Test: Opel Astra 1.0 Turbo - Zapomeňte na minulost!

U nejnovějšího Opelu Astra nezůstal ve srovnání s předchozí generací kámen na kameni. Jedná o první model Opelu, který byl postaven dle strategie DRIVE/2022. Tu do automobilky před několika lety vnesl její ředitel Dr.Karl Thomas Neumann a v praxi znamená ultra lehkou architekturu (jen samotná karoserie je nyní o 77 kilogramů lehčí a podvozkové části o dalších 50), nejmodernější konektivitu díky plnému propojení chytrého telefonu a také inovaci pohonných jednotek, které se mají pyšnit extrémně nízkou hlučností a střídmostí při odběru paliva. Ostatně jak všechny tyto inovace fungují, nám nová Astra ukáže sama.

K podrobnějšímu testu jsme si vybrali benzínovou motorizaci se třemi válci a zdvihovým objemem pouhých 999 ccm. Důvod byl prostý. Stará generace Opelu Astra, ne že by byla zrovna tlustá, ale vážila hodně a to znamenalo, že jste k lepšímu svezení potřebovali opravdu silný motor. Dnes je vše jinak a výkon pouhých 77 kW skromného tříválce předvádí v nové Astře okázalé divadlo, ke kterému by dříve nestačila ani silnější varianta 1.4 Turbo se 103 kilowatty. Díky snížení hmotnosti máte při jízdě zároveň pocit, jako by vůz namísto těžkopádných projevů spíše tančil po silnici a to je velice příjemné. Nemluvě o z toho plynoucí snadné ovladatelnosti. K jízdě se ale vrátíme podrobněji v jedné z dalších kapitol. Nyní si rozebereme vzhled novinky, neboť i v něm proběhla spousta změn.

Exteriér – Vyváženost, elegance…
Zcela nový design propůjčuje Astře decentní a vyvážený vzhled s lehkou dávkou sportovnosti. Jistou podobnost můžete spatřit i v nedávném konceptu Monza, kterým se podle vyjádření automobilky budou inspirovat všechny budoucí Opely. Astra skvěle maskuje fakt, že je oproti předchozí generaci menší ve všech směrech (pro srovnání jsme vám ji vyfotili s takřka identicky vybaveným předchůdcem) a pryč je i „zadeček“, jenž nám svou kulatostí vzdáleně připomínal slepičí vejce. Díky chytrému designu mohl Opel také konečně použít litá kola menších velikostí a maximální velikost použitelných ráfků je tak zpět na obligátních 18 palcích. I námi testované verzi se sedmnácti palcovými ráfky to však velmi slušelo.

Novou Astru navzdory stylizaci předního nárazníku á la VW, linii plovoucí střechy nápadně připomínající tu z Hyundaie i20 a zadní části, která bere inspiraci snad ze všech svých konkurentů, považujeme za jeden z nejhezčích kompaktních hatchbacků současného trhu. Ani tak se ale nevyhneme otázce vedoucí ke smutnému zamyšlení: „Vážně si musí většina nových aut být natolik podobná?“. Závěrem zmíníme, že dobrým výsledkem se Astra pochlubila také v oblasti aerodynamiky, kde ve všech verzích vykazuje nižší koeficient odporu vzduchu než cX 0,30, a to je na vůz s karoserií hatchback skvělá hodnota.

Interiér – Menší znamená větší?
Již jsme zmínili, že se nová Astra oproti své předchůdkyni, ve všech vnějších rozměrech zmenšila. To samé by tedy mělo platit i uvnitř? Nikoliv však u Astry! Zde si výrok o vnějších rozměrech naopak znegujte a dejte na druhou, protože…
…nová Astra je oproti předchozí generaci natolik prostorná, že se vám tomu ani nechce věřit. Pryč je mohutný středový tunel, který terorizoval nohy předních cestujících a místo na zadních sedadlech doznalo úctyhodné změny k lepšímu. O několik centimetrů tenčí přední sedadla udělala spolu s několikacentimetrovým nárůstem samotného prostoru pro nohy neskutečný posun vpřed. V nedávném testu Mokky s vynikajícím motorem 1.6 CDTI jsme se zmínili, že je zde až překvapivě mnoho místa v oblasti nohou. V nové Astře je prostoru snad ještě více! A nejlepší na tom je, že ani samotný zavazadelník neztratil nic ze svého objemu a nabízí neskromných 370 litrů objemu.

