Test: Kia Sportage 1.7 CRDi Exclusive - to nejžádanější

Víte, když vám někdo o 15 metráků těžkém SUV poví, že v něm má 85 kW, budete si myslet, že se zbláznil. Na Sportage s nejoblíbenějším motorem českých zákazníků jsme se proto ani moc netěšili. Mysleli jsme si totiž, že bude jen dalším ukázkovým předobrazem apatických uživatelů, kteří se plynovým pedálem dotknou podlahy asi tak často, jako se průměrný český senior podívá k moři. Smutná realita, vskutku, ale zpět k testované Sportagi. Mizerná očekávání se naštěstí nevyplnila, a i přes absenci části výkonu jsme si týden za volantem horké novinky užili.

Exteriér – kříženec Porsche a žáby
Snad nic nevystihne výraz nové Sportage lépe, než spojení v nadpisu této kapitoly. Přední část a zejména vystouplá pozice světel je až nápadně podobná stuttgartské produkci dvojice SUV Cayenne a Macan a obdobná je i velikost s menším z bratrů. 1 855 milimetrů šířky představuje v porovnání s Macanem handicap pouhých 68 milimetrů a na výšku Kia dokonce vítězí. 1 635 oproti 1 624 aristokratickým milimetrům. Není tedy divu, že si vás okolí splete, což běžnému majiteli Sportage jistě vadit nebude. Zadní část pak zdobí netypická linka mezi oběma světly, výrazný střešní spojler s třetím brzdovým světlem a hluboko střižené dveře zavazadlového prostoru, jejichž spínač je pro průměrně vzrostlou osobu proklatě nízko. A za poměrně zpátečnické považujeme také umístění zadních blikačů do krajů nárazníku. Zboku naopak zaujmou dlouhé zadní dveře, výrazný rozměr kol (225/60 R17) a mohutně roztažené oplastované blatníky navozující offroadovější dojem. Pozitivním aspektem jsou také decentní zástěrky za koly, díky kterým Sportage nejen tolik necáká do okolí, ale vydrží i déle čistá.

Interiér – vylepšení plastové diskotéky
Palubní deska představuje v porovnání s předchozí generací citelný posun vpřed. Kontroverzní plasty sice na mnohých místech zůstaly, avšak slícování, zpracování a hlavně celistvost vnitřního prostoru dosahuje zcela nové úrovně. Moc se nám líbí také pozice za dobře nastavitelným volantem, která je na poměry třídy malých SUV velmi slušná. Sedadla konečně představují ideální kompromis mezi tvrdostí a dostatečným pohodlím, přičemž dobře podrží i při ostřejší jízdě. Jen zpracování lacině vyhlížející ruční brzdy (chválabohu mechanické) mohlo být výrazně kultivovanější a totéž musíme prohlásit i na adresu nevábné hlavice řadicí páky. Samotné řazení je ovšem dosud tím nejlepším, co jsme u Kii zažili.

Středový panel působí z úrovně řidičových očí velice komicky. Návrháři se totiž jednotlivá tlačítka z celkových 27 snažili rozmístit natolik logicky, že shora vypadá celý výsledek jako 4 řady sedadel přímo z kina a pár knoflíků navrch. Nalézt vzhledem k celkovému počtu zprvu to správné tlačítko prostě trvá. Po čase jsme se tak orientovali spíše stylem: „Do první řady uprostřed“ – a rázem si zapnete vyhřívání volantu…

Jen 4 480 milimetrů délky a tolik prostoru na nohy? Počkat, i vzadu?! Problém s místem mít rozhodně nebudete. Posadit sem 4 dospělé cestující a urazit přes polovinu Evropy totiž nepředstavuje žádný problém. Víme to, již počátkem jara jsme s jednou Sportagí jeli do Švýcarska na autosalon v Ženevě a obstála na jedničku. Potěší polohovatelným sklonem opěradel vzadu, místem v oblasti ramen, ale i dostatečnou délkou sedáků na všech místech. Zde je cítit, že když se chce, všechno jde. S ohledem na kompaktní délku ale musíte pamatovat, že ani Sportage není nafukovací. Zvětšený prostor pro nohy se tak logicky musel promítnout do zavazadlového prostoru, který má navíc dvojité dno a pojme i rezervní dojezdové kolo. Kapacitou 491 litrů přesto ohromí. Tohle rozhodně není Kia, jakou známe. Nová Sportage snědla snad kamion fazolí a když se nafoukla, začali ji prodávat jako instantní recept na maximální využitelnost vnitřního prostoru. Paráda!

