Test ojetiny: Mercedes-Benz B 180 CDI 7G-DTC - Mercedes se vším všudy

Málokdo zřejmě tuší, že i pár let starého přítele s hvězdou můžete pořídit za rozumné peníze. O kterém je řeč? O dnes testovaném Mercedesu třídy B. V roce 2004 přišlo vedení trojcípého výrobce s parádní myšlenkou - vyjít vstříc všem, kteří se pro vyšší posed, nezměrnou praktičnost a lepší nastupování zamilovali do vytáhlejší třídy A se sendvičovou podlahou, ale po letech jim (třeba právě proto, že se počet jejich rodinných příslušníků rozrostl) připadala malá. A tak o rok později vzniklo na základech menšího z bratrů první „béčko“, které bylo o nezanedbatelných 43 centimetrů delší. Na evropském trhu se za dobu bezmála 7 let uchytilo velmi dobře (zvláště pak v soukromém sektoru), a když Mercedes debutoval v pořadí s již druhým stejnojmenným počinem (to se psal rok 2011), dostal se ihned na první příčky prodejnosti mezi malými MPV.

Nedivím se. Třída B sice zvnějšku vypadá jen jako klasické MPV, pod jehož vývoj se Mercedes-Benz akorát podepsal, uvnitř vás ale zahrne luxusem typickým pro trojcípé příslušníky, ergonomickým nebem a materiály, na jaké zůstane většina konkurenční produkce jen tupě zírat. Nevěříte? Tak čtěte dál anebo ještě lépe, přesvědčte se sami.

Exteriér – nafouknutý jezevčík s malými koly
Vnější vzhled MPV od Mercedesu je dokonalou ukázkou toho, že byste si při výběru neznačkových litých kol měli dát pozor na jejich velikost. Námi testované „béčko“ z AAA Auto totiž vyjelo na kolech o 15 palcích, která spolu s černým lakem, černými okenními lištami a vyšší stavbou karoserie tvořila neobyčejně ošklivý kontrast připomínající dětské kočárky. Kolům by jistě nějaký ten palec k dobru neškodil (vždyť se sem dávaly i „18-ky“).

Za vskutku krásnou nelze označit ani zadní část. Praktické hledisko zde jasně vítězí nad designem a skutečně vydařená jsou proto jen zadní světla s LED trubicovou technikou a LED směrovými světly, která v noci tvoří výraznou světelnou show. Nízká nakládací hrana kufru ale přijde k duhu.

S předkem, který skvěle zapadá do rodiny současných Mercedesů, jsem se však okamžitě spřátelil. Je sám o sobě nádherný a v našem případě jej navíc zdobily i příplatkové bi-xenony, radarový tempomat Distronic ve znaku, nebo efektní LED pásky pro denní režim v oblasti běžně vyhrazené mlhovkám. Ty ostatně nejsou třeba, výkon xenonových výbojek je nadmíru dostatečný a fungování světel v noci brilantní. Paráda.

Interiér – okázalý prostor s nádechem luxusu
Po usednutí za volant však máte jasno… Proč motoristická veřejnost označuje třídu B za nejlepší MPV současnosti, je totiž natolik patrné, že by si toho bez urážky všiml i slepý. Zavřete za sebou dveře a rázem se ocitnete v ergonomickém ráji, kde máte tolik prostoru k žití (díky vyššímu stropu), kde je vše po ruce a kde s radostí saháte na všechno, co se nachází ve vašem okolí. Dokonce i volant, který je v takřka základní testované výbavě z umělé hmoty, je díky perforované struktuře velice příjemný na dotek a skvěle se drží.

Sedadla? Až vás překvapí, jak tvrdé mají bočnice a v jak širokém rozsahu je lze nastavit. Vůbec se proto necítíte jako na židli, což bývá častým nešvarem u podobných „MPV-ček“. Palubní deska má nebývale příjemný tvar a kruhové výdechy ventilace, ač nejsou pro oko dvakrát lahodící, si pro dokonalou polohovatelnost a skvělou manipulaci oblíbí celá posádka. Ani se nedivím, že Mercedes již jiné výdechy (kromě segmentu SUV) nedělá. Vždy totiž víte, kudy proudí vyfukovaný vzduch a nestane se, že by vám třeba odněkud foukalo do očí a vy jste složitě zjišťovali, jak je to možné.