Moderní palubní deska postrádá většinu z tlačítek ovládání autorádia a jemu přidružených funkcí. Namísto toho se vše přesunulo na dotykový displej, který je dostupný již od druhého nejnižšího stupně výbavy. V tomto směru však doporučujeme zainvestovat a připlatit si za nejdražší navigaci s displejem o úhlopříčce 8¨. O velikost displeje ani tak nejde, neboť nepříplatkový systém dostanete s pouze o palec menší úhlopříčkou. Problém tkví v materiálech…

Stejně tak jako ve většině dnešních automobilů je povrch nepříplatkového displeje z matného plastu, jehož čitelnost je pod přímým sluncem dost špatná. A co na tom, že samotný displej reaguje vcelku briskně, když jeho povrch kvůli mastnotě na prstech téměř nevyčistíte a pak na něj nevidíte. Avšak příplatkový (skleněný) displej, to je úplně jiná pohádka. Interiér Astry s ním dostává zcela nový rozměr. Jeho bezrámečkové zakomponování do prostoru mezi výdechy ventilace je naprosto ukázkové a v případě jakýchkoliv nečistot jej stačí pouze otřít navlhčeným kapesníkem. A jestli plastový displej reagoval briskně, pak odezva toho skleněného je dočista blesková.

Interiér nové Astry přesto není bez chybičky a to ani se skleněným displejem. Vadila nám nicotná velikost zbylých tlačítek na středovém panelu, do kterých se (obzvlášť mužskými prsty) hůře strefuje a námi zcela nepochopen zůstal i nevyužitý prostor pod nimi. V testovaném voze pod tlačítky jednoduše nic nebylo (kromě stříbrně nalakovaného čehosi) a jednalo se tak o absolutně zbytečné místo. Dražší výbavy zde mají alespoň přihrádku pro telefon…

A ještě jeden nedostatek. Ten se týká páčky stěračů, respektive její zadní části, kde je pro snazší zapnutí předních odstřikovačů zploštělá. Vše je v pořádku, ovšem jen do chvíle, než hustě prší, vy jedete po dálnici a abyste něco viděli ve vnitřním zpětném zrcátku, tak si zapnete zadní stěrač. V tu chvíli totiž páčku otočíte tak nešikovně, že ploška jinak usnadňující manipulaci s předními odstřikovači je téměř na kolmo k volantu a opětovná aktivace odstřikovačů je již velmi nešikovná.

To jsou detaily, co? Skutečnost (ne)vážnosti zmíněných chyb vám tak jistě napověděla a už asi tušíte, co bude následovat… Obrovská pochvala: „S tak dobrým interiérem jsme se u Opelu dosud nesetkali!“ Jeho zpracování prozatím není natolik prémiové, jak by si automobilka dle reklamních sloganů přála, ale ergonomie, funkčnost, velikost vnitřního prostoru a použité technologie jej řadí na samotnou špičku daného segmentu. Bravo, Opele!

Motor – „Litr“ jak má být.
Čekat od pohonné jednotky, která je aktuálně naprostým základem nabídky (atmosférická 1.4-ka přijde později) nějaké zázraky, by bylo barbarství. Motor má výkon 77 kW (105 koní) a 170 Nm točivého momentu. I tak ale musíme uznat, že se povedl a že nám pro novou Astru připadá jako více než dostatečný základ.

Jeho výkon krásně graduje a navíc se dá poměrně dobře modulovat. V nízkých otáčkách je sice cítit nedostatek točivého momentu, ale díky nižší hmotnosti nové Astry se přes ně přehoupnete raz dva a následuje zajímavé představení, které začne mírně polevovat až za hranicí 6.000 ot./min.. Reálná rychlost Astry je proto i s motorem 1.0 Turbo 77kW plně uspokojivá.

