Test ojetiny: Opel Astra H Caravan 1.7 CDTI | Autanet.cz

Test ojetiny: Opel Astra H Caravan 1.7 CDTI

17. 11. 2015
Sdílet článek

Opel Astra s označením H byla na tuzemském trhu vždy lehce opomíjeným vozem. Překvapivě však téměř pokaždé, když se náhodou pod ruku dostala některému z kritiků, užasl tento jedinec nad faktem, že se zdaleka nejedná o špatné auto. Jednu bazarovou Astru jsme proto vytáhli na projížďku, abychom zjistili, jak si stojí dnes, kdy na český trh přichází i poslední derivát Astry s označením K.

Exteriér – Hrany a strohý design.
Ostře řezané tvary spolu s neforemnými hranami se dnes již moc nenosí. Některé části Astry H Caravan dokonce skutečně vypadají, jako kdyby při navrhování vnějšího designu vozu neměli designéři jemnější nástroj než motorovou pilu. Osekaný vzhled sice do jisté míry zjemnil facelift, který ve zhruba polovině výrobního cyklu (rok 2007) přišel, ani tak ale vůz vyloženě nezkrásněl a případný zájemce o Astru musí hledat spíše jiné přednosti, než aby se kochal jejím vnějším designem. Ty však Astra má, jak se dozvíte hned v následující kapitole.




Interiér – Hrany však nejsou vždy na škodu.
Více popisovat hranaté tvary, které se z vnějšku dostaly i na palubní desku, zřejmě není třeba. O vzhledu a celkovém dojmu, jakým interiér působí, však mohu říci, že zde to je o mnoho lepší než vně vozu, a ačkoliv se mi samotná palubní deska z fotografií líbí jen minimálně, v praxi je její tvář poměrně přívětivá. Dobré vyvážení navíc panuje i na poli ergonomie, použitých materiálů. A nemluvě o celkové kvalitě zpracování, která zajistí dlouholetou stálost a trvanlivost celého interiéru. Je prostě znát, že i Astra H je ještě poctivou květinkou ze „staré školy“, kde se vše dělalo s cílem maximální funkčnosti a dlouholeté služby.

Člověk si zde zkrátka vůbec nepřipadá jako ve voze, který je na trhu již od roku 2004 a přestože byl námi testovaný vůz pouze po čtyřletém užívání, podobně dobré vlastnosti v kvalitě interiérů vykazují i deset let staré Astry. Ani v nich totiž nic nevrže nebo neskřípe. Spokojen jsem byl koneckonců i s tuhými sedadly, které poskytují dostatečnou oporu ve všech oblastech, a to i po 120 tisících kilometrech, které měla v době testu Opel Astra za sebou.



Jestli mi ale opravdu něco vadí, pak je to logika ovládání palubního Menu. Použití šipek a tlačítka „OK“ je zcela neintuitivní a i po letech, kdy se člověk setkal s mnohem složitějšími a obsáhlejšími systémy, si zde připadáte jako hlupák, který není s to vymazat palubní počítač. Astra jako by při každém z pokusů jen říkala: „Tak, milej zlatej! Hezky zastav a pěkně se uč nelogickým postupům, aby ses mým displejem mohl prokousat dál.“ A pak je tu ještě jedna věc. Tou je umístění ovladačů klimatizace. Jsou totiž proklatě nízko a jejich ovládání je tak zpočátku velice rušivé. Škoda, protože jinak je interiér staré Astry sympatickým místem, který plně odpovídá standardům nižší střední třídy a ve kterém i přes některé levně vyhlížející části bylo příjemné trávit čas.

Motor – Sice duní, ale jede.
Dobře známý motor 1.7 CDTI, který Opel po dlouhá léta nabízel prakticky ve všech kompaktních modelech, se nevyhnul ani testované „bazarovce“. Tentokrát se jednalo o nejsilnější verzi s výkonem 92 kW a točivým momentem 280 Nm. Není to nejhorší motor a ani z hlediska spolehlivosti se nejedná o nic tragického, jeho kultura chodu je ale na poměry dnešních turbo-dieselů otřesná a svým zvukovým projevem spíše mnohdy připomíná hluboká devadesátá léta, ve kterých kultivovanost naftových agregátů brala za své.