V interiéru tak vlastně najdete jen pár slabých míst a pouze s jedním přijdete do styku opravdu často. Nachází se v dolní polovině středového panelu a týká se ovladačů klimatizace. Zde se vyskytují dva problémy, z nichž jeden naštěstí odpadne hned v případě, že do výbavy někdo přidal automatickou převodovku (jejíž volič je situován jako již tradičně do oblasti vpravo pod volantem). S manuálem je ale situace horší, a protože nemalá část „béček“ s tímto typem převodovky jezdí, musím onen nedostatek zmínit. Jde o to, že v prostoru před dolní polovinou středového panelu dojde díky přítomnosti řadicí páky k citelnému zahuštění pracovního prostoru. Zapnout tak například vnitřní cirkulaci vzduchu při zařazené trojce znamená pro řidiče s mohutnějšími dlaněmi výrazné potíže. Pro tuto ruku zde jednoduše není místo.

S automatem se ale obdobná situace nekoná (na místě řadicí páky najdete jen přívětivě hluboký kastlík). Úděsná kvalita a velice křehké zpracování ovladačů klimatizace přesto zůstává a právě v něm spatřujeme druhý nedostatek interiéru „béčka“. Jako by tento plastový kus někdo vytrhl z jihokorejského vozu vyráběného před dávnými časy a čirou náhodou sem pasoval…

Pokud bych si měl na základě osobních sympatií vybrat, v které ze dvou generací „béčka“ budu sedět při nárazu zboku, zvolím jednoznačně starší z obou modelů. A to bez ohledu na boční tuhost sendvičové podlahy předchůdce, nebo na výsledky bezpečnostních testů ve prospěch nového modelu. Ptáte se, proč? Boční B sloupky mezi dveřmi jsou u testované novější generace totiž tak blízko, že máte při každém dalším pohledu na místo ukotvení bezpečnostního pásu pocit, že vás chtějí praštit. Doslova! No kdo tohle vymýšlel? Jde samozřejmě o jednu z věcí, na kterou si okamžitě zvyknete, přesto mi při myšlence bočního nárazu běhal mráz po zádech…

Pojďme raději na zadní sedadla a do zavazadelníku, který lze pomocí mohutného objemu směle poměřovat s o dvě třídy většími vozy. Již při pohledu zvenčí je díky délce zadních dveří jasné, že uvnitř potíže s prostorem neexistují. Porce vzdušnosti v oblasti stehen, kolenou a kotníků vás ale přesto překvapí. Zde bych s chutí cestoval i se dvěma dospělými cestujícími. A co teprve děti? Ty musí výskat radostí.

488 litrů objemu – to jsou čtyři cestovní kufry se dvěma příručními batohy, dva vrchovaté nákupní vozíky, nebo spousta přebytečného harampádí pro celou rodinu se třemi dětmi. A kdyby vám tento objem přesto nestačil, stačí vysadit méně sympatické členy posádky na silnici, a se zbylým spolujezdcem naložit až 1 545 litrů harampádí. Opravdu velmi prostorné auto.

Motor – kultivovanost mercedesu, spotřeba zahradní motorové sekačky
Jistě jste alespoň jednou navštívili podnik, ve kterém stojí i samotná káva horentní sumu peněz. To si dá člověk najednou pořádně záležet, aby ten sametově hnědý poklad usrkával co nejdéle, že? A přesně takovým labužníkem se zdál po celou dobu našeho setkání být i testovaný vůz. Jako by ta nafta v nádrži byla ryzým zlatem, jež si Mercedes schovává, až bude nejhůř. Jako by snad ani nemizela. Najezdil jsem s ním bezmála 950 kilometrů a 50litrová nádoba ze zadních útrob vozu nebyla ani zdaleka prázdná. Již dlouho jsem nejezdil s vozem, jehož motor byste museli vyloženě kopat, aby na 100 kilometrech odsál jen pár deci přes 6 litrů nafty. Bravo!

