Test ojetiny: Porsche 911 Carrera (996) - Být naživu!
Testované Porsche 911 Carrera můžete přehlížet, opovrhovat jím a dokonce i oprávněně tvrdit, že ze všech generací nezaměnitelné ikony je tou neošklivější právě „996-ka“. Skutečnost, že jde o jeden z nejlepších počinů automobilové historie, ale přesto nezměníte…
Nabízí se tak skoro až paralela s nedávno vyzkoušeným civicem Type R, jehož teatrální vzhled o samotných kvalitách rovněž nepřesvědčí, ale jakmile do brutálních skořepin usednete a chirurgicky přesným řízením vyřežete prvních pár zatáček, máte jasno. Dnes testované Porsche 911 Carrera je ale úplně jiné. Jízdní projev si vykládá naprosto po svém, pohodlím ani přílišnou kultivovaností rozhodně nehýří a ze samotné konstrukce vozu (motor za zadní nápravou) jasně vyplývá, že k jeho ovládnutí bude třeba nejen množství citu či precizních dovedností, ale také obezřetnosti a rychlých reakcí. Pochází navíc již z roku 2000, tedy z doby, ve které byl očima zapřisáhlého petrolheada svět ještě v pořádku, protože spíše než zmenšování objemu pohonných jednotek byl na řadě upsizing, a zároveň z doby, kdy schopnost vozu projíždět zatáčky závisela spíše na řidiči, nežli na elektronických pomocnících. Jízdně tak jde o čirou mechaniku, kterou řídíte (a hlavně cítíte!) všemi smysly.
Plochý atmosférický šestiválec o objemu 3,4 litru má fantastický zvuk, spojka manuální převodovky zase disponuje pořádně velkou lamelou, která méně zkušeným za volantem stuttgartské bestie roztomile pocuchá nervy, a charakteristické, jemně nepřesné „porschácké“ řízení je bez nadsázky jedním z nejupovídanějších, jaké jsem zažil. Schválně se svezte v novém Porsche 911 a pak se přesuňte zpět, do 16 let starého modelu. Jistě mi dáte zapravdu, že nové Porsche 911 je bez ohledu na počet turbodmychadel vynikající. Garantuji vám ale jedno. Ačkoliv se ani v jednom z kusů legendy nebudete cítit špatně, tu nefalšovanou atmosféru zažijete jedině ve starším z obou vozů. Nová 911 je zkrátka až příliš dokonalá, až příliš luxusní, až příliš …„Audi“…
Vítejte u testu posledního nevyměklého Porsche 911 Carrera. Vozu, který byl stvořen pro čistou řidičskou vášeň a na požádání ji i po 16 letech rozdává tolik, kolik si každý z jeho krotitelů zasluhuje.
Exteriér – nestárnoucí klasika
Kontroverzní vzhled zevnějšku, jemuž přední světlomety o velikosti drážních lamp navíc ve tvaru slzy, nikoliv oválu, mnozí neodpustí, již připomínat nehodlám. A pokud dokážete nemít to srdce, zradíte více než 50 let tradice a na okamžik se přes kapkovitou přední část přenesete, usoudíte nakonec sami, že omílat pořád dokola v podstatě jedinou chybu vnějšího designu tohoto Porsche by bylo jen čirým zoufalstvím. Na konkrétní vůz jsme měli navíc obrovské štěstí, protože byl v naprosto skvělém stavu, oděn lesklou černí a doplněn opticky sladěnými 18palcovovými ráfky, s nimiž byla generace 996 před mnoha lety dokonce oficiálně představena. Věřte nebo ne, i s nevzhledným zadním stěračem a znatelně starší technikou, se naživo jedná o skutečně nádherné auto, které neztrácí nic ze svého kouzla a postupem času zraje jako víno.