Motor a převodovka – slabší neznamená horší
Sedmnáctistovka CRDi patří k velmi úsporným motorům. Naopak dvoulitr se v obou výkonových verzích nebojí říct ani o 10 litrů na 100 kilometrů, což je vzhledem k jeho potenciálu neadekvátní. Není proto divu, že se „1.7-ka“ prodává mnohem lépe a v ceníku je navíc o tolik výhodnější. 85 kW a 280 Nm rozhodně nejsou hodnoty, kterými by motor oslnil, jenomže on ani nechce. Mnohem více se soustředí na spotřebu a ideální provozní otáčky. V malém SUV není motor v porovnání s nedávno testovanou Optimou ani zdaleka tak dobře odhlučněn (navíc se jedná o starší verzi motoru) a oproti silnějšímu dvoulitru je v jeho klapotu jasně znát absence pár deci objemu. Zvláště ráno tak umí být pěkně protivný. Po zahřátí se ale zklidní, přestane dunět a odvděčí se ukázkovou spotřebou. Při konstantním tempu o něm skoro nevíte, a pokud se plynovým pedálem nedožadujete silnější dynamiky, dokáže být po celou dobu jízdy poměrně klidný. Vděčí za to i skvěle odstupňované převodovce, jejíž kvalty ukázkově navazují a šestka není ani přehnaně dlouhá. 3 000 otáček tak motor točí při dnes již standardních 160 km/h.

Odběr paliva se při našem testování ustálil na hodnotě 6,2 l/100 km, což je vzhledem k vyšší stavbě vozu spolu s častými dálničními přesuny naprosto ucházející. Město spotřebu sice vyškrábe přes 7,5 litru, klidnou jízdou ji ale snadno stlačíte pod 6.

Jízda – mírně uskákaná, však stále pohodlná
Čtvrtá generace veleúspěšného SUV Kia Sportage sází na víceprvkové zavěšení zadních ramen i v případě, že máte (tak jako my) verzi s pohonem předních kol. Ta sice ztrácí kouzlo pohonu všech kol, ale upřímně? Potřebujete vůbec čtyřkolku v našich podmínkách? Na pseudo-terénní schopnosti můžete stejně díky 172 milimetrům světlé výšky zapomenout a k projetí běžné polní cesty vám Sportage s pohonem předních kol bohatě stačí. Výkonu navíc není mnoho a díky šikovně řešené geometrii přední nápravy je množství přilnavosti pneumatik vždy dostatečné.

Překvapí agilita, zklame tužší podvozek, „mrtvé“ řízení a nepotěší ani přeposilované brzdy. Dokonce i na „balónech“ (pneumatikách s vysokým profilem 60 mm) zatáčí vysoká Sportage stejně čiperně jako o hlavu menší Cee’d. Může za to nížeji posazené těžiště, tužší podvozek a široké pneumatiky, které Kiu přilepí k vozovce. Na limitu se pak projeví citelná touha k jemné nedotáčivosti a snaha o maximální bezpečnost. Nelíbí se nám však nastavení podvozku. Filtrování příčných i podélných nerovností probíhá bez povšimnutí a příkladné je také utlumení hluku od kol, jenomže celková uskákanost na horších okresních cestách připomíná spíš čerstvě narozené hříbě. Neberte nás doslovně, stále se jedná o pohodlné svezení, jen si již nepřipadáte jako ve voze s víceprvkem na zadní nápravě. No a co dodat k „mrtvému“ řízení nebo přeposilovaným brzdám? Proslýchá se, že Kiu čeká v dohledné době rozsáhlá transformace, která z této značky učiní výrobce řidičských vozů. „Už aby to bylo!“

Závěr – nevítězí pouze cenou
Novinka se nám dnes sice představila v jedné z ekonomičtějších verzí s názvem Exclusive (ta zaštiťuje zhruba poloviční stupeň výbavy). Navzdory tomu s sebou ale již v základu přivezla couvací kameru, vestavěnou navigaci s USB, AUX i bluetooth konektivitou, systém pro aktivní jízdu v pruzích, elektricky sklopná zrcátka, parkovací asistenty, bi-halogenové světlomety s integrovaným LED denním režimem a automatickými dálkovými světly, dešťový senzor, chromové kliky dveří a díky paketu Winter (+ 8 000 Kč) i vytápěný volant nebo výhřev obou řad sedadel. Kompletní výčet standardní výbavy by samozřejmě trval mnohem déle, ale jsme rádi, že na něj můžeme zapomenout. Proč? Nová Kia Sportage si nás totiž konečně nezískala jen poměrem ceny a výbavy, nýbrž svou osobností, vzhledem a hlavně perfektně využitým vnitřním prostorem.

Plusy
+ tichý podvozek
+ množství vnitřního prostoru
+ porce základní výbavy
+ poměr výbavy a ceny
+ vzhled
+ pozice za volantem
+ velmi dobrá sedadla
+ nemá systém Start/Stop

Mínusy
- mírně uskákaný podvozek
- necitlivé řízení
- horší výhled vpřed
- přeposilované brzdy