Test: Volkswagen Tiguan - evropský šampión

Faceliftem postupně procházejí všechny modely německé automobilky Volkswagen. V polovině letošního roku se dostalo i na Tiguana, který po čtyřech letech na trhu vypadal stále dobře a mohl někomu připomínat zmenšeninu Touaregu. Volkswagen vylepšil hned několik věcí. Příď dostala horizontální linie po vzoru ostatních modelů této automobilky a zádní partie dostaly diodovou grafiku světel. V kabině pak najdeme upravený volant a řadu chromových ozdob. Nové je rovněž bílo-černé podsvícení přístrojů, které vystřídalo červenou. Kabina převzatá z Golfu nepřináší žádné nemilé překvapení. Na zadní straně opěradel předních sedadel nalezneme sklopné plastové stolečky. Nechybí ani celá řada odkládacích prostorů a detailů usnadňující každodenní provoz (držáky na mince, háčky na oblečení, zdvojené výdechy klimatizace atd.). Kovové startovací tlačítko bezklíčového systému Kessy je umístěné v dolní části středového panelu.

Chladnější ale účelný
Pro někoho může být interiér Tiguanu nudný až fádní. Německá strohost a preciznost se prostě nezapřou. Proč měnit něco, co funguje v ostatních modelech? Tiguan se nemůže pochlubit oproti svým ostatním sourozencům žádnou zvláštností. Přístrojová deska včetně většiny prvků vychází z nafouklého Golfu Plus, stejně jako zadní sedadla, která lze podélně posouvat v rozmezí 160 mm, což je příjemné. Navíc můžete polohovat sklon opěradel. Zadní řada sedadel pojme pohodlně dvě dospělé osoby, jízda ve třech je pro prostředního pasažéra díky nepřívětivému tvarování (stejně jako u většiny konkurentů) doslova utrpením. Přední sedadla nabízejí solidní tvarování a dostatek prostoru. Zavazadelník poskytuje využitelný objem 470 litrů. Pravidelný tvar kufru narušuje vysoká nakládací hrana zvyšující tuhost karoserie. Při nakládání těžkých předmětu se tak možná i zapotíte.

Osobně na mě kabina Tiguanu působila po týdnu za volantem stále málo útulná a zprvu jsem jen obtížně hledal ideální pozici za volantem. Máte-li problémy s parkováním, rozhodně si připlaťte za parkovacího asistenta. Ten funguje znamenitě a ukazuje dokonce vzdálenost od překážek vedle vozu.

Vybírejte a kombinujte
Pod kapotou Tiguanu můžete mít přeplňovanou benzínovou 1,4 TSI o výkonu 90 kW nebo 118 kW. Slabší čtrnáctistovku lze kombinovat pouze s šestirychlostní manuální převodovkou a pohonem předních kol. Zájemci o pohon všech kol 4Motion musí sáhnout po silnější verzi. Motoristé vyznávající převodovku DSG, pak musí sáhnout po dvoulitru TSI, který je dostupný rovněž ve dvou výkonnostních verzích (132 a 155 kW), přičemž u obě varianty jsou dodávány výhradně s pohonem 4Motion. Vznětový základ tvoří dvoulitr TDI o výkonu 81 kW, který je spojen s šestirychlostním manuálem. U silnějšího dvoulitru je situace růžovější, můžete volit mezi manuální a DSG převodovkou a pohon jedné či dvou náprav. Vrchol nabídky tvoří námi testový dvoulitr TDI v nejsilnější verzi naladěné na 125 kW, který může být spojen jen s manuální šestirychostní převodovkou a pohonem všech kol.

Dvoulitrový commonrailový turbodiesel o výkonu 125 kW je po studeném startu při vyšší zátěži hlučnější a méně kultivovaný. Vrcholný dvoulitr však poskytuje v každém momentu dostatek síly a i při dálničních rychlostech se rozhodně neztrací (i přes vyšší hmotnost vozu - 1695 kg). Celkově tento diesel patří k lepšímu průměru. Námi naměřená průměrná kombinovaná spotřeba se ustálila na hodnotě 7,6 l/100 km, což je o 1,4 litru více než udává sama automobilka.

Pohon všech kol
Systém 4Motion se od většiny konkurentů ve třídě SUV liší. Běžně je totiž poháněna výhradně přední náprava a až po výrazném prokluzu kol se připojují i zadní kola. Tiguan má ovšem všechna kola poháněná permanentně, ačkoli za ideálních podmínek jde na zadní kola pouhých 10% točivého momentu. V případě potřeby ale umí elektronicky ovládaný středový diferenciál poslat dozadu až 90% "krouťáku" a vytáhnout auto z kdejaké šlamastyky.

Schopný jako Leguán
Podvozek Tiguanu vychází z Golfu s pohonem všech kol (4Motion), přičemž zadní náprava typu Multilink je převzatá z Passatu. Připojení pohonu zadní nápravy se koná pomocí spojky Haldex (čtvrté generace).Chování na silnici zaslouží pochvalu. Vyšší hmotnost se sice nezapře, přesto Tiguan zvládá většinu úkolů s jistotou, minimálními náklony a netečností k bočnímu větru. Ve městě je Tiguan přes tvrdší naladěný podvozku překvapivě pohodlný a dokáže s noblesou zdolávat veškeré nástrahy měst v podobě příčných prahů, kočičích hlav a jiných zrůdností. Mimo obec se Tiguan chová předvídatelně, jistě a velmi schopně. Tiguan se dokonce neztratí ani v terénu. Ve srovnání s konkurenty si vede všech jízdních režimech překvapivě dobře. Tiguan není extrémně zábavný automobil, Tiguan není sportovní ani vyloženě komfortní. Tiguanem je prostě a jednoduše velmi dobrým společníkem, který dělá to, co se po něm zrovna žádá.

Opět o stupínek lepší
Tiguan netrpí žádným závažnějším nedostatkem. Je nadprůměrně průměrný, až tak nějak chladný. Prostě a jednoduše Tiguan je dobrý služebník od kterého nemůžete čekat žádné větší citové vazby. Při srovnání s Fordem Kugou není Volkswagen tak obratný, přesto je pohodlnější a lepší než většina konkurentů. Tiguanu se na silnici vyrovná Honda CR-V nebo Mazdy CX-7, která Tiguana překonává stylověji pojatým interiérem a jízdními vlastnostmi. Pokud Vám nebude vadit fádní, ale plně funkční a kvalitně zpracovaný interiér podobný Golfu, je Tiguan jasnou a rozumnou volbou. Tiguan představuje ztělesnění téměř ideálního SUVéčka, které neztrácí body v žádném ohledu, což z něj zaslouženě činí mezi evropskými zákazníky žádaný artikl.

(plusy)
dostatek odkládacích ploch
ergonomie
vyvážené jízdní vlastnosti
přesné řazení a řízení
prostorný interiér

(mínusy)
pozice za volantem
poloměr otáčení