Interiér - i to, co není třeba
Kvalitou o jaké se dnešní automobilové produkci ani nesní. Tak přesně tímto způsobem vás staré Porsche uvítá na své palubě. Již první dojem, první sáhnutí a následné usednutí do interiéru dokonale přesvědčí o skutečnosti, že tento vůz byl vytvořen s láskou milujícího rodiče. Prakticky se vším, s čím přijdete do styku, si konstruktéři, montéři, ale i návrháři vnitřního prostoru vyhráli jako kluci při stavbě svého oblíbeného lega. A že to byla piplačka. Ne, rozhodně tu nejsou dokonalé věci a mnoho z nich vás bude opravdu štvát (nezvykle malá a položená opěradla sedadel, páčky blinkrů a stěračů jak z felicie a jiné…). Jenomže vše, i ta nejprotivnější část interiéru vozu (zřejmě telefonní aparát svým vzhledem patřící do doby studené války), je tak neobvykle kvalitní a trvanlivá, že se vám postupem času vryje pod kůži silou očkovací jehly.
Tohle jsou přesně ty chvíle, které se ani pořádně nedají popsat. Jednoduše se musí zažít. I díky zmíněným nedostatkům je atmosféra ve voze naprosto magická a každému, kdo pochybuje, nebo nechápe, proč uvažovat nad koupí právě takového auta, vzkazuji – posaďte se do něj, nerušeně si zabouchněte dveře a nechte jej na sebe dýchnout po dobu 5 minut. Pak porozumíte. Ale zpět k faktům.
O nadstandardní kvalitě zpracování hovoří ukázkově měkčené materiály, strop potažený luxusní alcantarou nebo skutečnost, že zde nic nevrže ani při jízdě po kočičích hlavách. Za zmínku stojí ale především bočnice kožených sedadel, které se ani po 16 letech provozu a 142 tisících doložených kilometrech výrazněji nedeformují a také struktura použité kůže v celém voze. Příjemným překvapením je i navigace s barevným displejem, nebo dvoustupňové vyhřívání předních sedadel.
Něčím vás ale přesto zklamat musím. Porsche tvrdí, že poslední dvě generace kulaté legendy jsou až nebývale praktické a před lety nás zahltilo několika videi, na nichž jednotliví aktéři předvádí, jak snadný je každodenní život s tímto vozem. Jednalo se však o model 997, u jehož označení hraje mezigenerační přičtení pouhé jedničky zcela zásadní roli. Starší vůz je v oblasti kolen, ramen, ale i hlavy nesrovnatelně menší a o přílišné praktičnosti v souvislosti s ním tak nelze dvakrát hovořit. Konkrétně našemu vozu navíc k duhu nepřidalo ani elektrické střešní okno, které ukrojilo pár centimetrů z prostoru nad hlavou. Měříte-li proto více než 185 centimetrů, jistě chtějte verzi bez něj. Zavazadlový prostor (s dosud nepoužitou rezervou) je však dostatečně hluboký a objemem 130 litrů nějaké to zavazadlo přece jen spolkne.
Motor – zvuk, otáčky, fantazie
V dnešní době hraje prim ekologie provozu v čele s normovanou spotřebou paliva (bohužel). Hned několik aspektů je ale na přísně nastavených emisních měřítkách zcela paradoxních, což plochý šestiválec starého Porsche ukázkově demonstruje. 3.4litrová atmosférická jednotka totiž pochází z doby, kdy se na vyšší spotřebu paliva hledělo jako na logický důsledek enormního výkonu motoru. Nikoliv jako na problém, který je nutný řešit mnohdy nesmyslnými omezeními, jež z dlouhodobého hlediska vedou pouze ke zkrácení životnosti pohonných jednotek a následně vyšší produkci emisí při výrobě nových agregátů a opotřebených dílů. Stařičký motor Porsche 911 Carrera má proto nejen výbornou životnost (notoricky známé bloky praskají spíše u převrtané 3.6ky s o 20 koní vyšším výkonem), ale také fantastický výkonový průběh a charakteristicky nezaměnitelnou chuť po otáčkách. Maximální výkon je 221 kW, nebo chcete-li rovných 300 koňských sil, a narovinu říkám – pokud se za uplynulých 16 let provozu ze šestiválcové ohrady zatoulali byť jen 3 koně, pak je to moc. Porsche totiž letí vpřed, jako kdyby právě vyjelo z fabriky a z jeho nadšení sáhnout si až na omezovač za 7000 otáčkami se bezelstně tají dech. O tom, že „911-ka“ neztratila nic ze svého elánu, mimo jiné hovoří i naměřená hodnota zrychlení, která je s časem 4,9 s na 100 km/h identická s oficiálními technickými údaji.