Říkáte si: „No jo, ale 80 kilowattů v 15 metráků těžkém autě?“. A právě zde mne osmnáctka od mercedesu překvapila nejvíc. Na papíře se netváří, ale v praxi jede, jako kdyby měla snad 100 kilowattů. Bez legrace. Ani s plně naloženým autem nemáte potíž předjíždět hlava nehlava a na dálnici bez problému olizovat rychlosti, při kterých by vám na místě vzali „papíry“. Absolutně proto nemá smysl pošilhávat po verzích 200 nebo snad 220 CDI. Tenhle motor bohatě stačí. Dejte si ale pozor na jedinou věc, a sice: aby verze 180 CDI byla skutečně „jednaosmička“ o zdvihovém objemu 1 796 ccm. Počátkem roku 2014 (ještě před modernizací v 2015) totiž Mercedes i tento skvělý motor „zařízl“ a nahradil jej downsizovanou zmenšeninou o zdvihovém objemu 1 461 ccm. Nový motor rozhodně není špatný, ale kvalit vznětové „osmnáctky“ ani zdaleka nedosahuje. Zkrátka čest evropským omezením.

Ještě jsme neprobrali výkon, který byl v roce 2012 nově servírován pomocí dvouspojkové převodovky 7G-DCT, a řeč přijde také na kultivovanost. Dvouspojka od mercedesu řadí úžasně. Skvěle trefuje okamžiky přeřazení, díky čemuž si na ni prakticky okamžitě zvyknete a velmi dobře spolupracuje s dostupným točivým momentem. Jeho maximum (250 Nm) leží mezi 1 400 – 2 800 otáčkami za minutu, tedy v rozsahu, který budete v naprosté většině případů používat. Dokonce ani při snaze o dynamickou jízdu převodovka nepřetáčí motor zbytečně vysoko (tím trpí koncernové DSG) a šetří tak nejen spotřebu paliva, ale i motor samotný. Maximum výkonu je tak jako tak dostupné již při 3 200 otáčkách za minutu, dál byste výraznou dynamiku hledali jen těžko.

Přede si, ani o něm nevíte… Přestože je celkové nastavení motoru zaměřené na reálně vysoký výkon, umí být tichý a kultivovaný jako v žádném jiném MPV. Jeho neslyšný chod, ladné změny převodových stupňů a jen tichou ozvěnu v dáli při sešlápnutí plného plynu lze bez nadsázky označit za magickou hru půvabu a tichosti. (Opět vlastnost, na kterou u novější „jednapětky“ ani vzdáleně nenarazíte).

Jízda – bez sportovních ambic
Prostor k našemu testu se díky brilantnímu motoru výrazně zkrátil, ale nebojte, tratní na tom nebudete. Ono totiž v podstatě není ani moc co rozebírat. „Béčko“ je zaměřené vyloženě na klidnou jízdu, při které se odvděčí dobře odhlučněnou kabinou, skvěle pružným motorem a kouzlem velkého, ale stále kompaktního vozu, s nímž se vejdete do většiny městských skulin. Je proto dokonalým parťákem nejen pro táty, ale i pro maminky, které přes týden vozí děti po městě a o víkendu jedou na dovolenou klidně přes půl republiky (vše samozřejmě na jednu nádrž nafty).

Řízení malého MPV nepotěší, a to i přesto, že v mercedesu použili pro lepší přenos zpětné vazby elektrohydraulický posilovač řízení. Ale vezměme v potaz, že přitažlivost podobných vozů tkví v něčem docela jiném, a v těchto ohledech je „béčko“ absolutní jedničkou!

Závěr – the „B“est, or nothing
Pokud jste doposud nad koupí malého mercedesu neuvažovali a přesto plánujete koupi vozu podobné kategorie, začněte nad ním přemýšlet. Je totiž bezesporu tím nejlepším na trhu a s průměrným stářím 3 až 4 roků a nájezdem do 50 000 kilometrů, při nichž je stále extrémně spolehlivý, jej v bazaru na poměry trojcípých pořídíte za směšně malé peníze. Značnou výhodou je pak i Mercedes-Benz servisní program na 5 let zdarma, díky kterému bývá drtivá většina ojetých „béček“ s kompletní servisní historií a vyplněnou knihou přímo od autorizovaných servisů.

Plusy
+ využitelnost vnitřního prostoru
+ luxus mercedesu za přijatelnou cenu
+ nádherný interiér
+ pohodlná sedadla
+ prvotřídní zpracování
+ kvalita a bytelnost
+ pohodlný podvozek
+ úsporný provoz
+ reálně velmi pružný motor
+ často kompletní servisní historie

Mínusy
- plastové ovladače klimatizace
- B sloupky příliš blízko hlavy
- odtažité řízení

Vůz zapůjčil autobazar AAA Auto.