Test: Opel Astra 1.4 Turbo CVT - jak jede s novým srdcem po faceliftu?

Testy aut

10. 03. 2020

Nová Astra dostala neviditelný facelift, v rámci kterého se sahalo hlavně na techniku. Zvenční nové auto téměř nepoznáte. Pod kapotou jsou nyní nově pouze tříválce, a tak jsme vyzkoušeli rovnou ten nejsilnější ze všech. Čekalo nás velké překvapení!

Pokud nejste výslovným fanouškem Opelu, rozdíly mezi faceliftem Astry a verzí před modernizací se vám budou hledat skutečně těžko.

Nejvyšší světlomety LED Matrix navíc zůstaly beze změny, takže zatímco méně vybavené Astry po faceliftu poznáte díky zatmaveným fullLED čelním světlometům (ne však úplná holátka - ty zůstávají u halogenových projektorů i nadále), u dražších verzí jsou rozdíly skutečně zanedbatelné. Nově tvarovaný je přední nárazník a ploška adaptivního tempomatu se ze znaku Opel posunula o patro níž, do spodní mřížky nárazníku. Uvnitř na vás nově čekají sedadla s možností volby alcantary (ty jsou parádní!) a aby Astra nezůstávala pozadu, dostala také digitální přístrojový štít, který známe už z prvního modernizovaného Opelu Insignia.

Tři je prý dost

Daleko zásadnější věci se údály pod kapotou. Pohonná ústrojí byla totiž kompletně změněna a nově jsou k dispozici zážehové přeplňované tříválce s objemem 1.2 a 1.4 litru a samozřezmě úspornější dieselová varianta 1.5 CDTI rovněž s třemi válci. No a aby toho nebylo málo, nejsilnější motor 1.4 Turbo je k dispozici pouze s bezestupňovou převodovkou CVT. Také vám kombinace variátoru s přeplňovaným tříválcem zní jako dlážděná cesta do pekel? Pak budete stejně jako my extrémně překvapeni.

Převodovka si s novým motorem neuvěřitelně dobře rozumí. Nové auto se díky ní pohybuje s lehkostí a ve městě je ještě hbitější než kdy dříve. Charakter tříválcového motoru je zároveň už kousek nad volnoběhem perfektně potlačen, a téměř o něm nevíte ani při vyšších rychlostech. No a maximální výkon 107 kW? Ano, čtyřválcová Astra s výkonem 110 kW (1.4 Turbo) jezdila svižněji, dělo se tak ale hlavně díky manuální převodovce. Ani s novinkou vám ale výkon nechybí a lépe než kdy dříve se hodí do městského a příměstského provozu, ve kterém vaši jízdu zaobalí klidným a samozřejmým projevem.

Trochu papá, nejede ale vůbec zle

Na novém pohonném ústrojí mi tak vadí vlastně jen dvě věci. Spotřeba v průběhu testu nesklesla pod 8 litrů na 100 kilometrů a podotýkám, že většinu času jsem Astru nijak nehonil a druhou věcí je jízda ustáleným tempem nízkými rychlostmi. Totiž - bezestupňová převodovka CVT účinně shazuje pracovní otáčky motoru po celou dobu jízdy a když jedete ve městě, skočí motor do nesmyslně nízkého pásma okolo 1100 otáček. V tu chvíli tříválec citelně a za studena až nepříjemně vibruje, takže jedinou volbou je přepnout si na „manuál“ a pomocí voliče tam sedm digitálně přednastavených kvaltů posílat sám. Jakmile ale překročíte 70 km/h, nebo nejedete ustáleným tempem, soustava je téměř perfektní.

A zbytek Astry? Vše při starém. Velmi příjemné a dobře vybavené auto, ve kterém okamžitě najdete ideální pozici za volantem a jeho podvozek vás dostane. Řidiči totiž propůjčuje pocit neuvěřitelné sebejistoty a dokonce ani na zimních pneumatikách nemusíte s Astrou zbytečně brzdit do každé zatáčky. Prostě zatočíte a ona s naprostou samozřejmostí vyřízne ukázkový oblouk.

Závěr

Dát pod kapotu oblíbeného modelu tříválec a spojit ho s bezestupňovou převodovkou CVT může zavánět pořádným průšvihem. Testovaná Astra se nám ale přes všechny předpoklady v redakci moc líbila. Proč? Protože se s ní žije zkrátka dobře. A pokud máte s dosavadními „CVTčky“ veskrze negativní zkušenost, anebo si vůbec neumíte představit, jak to celé v praxi funguje, doporučuji vám jediné. Zajděte si k dealerovi a s novou Astrou 1.4 Turbo se svezte. Budete stejně jako my příjemně překvapeni!

Plusy