnavosti, více výkonu nebo aby mohlo dosahovat vyšších rychlostí než minulé generace. Proč taky? Díky tomu je s Mazdou zábava, ať jedete jakkoliv, a to je něco, čím dostala i mě. Můžete jezdit po klikatých okreskách zcela podle regulí, a přesto budete mít pusu od ucha k uchu. Tohle už téměř žádné dnešní auto neumí! Chci ji!



Závěr – Bez debat
V závěru obvykle řeším, zda se ten či onen bazarový vůz vyplatí. Dnes to zkrátím. Mazda MX-5 je skutečně výjimečné auto, které si užije naprosto každý a prakticky stále nemá konkurenta. S atmosférickou „osmnáctkou“ se hodí do rukou spíše klidnějším jedincům, kteří ji budou škádlit jen občas. I tak je s ní ale velká zábava. Ceny třetí generace vzhledem k desetiletému setrvání ve výrobě začínají u nejstarších vozů na zhruba 160 000 korunách. Z hlediska spolehlivosti trpí „MX-5ka“ pouze drobnými nedostatky, jako jsou závady na osvětlení, častější opotřebení brzd a výraznější péči potřebují i verze s plátěnou střechou. Ta je totiž dost choulostivá. I tak se ale jedná o kvalitní, léty prověřený vůz. Proto jestli ji chcete, kupte si ji. Máte mé slovo, že nebudete litovat. Mazda MX-5 totiž nezapomíná na to hlavní! Radost z jízdy…

Plusy
+ Klasická koncepce
+ Komunikativní řízení
+ Jízdní projev
+ Tuhá karoserie
+ Poddajný a ne přehnaně tvrdý podvozek
+ Projev atmosférického motoru

Mínusy
- Horší plasty v interiéru
- Některé dílenské zpracování
- Výhled vzad
- Jízdní hluk
 

Vůz zapůjčil autobazar AAA Auto.