Test: Toyota Proace Nomad Wanderer - osobní dodávka s povedenou vestavbou
Toyota nechala do Nomadu Wanderer namontovat cestovatelskou úpravu od liberecké společnosti Visu. Z osobní dodávky zmizela třetí řada sedadel i boční sedák v druhé řadě, čímž se přepravní kapacita snížila na čtyři pasažéry. A my zjišťovali, jak se žije se zkrácenou vestavbou Moie ME06, kterou si můžete pořídit i do sourozenců Citroën Spacetourer, Peueot Traveller nebo Opel Zafira Life.
Základem konstrukce je kovový rám upevněný pomocí popruhů přes úchyty v podlaze. Na kovovém rámu je dřevotříska a na ní sedmicentimetrová sendvičová matrace se studenou pěnou, rozdělená do sedmi segmentů. Ty jsou přichyceny pomocí suchých zipů. Pod velkými polštáři po stranách vestavby totiž najdeme úložné prostory vybaveny lákovými taškami uchycenými pomocí cvoků, které jsou přístupné po vyklopení desky směrem do interiéru.
Vychytávkou je fakt, že každá schránka je vybavena světlem s automatickým spínačem což se hodí zejména v noci. Uprostřed matrace jsou umístěny dva podlouhlé segmenty, po jejichž sejmutí je možné zvednout středovou část dřevotřísky, vyklopit zespodu nainstalovanou nohu a vytvořit si tak v kabině příjemné posezení. Podlouhlé části matrace přitom mohou být s klidem využity například jako opora zad. V zadní části našel své místo výsuvný kuchyňský modul, který disponuje plynovým grilem, úložným prostorem a 15litrovým kanystrem na vodu.
V místě, kde byla původně uchycena sedačka druhé řady, našla své místo kompresorová lednice značky Makita zapojená do 12V zásuvky. Lednici můžete v případě potřeby provozovat i na dvojici 18 V akumulátorů. Baterie mohou sloužit kromě kompresorové lednice také přenosnému kávovaru, vysavači, kompresoru nebo svítilně. Součástí výbavy je dokovací stanice pro dva akumulátory zapojená do 220V zásuvky pod sedačkou spolujezdce. Ta baterie dobíjí za jízdy. Na karoserii pak nechyběla markýza Fimma F40, jejíž plátno má šířku 2,5 metru a dá se vysunout až na dva a čtvrt metru.
Základem vozu je ale tentokrát výbavový stupeň Family, tedy pomyslný střed nabídky. Ze zajímavé výbavy můžeme jmenovat zpětné zrcátko s automatickou clonou a přídavným zrcátkem pro sledování dění v kabině, stolky na opěradlech předních sedadel, dvouzónová automatická klimatizace, přídavná klimatizace pro zadní sedadla se stropním rozvodem, vyhřívání předních sedadel, akustické čelní sklo nebo výklopné zadní dveře se samostatně otvíratelným zadním sklem. Kromě již uvedeného nechybí zásuvky na 12V v palubní desce i v obou řadách sedadel nebo multimediální systém Toyota Pro-Touch se 7“ obrazovkou a podporou Apple CarPlay i Android Auto.
Toyota testovaný vůz vyzdobila ještě dvojicí zajímavých paketů Comfort Navi a Safety. Prvně jmenovaný přijde bratru na šedesát tisíc korun a přináší 17“ kola z lehkých slitin, adaptivní světlomety nahrazují xenony s LED denním svícením, bezklíčový systém SmartEntry, navigaci nebo kameru se 180° zorným polem. Jde tak o sadu vítaných společníků. Multimediální systém Pro-Touch by zasloužil modernizaci. Druhý příplatkový paket přijde 34.000 Kč, za což dostanete barevný LCD displej palubního počítače, Head-Up displej s výsuvným průhledovým sklíčkem a několik technologických pomocníků, kteří citelně zpříjemňují dálkové přesuny. Od adaptivního tempomatu, přes asistent pro jízdu v pruzích, automatická dálková světa, předkolizní bezpečnostní systém, čtení značek až po systém sledování únavy řidiče.
Vůz poháněl dvoulitrový vznětový čtyřválec 2.0 D-4D no výkonu 130 kW (177 k) při 3750 ot./min. a maximální točivý moment dosahuje hodnoty 400 Nm. Ten je ovšem dostupný již při ot./2000 min. O přenos točivého momentu se skrze osmistupňový automat starají přední kola, čtyřkolka není k dispozici v žádné konfiguraci. Pohonná jednotka dokáže vůz s pohotovostní hmotností téměř 1,8 tuny rozpohybovat na stovku za nějakých deset sekund a maximální rychlost činí až 175 km/h. Automat řadí plynule, motor zbytečně nepodtáčí a při silnějším sešlápnutí plynového pedálu umí celkem svižně podřadit.
Výhodou dvoulitrového dieselu je kultivovaný chod a na dodávku rozumná spotřeba pohybující se mezi 7,5 až 8,5 l na 100 km. My najeli za týden více než osm stovek kilometrů s průměrnou spotřebou 7,6 l/100 km. Zařazený osmý rychlostní stupeň nechává v rámci dálničního tempa motor jen lehce převalovat a rychlosti nad českým dálničním limitem mu pak nečiní sebemenší problém. Dlouhé kilometry v rámci jednotlivých přesunů zvládal zkoušený vůz velmi pohodlně. Velmi příjemné je pak i nastavení podvozku, který je spíše houpavý a ani na 17“ litých kolech, obutých do pneumatik o rozměru 225/55 R17, nevydává žádné rány.
Samotná Toyota Proace Verso stojí ve výbavě Kombi se základní pohonnou jednotkou 1.5 D-4D od 653.000 Kč, testovaná výbava Family startuje od 897.000 Kč a s testovanou vrcholnou motorizací 2.0 D-4D 180 se dostáváme na částku od 967.000 Kč. K tomu připočtěte metalický lak NEU Béžová za 15.000 Kč, paket Comfort Navi za 60.000 Kč a paket Safety za 34.000 Kč. Vůz v testované konfiguraci přišel na 1.076.000 Kč, ovšem bez DPH.
Vestavba Visu Moie vyjde na 107.690 Kč. K tomu je nutné připočítat vybavení v podobě ledničky, markýzy a všech piknikových vychytávek. Celkový účet za osobní cestovatelskou dodávku se tak může přiblížit magické hranici 1,5 milionu korun.
Model Proace dává smysl. Je totiž univerzálním vozem, který zastoupí rodinný minibus, užitkovou dodávku a ve své podstatě i obytný automobil. Testovanou vestavbu lze vyjmout a vůz libovolně používáte po celý rok. Jako bonus nabízí Toyota na rozdíl od sourozenců nejdelší záruku (5 roků nebo 1 000 000 km).