Motorářům se podařilo také výborně potlačit typické tříválcové projevy. Vibrace při volnoběžných otáčkách jednoduše neexistují a potěšil nás i neslyšný chod ve vysokých otáčkách, díky kterému o motoru ani při vyšším dálničním tempu absolutně nevíte. Jedinou chvíli, kdy Astra prozradí počet válců svého benzínového srdce, je tak střední pásmo otáček v kombinaci se zátěží motoru. Přesto se nejedná o nic nekultivovaného. Možná jen škoda té pětistupňové převodovky v rámci úspory hmotnosti, která ale díky vyladěnosti motoru nijak neobtěžuje.

Spotřeba paliva je už poněkud ošemetnější záležitostí. U malých motorů platí více než kde jinde pravidlo: „Jak ty k němu, tak on k tobě!“. V průběhu testování bílé Astry jsme měli možnost svést se s ještě jednou o něco lépe vybavenou Astrou v modré metalíze. Ta měla najeto necelých 10 tisíc kilometrů a její motor byl evidentně dobře zajetý. Auto nádherně táhlo a ani při nadměrné zátěži nevykazovalo se svými 8l/100km vysoké hodnoty spotřeby. Běžně pak jezdilo kolem 5 litrů.
To námi testovaný vůz byl o něco větší „žroutík“.

Za sebou měl teprve 4 tisíce kilometrů a již od mládí byl nejspíše nucen k atletickým kouskům. A tento fakt se na něm podepsal. Město 8,5l, dálky 7l a kombinace 7,6l/100km. Takové hodnoty na palubním počítači nás poměrně vyděsily, a i když se vůz po našem testu v odběru paliva poměrně zklidnil, s výslednými 6,2 litry na 100 km jsme stále nebyli spokojeni. Proto, drazí čtenáři, buďte na ty maloobjemové motory alespoň ze začátku opravdu hodní. Vrátí se vám to…

Jízda – Poslušná baletka.
V rámci nalezení vhodné řidičské pozice ještě krátce k sedadlům a pak už konečně vyrazíme. Sedadla jsou tenčí, ale výborná. A opět jsme měli možnost vyzkoušet si hned dva typy předních sedadel. Jak prémiová s naprosto fenomenálním držením těla, tak i běžná nepříplatková. S oběma typy jsme byli spokojeni (Opel sedadla již dlouhá léta umí), ale narovinu. Nová příplatková sedadla v Astře (byly v té modré) jsou absolutní špička a nejezdíte-li běžně vozem luxusní třídy, dlouho se na lepší neposadíte. Znovu se tak jedná o příplatek, který nepřesáhne 20 tisíc Kč (kožená stojí víc) a který se rozhodně vyplatí!

Teď už k pozici za volantem a jedeme. Konečně se dá i u Opelu sedadlo nastavit tak, aby to i řidiči bylo příjemné. Sedadlo si lze dát až na zem, což zejména vyšší postavy (včetně mě) ocení. Žádný vyšší posed, žádná bolest stehen z toho plynoucí. Volant má vynikající tvar, skvěle padne do ruky a spokojeni jsme i s rozsahem jeho nastavení. Pedály jsou poměrně vysoko, ale o tom po chvilce nevíte. Spokojeně vyrážíme na cestu.

Spojka je citlivá a řazení..? No jedna báseň! Krátké dráhy a přesný chod řadicí páky mezi jednotlivými stupni nám doslova učaroval. I řízení je navzdory horlivému posilovači velice přesné, a to prosím i v kritické střední poloze. Jistě, možná neposkytuje tolik zpětné vazby od kol jako Subaru Impreza, ale množství poskytovaných informací je přesto znamenité. Vždy totiž víte, kam vůz směřuje a ne naopak, abyste čekali, co bude. V tomto tedy nemáme nové Astře co vytknout, protože přesně splňuje požadavky dané kategorie. Řídit novou Astru je stejně snadné, jako číst malým dětem pohádku před spaním. Přitlačte ale trochu na pilu a užijete si s ní díky přesnému řízení a perfektní vyváženosti jízdních vlastností opravdu dost zábavy.