A ještě jeden paradox. Vezměme v potaz, že tento motor v podstatě nikdo nestavěl s cílem minimalizovat jeho spotřebu až na samé dno. Díky tomu zní krásně řízným zvukem (na vyluzovaném tónu se zejména v nízkých otáčkách podílí také speciálně řešené výfukové svody), má naprosto unikátní odezvu na plynový pedál, ale hlavně běží i bez všemožných vahadel a pohlcovačů vibrací dokonale hladce, takže máte každé ráno pocit, jako kdybyste jej nastartovali vůbec poprvé. Porsche 911 Carrera generace 996 navíc není každodenně použitelný vůz a při občasných víkendových projížďkách jen málo kdo upjatě řeší spotřebu paliva. Přesto. Zdá se vám dlouhodobý průměr 11,2 l/100 km při našem testu jako přehnané číslo? A přiznejme si, jen málo chvil jsme jeli skutečně pomalu.
Jízda – radost a respekt zároveň
Nalézt ideální řidičskou pozici za takřka kolmo postaveným volantem není v kožených sedadlech s nezvykle sklopenými opěradly vzad jednoduché. Na poněkud jiný posed si tak musíte chvíli zvykat a nelze se divit ani mírným bolestem zad po prvních pár set kilometrech. Pokrčená záda a tvrdý podvozek meziobratlovým ploténkám skutečně nedělají dobře. (I v tom je stará 911 absolutně rozdílná od novějších, mnohem kultivovanějších potomků.) Konečně vyrážíme.
Tuhá spojka zabírá velice osobitě, díky čemuž vás automobil vtáhne do děje dříve, než byste čekali. Při každém rozjetí do mírného kopce se jednoduše musíte soustředit 3x více než v běžném voze a brzy vás tak i samotné rozjezdy začnou bavit. Řazení šestistupňové manuální převodovky je fantastické, a přestože má o něco delší dráhy, řadicí páka v nich běhá sametově hladce, takže tam jednotlivé kvalty padají s ladností pohybu dirigentské hůlky.
Řízení… Ani nevíte, jakou radost jsem měl, když test stařičkého Porsche padl právě na mne. Řízení drtivé většiny moderních vozů se totiž dá shrnout jedinou větou o šesti slovech – „relativně přesné, hodně přeposilované, absolutně nekomunikativní“. A jak asi správně tušíte, řízení staré carrery se s takovou definicí ani v jednom bodě neshoduje. Volant je tak neskutečně upovídaný, že víte o každém listu, který jste právě přejeli na silnici. Celý vůz v řízení zároveň skvěle cítíte a volant vám vždy poví o přesném množství mechanického gripu na přední nápravě. Bez urážky, navíc se nejedná o nic pro slečinky, protože k ovládnutí vozu potřebujete často značné množství fyzické síly. Zkrátka poctivé sportovní auto, z něhož po velmi rychlé jízdě vylezete celí upocení s jazykem vysušeným od neustálého smíchu.
A jak to celé funguje na silnici? Brilantně, přesto úplně jinak, než jak jsme zvyklí. K Porsche 911 nemůžete jednoduše přijít a bez prvotních zkušeností s jeho řízením jet opravdu rychle. (Samozřejmě to udělat lze, ale v takovém případě je dobré napsat alespoň dopis na rozloučenou.) Extrémní porce hmotnosti za zadní nápravou se totiž projevuje absolutně odlišně. Pod plným plynem vůz takřka nezatáčí, bez plynu je přetáčivý, a pokud to na kluzké silnici přeženete s plynem na výjezdu, chce to skutečně bleskurychlé ruce. (VAROVÁNÍ – na prudké brzdění v zatáčkách absolutně zapomeňte. Porsche takovou chybu neodpustí. Setrvačnost motoru za zadní nápravou skutečně nelže a snadno se může stát, že se čelním sklem podíváte na auto jedoucí za vámi!)