Výkonový průběh motoru má ale do jisté míry zajímavou a tak trochu dvojí tvář. Do 1500 ot./min. je prakticky mrtvý a následně mu do zhruba 1750 ot./min. trvá, než se sebere. Vše se navíc odehrává za dunivého hluku a nepříjemných vibrací, kdy kolem drnčí vše, včetně „spodních čelistí samotné posádky“. Pak ale jede a kolem 1900 ot./min. má už síly na rozdávání. Nepříjemné dunění ve 2000 ot./min. rovněž mizí a motor začíná ohromovat svým lineárním zátahem, kdy se bez potíží dere až k hranici 4100 ot./min., kde již logicky ztrácí dech.



Jistě. Ani nejsilnější „1.7-ka“ CDTI svým výkonovým projevem dvakrát neoslní. Ve skutečnosti to ale vůbec není pomalé auto, a pokud se nebojíte motor alespoň trochu vytočit tak, aby vám následující kvalt trefil ty správné otáčky, dokáže být Astra s tímto motorem i příjemně svižná.

Svižnost se ovšem projeví na spotřebě. Pusťte za volant řidiče sportovce, který navíc pojede stylem „brzda plyn“ a nečekejte nižší hodnoty, než je 9 litrů nafty na 100 kilometrů. („Jednadevítka“ by si při podobném režimu vzala o zhruba půl litru méně, což k duhu testované motorizaci dvakrát nepřidá.) Běžně však pojedete za 6l/100km a pokud za volantem rádi přemýšlíte a jezdíte plynule, ani čísla začínající čtyřkou nebudou žádný problém.

Jízda – Nadprůměrně dobré svezení.
Již samotný nadpis napovídá, že jízda nečiní Astře sebemenší potíž, a i když při ní trpí drobnými nedostatky, jsou tak malé, že si jich běžní řidiči všimnou jen sotva. Ještě se k nim ale vrátím. Tuto kapitolu obvykle začínám vyhledáním vhodné řidičské pozice a vlažným rozjezdem, který lépe napoví, jak se auto i po letech provozu chová. U Astry však úvodem nemohu zmínit jednu vlastnost tolik typickou pro všechny Opely dřívějších let.

Ještě před tím, než si zmiňovanou pozici budeme hledat a vlastně i před tím, než do vozu vůbec usedneme, dokáže Astra doslova vyděsit kohokoliv, kdo se do ní odváží nastoupit. Za vším stojí otřesný plechový zvuk při otevření kterýchkoliv bočních dveří. Zvuk je navíc ještě horší při zavírání, a to jak z vnějšku, tak zejména z interiéru. (Tluče bubeníček…)

Pokud tedy o Astře, nebo i o jiném z dřívějších Opelů uvažujete a podobné zvuky i vámi zkoušený vůz vyluzuje, nezoufejte. Není to vada a ani fakt, který by byl způsoben nešetrným zacházením některého z předchozích majitelů. Je to zkrátka vlastnost a žít se s ní dá. Jen máte mé slovo, že prvních pár dní budete skutečně rozčarovaní.

Konečně jsme však uvnitř, takže stručně. Řidičská pozice? Opravdu v pořádku. Volant nastavitelný výškově i podélně a sedadlo, lze i vhodně naklopit dozadu tak, aby poskytovalo dostatečnou oporu pro nohy v sedací části. Řadicí páka mohla být sice o něco výš, její umístění je ale kromě uvedeného bez větších nedostatků, díky čemuž mi testovaný vůz bere i poslední prostor ke kritice. Vyrážíme.



Maličko se zdá, že je testovaná Astra místo rozkvetlé květinky spíše poněkud neprofesionální hudebnicí. Již zmiňované zavírání dveří, ale i hučení a dunění studeného motoru spolu s  nýtováním nebo horším odhlučněním podvozku. Nebudu ale přehánět.
Dříve nebo později si zvykne každý, a pokud se prokoušete přes zmíněné chyby, odvděčí se vám Astra skvělými jízdními vlastnostmi a příjemnými chvílemi za volantem. Má totiž citlivou spojku, takřka sametový chod řadicí páky v drahách šestistupňové převodovky a dobře vyvážené řízení, které, ač neposkytuje mnoho informací od kol, není zbytečně přeposilované. A účinné jsou i brzdy, ale s jejich dávkováním už je to poněkud horší.