Pokud si však myslíte, že je Astra v jízdním ohledu zcela bez chyb, jste na omylu. Již v úvodu jsme předeslali, že mezigeneračně zchudla v oblasti podvozku o markantních 50 kil a to se někde projevit musí. V případě Astry to odneslo odhlučnění podvozku. Není špatné, ale auto je více než kdy jindy háklivé na použití opravdu tichých pneumatik s nízkým valivým odporem a na kvalitu silnic, což je (co se týče druhého bodu) v Čechách trochu problém. Krásně to bylo vidět i na našem srovnání – „Bílá vs. Modrá“. Bílá obouvala Nokian WR D3 a Modrá Contitnental ContiWinter Contact a skutečně. Pneumatiky Nokian vyšly v testech hlučnosti s o chloupek lepším výsledkem, což bílá Astra svou tichostí jízdy jasně dokazovala. Zajímavé srovnání… Ještě krátce k technice.

Opel v podvozku nové Astry použil vůbec poprvé kombinaci tužších pružin s měkčími tlumiči a nás překvapilo, jak to funguje. Tuhost německého podvozku je najednou pryč a to i přesto, že Astra nadále zůstává u kombinace předního zavěšení McPherson a vlečené zadní nápravy. Ta kromě verzí 1.4 Turbo, 1.6 Turbo a nejsilnějšího 1.6 CDTI nedisponuje Wattovým přímovodem a musí se spokojit s klasickou torzní příčkou. Otázkou tedy je, co vůz udělá při plném využití užitečného zatížení. Jinak se ovšem chová bravurně. Příkladně mění směr, skvěle drží stopu a v rámci poklidného cestování dokáže nabídnout i slušnou dávku komfortu. Výtečné.

S „litrovým“ tříválcem se skutečně jedná o skvěle vyvážené auto, a pokud nemáte ambice neustále okupovat levý pruh dálnice, nebo nejezdíte každým dnem napříč republikou, jiný motor do nové Astry ani nechtějte. Jsme sami zvědavi, co s mimořádnou lehkostí jízdy provede těžší diesel 1.6 CDTI, který na nás v dohledné době čeká.

Závěr – Sebevědomé auto.
Sebevědomí je v případě nové Astry skutečně na místě. Opelu se konečně povedlo stvořit vůz, který skvěle jezdí, má na rozdíl od svého předchůdce obrovské výhody ve velikosti vnitřního prostoru a je nejen krásný, ale i vyspělý, a to jak charakterem, tak celkovou vyvážeností a pokrokovým pojetím kvality, jaké u Opelu nebývalo zvykem. Důvod bát se nové Astry proto rozhodně mají i prémioví konkurenti, které předčí mnohdy vyspělejšími technologiemi a bohatou nabídkou příplatkové výbavy, mezi kterou najdeme i takové lahůdky, jako jsou světlomety LED Matrix nebo vynikající ergonomická sedadla. Na druhé straně i základní verze s testovaným motorem 1.0 Turbo jezdí skvěle a v rámci příchodu Opelu Astra K na český trh ji můžete mít za 349 900 Kč. A to je nabídka, která v případě nové Astry stojí minimálně za zvážení.

Plusy
+ Vyváženost designu
+ Ultra lehká konstrukce
+ Možnosti příplatkové výbavy
+ Kvalita příplatkových sedadel
+ Světlomety LED Matrix
+ Lehkost jízdního projevu
+ Přesné řazení v krátkých drahách
+ Přesné řízení

Mínusy
- Nevyužitý prostor na středovém panelu
- Náchylnost motoru při nešetrném zacházení
- Hluk od kol na mokré silnici
- Nedomyšlená páčka stěračů