Na druhou stranu model Carrera je absolutním základem někdejší nabídky 911 a jeho 300 atmosférických koní hraje skutečné fair play. Přesto s rozložením hmotnosti celého vozu musíte pracovat jako u ničeho jiného, a to je neskutečně zábavné. Při nájezdu do každé zatáčky je potřeba vůz nejdříve dobře odbrzdit, aby měl nad přední částí dostatek hmotnosti a lépe zatáčel. (Brzdy mají mimochodem dokonalý účinek i dávkovatelnost a díky motoru vzadu máte pocit, jako kdybyste spíše vyhazovali zpomalovací padák.) Následné zatočení musí proběhnout velice plynule a další dvě třetiny zatáčky již řídíte pouze plynem. Podobný postup rozhodně není složitý, je však třeba ho dobře znát a mistrně ovládnout. Jakmile totiž vypnete PSM (stuttgartské pojmenování ESP), zbude vám jen čirá radost, čirá mechanika dokladující všechny přítomné fyzikální zákony, s nimiž je nutné počítat a respektovat je. Teprve pak (s pořádnou dávkou zkušeností a respektu) si Porsche 911 Carrera s manuální převodovkou doopravdy užijete.
Závěr – pospíchejte, věčně nebudou…
Po několikadenním putování s Porsche 911 Carrera generace 996 jsme se v redakci jednohlasně shodli na tom, že jízdu ve staré mechanické „911-ce“ by měl alespoň jednou v životě zažít každý. Ne kvůli tomu, jak vůz vypadá, nebo faktu, co ikonické tříčíselné označení znamená mezi automobily, ale pro to, jak tato legenda jezdí. Množství mechanického gripu na zadní nápravě je neskutečné, stejně jako zvednutí přídě při každém přidání. Na každém zvlnění a v každé zatáčce vám „911-ka“ navíc připomene, v čem že to vlastně jedete, a ani na moment vás nenechá zapomenout, že jste doopravdy naživu! Čas strávený za volantem tohoto Porsche ubíhá jako splašený a je proto jedním z mála aut, u kterého vás i pouhá cesta na myčku vyjde na několik tisíc korun a sebere mnoho hodin života strávených na oblíbených okreskách. Za 540 000 korun můžete jistě koupit mnoho vozů. Tolik charakteru, osobitosti a vášně však již nikoliv. A jestli má tato investice smysl? Nepochybně. Pěkné kusy tohoto modelu již déle než dva roky stoupají na hodnotě. Tak honem…
Plusy
+ osobitost
+ jízdní projev
+ zvuk
+ chod a síla motoru
+ image
+ výhled z vozu
+ investiční potenciál
Mínusy
- nekomfortní podvozek
- horší odhlučnění
- kratší opěradla předních sedadel
Technické údaje | Porsche 911 Carrera (996) z roku 2000 |
Motor: | plochý šestiválec typu Boxer |
Objem motoru: | 3387 ccm |
Výkon: | 221kW(300k)/6800 ot./min. |
Točivý moment max.: | 350Nm/4600 ot./min. |
Max. rychlost: | 280 km/h |
Zrychlení 0 – 100 km/h: | 4,9 s |
Spotřeba - město: | 12,6 l/100 km |
Spotřeba - mimo město: | 8,1 l/100 km |
Spotřeba - kombinovaná: | 9,0 l /100 km |
Objem pal. nádrže: | 64 l |
Délka/šířka/výška: | 4430/1765/1305 mm |
Rozvor: | 2350 mm |
Zavazadelník: | 130 l |
Provozní hmotnost: | 1346 kg |
Spotřeba během testu: | 11,2 l/100 km |
Aktuální cena v bazaru: |
540 000 Kč |
Vůz zapůjčil autobazar AAA Auto. |