I tak je ale řízení Astry něčím, co člověka chytí a díky čemuž je jí schopen odpustit leccos. Vše navíc korunuje vynikající podvozek a tuhá karoserie, která jízdě dodává klid a patřičnou stabilitu. Vůz nikde neposkakuje a navzdory absenci víceprvkové zadní nápravy i skvěle filtruje nástrahy českých cest. Kvalita jízdy je tak kromě vyššího hluku plně srovnatelná s dnešními konkurenty. I dojmy z jízdních vlastností jsou, jak jsem již naznačil, veskrze pozitivní, a i přesto, že byly na testovaném voze obuté již o něco starší a tudíž i tvrdé letní pneumatiky, držela Astra v každé zatáčce, seč jí síly stačily, a lehkou nedotáčivost prozrazovala až v limitních případech. Poněkud nečekaně jsem se tak za její volant vždy trochu těšil a to je něco, co bych si na začátku společného týdne nemyslel.

Závěr – Hodně muziky za pár korun.
Opel Astra H Caravan poskytuje dobrý kompromis mezi skvělými jízdními vlastnostmi, dostatkem vnitřního prostoru a rozumnou cenou. Vždyť nejlevnější kusy seženete pod hranicí 70 000 Kč a ani opačný konec nabídky pohybující se okolo 180 tisíc Kč není vzhledem k dobré dostupnosti levných náhradních dílů zvláště přemrštěný. V českých bazarech je navíc hojně rozšířena, a pokud právě Vy mezi zájemce o Astru H patříte, nelze vám její koupi jakkoliv rozmlouvat. Nehledáte vůbec špatné auto!

Plusy
+ Kvalita zpracování
+ Tuhá karoserie
+ Dobrý podvozek
+ Vyvážené řízení
+ Velikost vnitřního prostoru

Mínusy
- Zvuk při otevírání dveří
- Některé levně vyhlížející části v interiéru
- Chaotické ovládání palubního Menu
- Horší odhlučnění kol
- Hlučný motor

Opel Astra H Caravan 1.7 CDTI (rok 2011)

Objem motoru 1686 ccm
Typ motoru Řadový čtyřválec (R4)
Druh motoru Vznětový přeplňovaný
Typ přeplňování Turbodmychadlo
Maximální výkon 92 kW / 125 koní / 4000 ot./min.
Maximální točivý moment 280 Nm / 2300 ot./min.
Převodovka Šestistupňová manuální
Poháněná kola Přední (4x2)
Maximální rychlost 196 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h 11,1 s
Udávaná spotřeba město 6,8  l/100 km
Spotřeba mimo město 4,7 l/100 km
Kombinovaná spotřeba 5,2 l/100 km
Spotřeba během testu 6,4l/100 km
Objem nádrže 52 l
Pohotovostní hmotnost 1326 kg
Délka / šířka / výška 4515 / 1794 / 1500 mm
Rozvor 2703 mm
Zavazadelník/ Po sklopení 500/1590 litrů
Cena v době testu 180 000 Kč

 

Vůz zapůjčil autobazar AAA Auto.

 


Nabídka vozidel na prodej

Zobrazit více vozidel

Fotogalerie

Text: Martin Müller Foto: Filip Kešner

Mohlo by vás zajímat


Nejnovější články


Nejčtenější články měsíce

Top
Bateriová Škoda Elroq je tady. Víme o ní vše a známe pořizovací cenu i dojezd
Test: MG3 Hybrid+ jezdí jako elektromobil a nestojí ani půl milionu korun. Fabia má problém Test: Peugeot e-Rifter je praktický elektromobil s rychlým dobíjením a několika vychytávkami Hyundai představil speciální edici Tucsonu na oslavu 20. výročí Škoda Octavia je opět za dobrý peníz, základ Essence za 569.900 Kč

Tipy z autobazarů

Volvo S60

Rok výroby 2023

949 000 Kč

Ford Focus

Rok výroby 2020

309 000 Kč

Škoda Superb

Rok výroby 2020

589 000 Kč

Audi S3

Rok výroby 2015

479 900 Kč